Matyáš Habsburský

Matyáš Habsburský byl český král a římský císař v letech 1611–1619, jehož krátké a kontroverzní panování předcházelo třicetileté válce. V numismatice jsou jeho mince významné jako doklady posledního období míru před největším konfliktem raného novověku.

Historie

Matyáš se narodil 24. února 1557 ve Vídni jako třetí syn císaře Maxmiliána II. Habsburského a Marie Španělské. Na rozdíl od svého staršího bratra Rudolfa II. byl společenský a ctižádostivý, ale politicky méně schopný. Dlouhá léta soupeřil s Rudolfem o moc, postupně získával kontrolu nad rakouskými zeměmi a roku 1608 se stal uherským králem. Po Rudolfově abdikaci roku 1611 nastoupil na český trůn a rok poté získal i císařskou korunu. Matyáš přenesl sídlo z Prahy zpět do Vídně a ustanovil v Čechách místodržitelskou správu. Jeho panování bylo poznamenáno slabostí královské moci, podporou katolické strany a porušováním Rudolfova majestátu, který zaručoval náboženskou svobodu. Bezdětný císař roku 1617 prosadil za svého nástupce bratrance Ferdinanda Štýrského, budoucího Ferdinanda II. Matyáš zemřel 20. března 1619 ve Vídni, krátce před vypuknutím českého stavovského povstání, které jeho politika významně způsobila.

Mincovnictví Matyáše Habsburského představuje přechodné období mezi renesančním rozkvětem za Rudolfa II. a dramatickými změnami třicetileté války. Císař pokračoval v tradici habsburského mincovnictví, ale kvalita ražeb se postupně zhoršovala v důsledku ekonomických problémů a politických krizí. Hlavními nominály byly tolary, groše, krejcary, bílé peníze a zlaté dukáty. Mince se razily především v Praze, Kutné Hoře a Jáchymově podle tradičních vzorů. Na líci mincí se objevuje císařský portrét s titulaturou MATTHIAS D G ROM IMP SEMP AVG BOH REX, na rubu pak česká a říšská heraldika. Charakteristickým rysem je postupný úpadek umělecké kvality ve srovnání s předchozím obdobím. Ikonografie odráží snahu o legitimizaci habsburské vlády, ale také narůstající politické napětí v zemi.

Význam pro investory a sběratele

Mince Matyáše Habsburského jsou mezi numismaty ceněné jako historické doklady předválečného období a poslední mince před třicetiletou válkou. Jejich relativní vzácnost vyplývá z krátkého osmiletého panování a dramatických událostí, které následovaly. Pro sběratele představují důležitý přechod mezi renesančním a barokním mincovnictvím.

Příklady

Nejčastější jsou pražské tolary s císařským portrétem a českým lvem na rubu. Vzácnější jsou jáchymovské tolary a zlaté dukáty s komplexní heraldickou symbolikou. Zvláště ceněné jsou mince z posledních let panování (1617-1619), které předcházely vypuknutí stavovského povstání.

Zajímavosti

• Matyáš je posledním českým králem, jehož mince byly raženy před třicetiletou válkou, což z nich činí symbolické ukončení éry relativního míru.
• Na některých mincích se objevuje motto "Concordia lumine maior" (Jednota je silnější ve světle), které ironicky kontrastuje s konflikty jeho panování.
• Kvalita jeho pozdních mincí výrazně klesla, což numismaté interpretují jako předzvěst nadcházející krize.
• Matyášovy mince jsou jediné habsburské královské mince, které byly současně posledními mincemi předválečného období a prvními mincemi éry místodržitelské správy.
• Některé exempláře z roku 1619 mohly být raženy ještě po císařově smrti, ale před zprávou o stavovském povstání.