Linderhof
Linderhof je novorokokový zámek v Ammergauských Alpách v obci Ettal v Bavorsku, který v letech 1870–1886 nechal postavit Ludvík II. Bavorský. Ze tří královských zámků je jediný, který byl dokončen ještě za Ludvíkova života. Od roku 2025 patří k světovému dědictví UNESCO.
| Poloha | údolí Graswangtal, obec Ettal, zemský okres Garmisch-Partenkirchen, Bavorsko |
|---|---|
| Stavebník | Ludvík II. Bavorský |
| Architekt | Georg von Dollmann |
| Výstavba | 1870–1886, na místě loveckého domku Maxmiliána II. Bavorského |
| Sloh | novorokoko, vzorem byl Petit Trianon ve Versailles |
| Venušina jeskyně | 1875–1877 |
| Světové dědictví UNESCO | 2025, jako součást souboru zámků Ludvíka II. |
| Správa | Bavorská správa státních zámků, zahrad a jezer |
Historie
Linderhof stojí na místě loveckého domku (Königshäuschen), který Ludvík II. zdědil po otci Maxmiliánu II. Bavorském. Roku 1869 jej začal rozšiřovat a roku 1874 se rozhodl postavit zámek znovu na dnešním místě; starý domek byl tehdy přesunut asi o 200 metrů na západ. Stavbu navrhl Georg von Dollmann.
Na rozdíl od monumentálního Herrenchiemsee a od Neuschwansteinu byl Linderhof od počátku komorní stavbou. Vzorem byl Petit Trianon ve Versailles a rokoko doby Ludvíka XV.; obdiv Ludvíka II. k francouzskému dvoru 18. století se promítl do celé výzdoby. Od roku 1876 tu král pobýval většinu času. Přestavba ložnice z jeho posledních let byla dokončena až po jeho smrti roku 1886.
Park doplnily drobné stavby. Venušinu jeskyni postavil v letech 1875–1877 August Dirigl. Maurský kiosek navrhl Karl von Diebitsch pro světovou výstavu v Paříži roku 1867, marocký dům vznikl pro světovou výstavu ve Vídni roku 1873 a král jej koupil roku 1878. Hundingova chata napodobuje dějiště Wagnerovy Valkýry a roku 1877 přibyla Gurnemanzova poustevna podle opery Parsifal.
Po smrti Ludvíka II. roku 1886 byl zámek zpřístupněn veřejnosti. Spravuje ho Bavorská správa státních zámků, zahrad a jezer. V roce 2025 byl spolu s Neuschwansteinem, Herrenchiemsee a královským domem na Schachenu zapsán na seznam světového dědictví UNESCO jako soubor zámků Ludvíka II.
Zámek, park a drobné stavby
Zámek je kompaktní stavba s bohatě zdobenými interiéry: zrcadla, zlacení, štuky a textilie vytvářejí dojem nepřetržitého lesku. Největší místností je po vzoru Versailles ložnice. V zrcadlovém sále jsou některá zrcadla umístěna proti sobě, takže vytvářejí iluzi nekonečné řady prostor.
Terasové zahrady s fontánami a sochami navazují na tradici formálních barokních parků. Ve vzdálenějších částech areálu stojí pavilony a romantické stavby, které vytvářejí samostatné světy – orientální, divadelní i pohádkové. Vrcholem je Venušina jeskyně, umělá jeskyně s jezírkem, postavená jako obraz prvního jednání Wagnerovy opery Tannhäuser; v pozadí hlavní jeskyně je malba Augusta von Heckela a král se tu dával vozit na loďce za zvuku hudby z této opery.
Hundingova chata vyhořela roku 1884 a byla hned obnovena; po dalším požáru roku 1945 ji znovu postavili roku 1990 na novém místě. Marocký dům stojí v parku od roku 1998.
