Livre
Livre byla historická francouzská účetní měnová jednotka, kterou zavedl Karel Veliký jako libru stříbra a která platila až do nahrazení frankem roku 1795. Dělila se na 20 sous a 240 deniers. Rozlišovala se livre tournois podle denárů z Tours a livre parisis podle pařížských denárů.
| Země | Francouzské království a jeho předchůdci |
|---|---|
| Zavedl | Karel Veliký jako účetní jednotku rovnou libře stříbra |
| Dělení | 1 livre = 20 sous = 240 deniers |
| Hlavní varianty | livre tournois a livre parisis (zrušena 1667) |
| Poměr variant | 1 livre parisis = 1,25 livre tournois |
| Mince v hodnotě 1 livre | frank (1360–1641) |
| Obsah stříbra od 1726 | 4,50516 g ryzího stříbra |
| Nahrazena | frankem roku 1795: 80 franků = 81 livre |
Historie
Počátky livre sahají ke karolínské měnové reformě Karla Velikého na konci 8. století. Livre odpovídala jedné libře stříbra, z níž se razilo 240 stříbrných denárů. Livre sama byla účetní jednotkou; minci v její hodnotě přinesl až frank roku 1360. Soustava livre – sou – denier, odvozená z latinského libra – solidus – denarius, se stala základem většiny evropských měnových soustav středověku.
Ve Francii se ustálily dvě varianty. Livre parisis vycházela z pařížských denárů, livre tournois z denárů ražených v Tours. Když roku 1203 připadlo Touraine koruně, začal Filip II. August v královské doméně účtovat v livre tournois. Livre parisis měla vyšší hodnotu – 1 livre parisis platila 25 sous tournois – a v účetnictví se udržela vedle tournois až do roku 1667.
Ludvík IX. Svatý nechal roku 1266 razit gros tournois v hodnotě jednoho sou, tedy 12 deniers. Mince vážila 4,22 g a obsahovala 4,044 g ryzího stříbra. Během stoleté války (1337–1453) králové opakovaně snižovali obsah drahého kovu v mincích, aby financovali válku. Roku 1360 dal Jan II. Dobrý razit zlatý franc à cheval v hodnotě jedné livre tournois; mince v hodnotě jedné livre se pak jako frank razily až do roku 1641.
Mezi lety 1577 a 1602 se účty vedly v écu, roku 1602 byla livre jako účetní jednotka obnovena. Ediktem z 31. března 1640 zavedl Ludvík XIII. zlatý louis d'or v hodnotě 10 livre a roku 1641 stříbrný écu (louis d'argent) v hodnotě 3 livre. Roku 1667 zakázal Ludvík XIV. účtování v livre parisis a jedinou účetní jednotkou zůstala livre tournois.
Po smrti Ludvíka XIV. roku 1715 se Francie pokusila řešit dluhy papírovými penězi. Systém Johna Lawa (1716–1720) skončil prasknutím spekulační bubliny kolem Mississippské společnosti a zdiskreditoval papírové peníze na dlouhou dobu. Reforma roku 1726 stanovila obsah livre na 4,50516 g ryzího stříbra, louis d'or na 24 livre a stříbrný écu na 6 livre. Tato hodnota platila až do Calonnovy reformy roku 1785, která obsah stříbra v livre snížila na 4,45 g.
Krize veřejných financí vedla roku 1789 ke svolání generálních stavů. Revoluční asignáty, papírové peníze, ztrácely hodnotu a roku 1795 livre nahradil frank v hodnotě 1 livre a 3 deniers, tedy 80 franků za 81 livre. První mince v hodnotě jednoho franku byla ražena roku 1803.
Dělení a mince soustavy livre
Soustava livre kombinovala dvacítkové a dvanáctkové dělení: 1 livre = 20 sous, 1 sou = 12 deniers, tedy 1 livre = 240 deniers. Livre byla účetní jednotkou (livre de compte); skutečné mince měly hodnotu vyjádřenou v livre, sous a deniers a ta se podle královských nařízení měnila.
V oběhu byly mince odpovídající částem nebo násobkům livre: denier (1/240 livre), liard (3 deniers), gros tournois a později sou (12 deniers), frank (1 livre, 1360–1641), stříbrný écu (3 livre roku 1641, 6 livre od 1726) a zlatý louis d'or (10 livre roku 1640, 24 livre od 1726).
Obsah drahého kovu, který livre představovala, v průběhu staletí klesal. Zatímco livre vyjádřená dvaceti gros tournois z roku 1266 odpovídala 80,88 g ryzího stříbra, po reformě roku 1726 to bylo 4,50516 g.
