Ludvík XIII.

Ludvík XIII. (1601-1643), francouzský král z dynastie Bourbonů přezdívaný "Spravedlivý", společně se svým prvním ministrem kardinálem Richelieuem provedl zásadní měnovou reformu, která stabilizovala francouzskou livre po desetiletích občanských válek. Jeho vláda zavedla legendární zlatý louis d'or a stříbrný écu blanc, čímž položila základy moderního francouzského mincovního systému, který přetrval až do Velké francouzské revoluce.

Historie

Ludvík XIII. nastoupil na francouzský trůn v roce 1610 ve věku pouhých devíti let po zavraždění svého otce Jindřicha IV. Regentství převzala jeho matka Marie Medicejská, jejíž slabá vláda vedla k chaosu a vzpouře vysoké šlechty. Mladý král převzal skutečnou moc v roce 1617 po převratu proti matčiným favoritům. Země byla finančně vyčerpána náboženskými válkami 16. století a měnový systém byl v rozvratu - v oběhu kolovaly znehodnocené a ořezané mince různé kvality.

Zásadní obrat nastal v roce 1624, kdy se Ludvík XIII. rozhodl jmenovat prvním ministrem kardinála Armanda Jeana du Plessis de Richelieu. Tento geniální státník pochopil, že silná měna je základem mocného státu. Richelieu zahájil systematickou reformu financí a mincovnictví. První krok představovalo sjednocení mincovních práv - postupně omezil privilegia provinciálních mincoven a centralizoval ražbu pod královskou kontrolu.

V roce 1635 vypukla francouzsko-španělská válka, která trvala až do roku 1659. Ludvík XIII. a Richelieu potřebovali stabilní měnu pro financování armády. Paradoxně právě válečné potřeby vedly k měnové disciplíně - zatímco dřívější panovníci devalvovali měnu pro rychlý zisk, Ludvík pochopil, že stabilní měna přináší dlouhodobě více prostředků prostřednictvím daní a půjček. Zahraniční bankéři byli ochotni půjčovat pouze státu s důvěryhodnou měnou.

Klíčová měnová reforma Ludvíka XIII. přišla v roce 1640. Královský edikt stanovil přesné parametry pro nové mince: zlatý louis d'or měl vážit 6,75 gramů zlata o ryzosti 22 karátů a hodnotu 10 livre tournois. Stříbrný écu blanc (bílý štít) vážil 27,45 gramů stříbra o ryzosti 11/12 a měl hodnotu 3 livre. Tyto mince se staly symbolem francouzské měnové stability na následující půldruhé století.

Význam reformy Ludvíka XIII. spočíval také v zavedení moderních bezpečnostních prvků. Královský edikt z roku 1639 nařídil používání hranového nápisu na všech zlatých a velkých stříbrných mincích. Typický nápis "DOMINE SALVUM FAC REGEM" (Pane, ochraňuj krále) znemožňoval nepozorované ořezávání mincí. Současně byla zavedena technologie šroubového lisu importovaná z Německa, která zajišťovala jednotnou kvalitu ražby.

Richelieu vytvořil systém královských mincovních inspektorů, kteří dohlíželi na kvalitu ražby v jednotlivých mincovnách. Padělání nebo znehodnocování královských mincí se trestalo smrtí - veřejné popravy padělatelů měly odstrašující účinek. Ludvík XIII. osobně dohlížel na důležité aspekty mincovnictví a trval na svém portrétu na všech hlavních nominálech, což posilovalo jeho autoritu.

Hospodářský úspěch měnové politiky Ludvíka XIII. byl pozoruhodný. Mezi lety 1640 a 1643 vzrostly královské příjmy o 40% díky stabilní měně a efektivnějšímu výběru daní. Francouzská livre se stala uznávanou měnou v mezinárodním obchodě, konkurující španělskému pesos a nizozemskému zlatému. Lyonský veletrh, jeden z nejdůležitějších v Evropě, přijal louis d'or jako preferovanou měnu.

Po smrti kardinála Richelieua v prosinci 1642 a samotného Ludvíka XIII. v květnu 1643 zdědil trůn pětiletý Ludvík XIV. Díky stabilnímu měnovému systému vytvořenému jeho otcem mohl "Král Slunce" financovat své ambiciózní projekty. Louis d'or zavedený Ludvíkem XIII. zůstal hlavní francouzskou zlatou mincí až do revoluce v roce 1792, což svědčí o kvalitě provedené reformy.

Mincovní systém a technické inovace

Mincovní systém Ludvíka XIII. byl založen na bimetalickém standardu s přesně definovaným poměrem zlata a stříbra 1:15. Základní struktura: 1 louis d'or = 10 livre = 20 écu blanc = 200 sous = 2400 deniers. Zlaté mince zahrnovaly: double louis (20 livre), louis d'or (10 livre), demi-louis (5 livre). Stříbrné: écu blanc (60 sous), demi-écu (30 sous), quart d'écu (15 sous), douzain (12 sous).

Technologickou revoluci představovalo zavedení balancéru (šroubového lisu) Nicolasem Briotem v pařížské mincovně roku 1639. Ludvík XIII. osobně navštívil demonstraci nové technologie a nařídil její postupné zavedení ve všech královských mincovnách. Balancér umožňoval razit dokonale kulaté mince s ostrým reliéfem a jednotnou váhou, což bylo mechanickým kladivem nemožné.

Portrétní zpracování na mincích Ludvíka XIII. představovalo umělecký vrchol. Hlavním rytcem byl Jean Varin, který vytvořil realistické portréty krále v různém věku. Rané ražby zobrazují mladého krále s dlouhými vlasy, pozdější s charakteristickým knírem a bradkou. Rubové strany nesly královský erb s třemi liliemi, řády sv. Michala a sv. Ducha, a heslo "CHRISTUS REGNAT VINCIT IMPERAT" (Kristus vládne, vítězí, panuje).

Zajímavosti

• Ludvík XIII. byl první francouzský král, jehož portrét na mincích stárnul - každých 5 let se aktualizoval podle skutečného vzhledu
• Největší mince jeho éry byl zlatý 10 louis d'or z roku 1640 vážící 67,5 gramů zlata, vyražený pouze v 50 exemplářích
• Richelieu tajně skupoval španělské reály a přerazoval je na francouzské mince, čímž financoval válku proti Španělsku
• Král osobně navrhl motto "FACIAM EOS IN GENTEM UNAM" (Učiním z nich jeden národ) pro pamětní medaile
• Poslední louis d'or Ludvíka XIII. byl ražen den před jeho smrtí - 13. května 1643
• Alexandre Dumas ve svých "Třech mušketýrech" mnohokrát zmiňuje pistole a louis d'or jako platidla té doby