Matyáš Korvín

Matyáš Korvín (1443-1490) byl uherský král od roku 1458, který se v roce 1469 nechal korunovat také českým králem a až do své smrti ovládal Moravu, Slezsko a Lužici. Tento renesanční panovník, syn slavného vojevůdce Jana Hunyadyho, vybudoval z Uher mocnou středoevropskou říši a proslul jako mecenáš umění, zakladatel proslulé Corvina knihovny a reformátor, jehož "černá legie" patřila k nejobávanějším armádám své doby.

Historie

Matyáš Korvín se narodil 23. února 1443 v Kluži jako druhý syn uherského gubernátora Jana Hunyadyho, hrdiny protitureckých válek. Jeho příjmení Korvín (Corvinus) pochází z rodového erbu s havranem (latinsky corvus). Dramatický obrat v jeho osudu nastal v roce 1457, kdy uherský král Ladislav Pohrobek nechal popravit jeho staršího bratra Ladislava Hunyadyho pro údajné spiknutí. Čtrnáctiletý Matyáš byl zatčen a odvezen do Prahy jako rukojmí.

Situace se změnila po náhlé smrti Ladislava Pohrobka v listopadu 1457. Jiří z Poděbrad, faktický vládce Čech, osvobodil mladého Matyáše Korvína a podpořil jeho kandidaturu na uherský trůn. Tato podpora nebyla nezištná - Jiří potřeboval spojenectví s Uhrami proti habsburským nárokům. Dne 24. ledna 1458 byl patnáctiletý Matyáš zvolen uherským králem na ledovém sněmu na zamrzlém Dunaji u Budína.

Spojenectví zpečetil sňatek Matyáše Korvína s Kunhutou (Kateřinou), dcerou Jiřího z Poděbrad, v roce 1461. Mladý král prokázal mimořádné schopnosti - rychle upevnil svou moc, potlačil vzpoury magnátů a zahájil reformy armády. Vytvořil stálé žoldnéřské vojsko zvané "černá legie" čítající až 30 000 mužů, první profesionální armádu v Evropě od dob Říma.

Smrt Kunhuty v roce 1464 přinesla zvrat ve vztazích s Jiřím z Poděbrad. Matyáš Korvín využil konflikt mezi českým kalistickým králem a katolickou církví k rozšíření své moci. V roce 1465 nabídl papeži Pavlu II. organizaci křížové výpravy proti "kacířským" Čechám. Když turecké nebezpečí dočasně ustoupilo po jeho vítězstvích, obrátil pozornost na sever.

V roce 1468 vtrhla vojska Matyáše Korvína na Moravu a do Čech. S podporou katolické šlechty a císaře Fridricha III. se 3. května 1469 nechal v Olomouci korunovat českým králem papežským legátem. Tato protikrálovská korunovace zahájila dlouhou válku dvou králů. Matyáš postupně ovládl Moravu, Slezsko a Lužici, ale nepodařilo se mu dobýt samotné Čechy, kde Jiří z Poděbrad udržel kontrolu až do své smrti v roce 1471.

Po smrti Jiřího z Poděbrad pokračoval Matyáš Korvín ve válce proti novému českému králi Vladislavu II. Jagellonskému. Konflikt trval až do roku 1478, kdy byla uzavřena olomoucká smlouva. Podle ní si Matyáš ponechal Moravu, Slezsko a Lužici s titulem českého krále, zatímco Vladislav vládl v Čechách. Toto rozdělení českých zemí trvalo až do Matyášovy smrti.

Vrchol moci Matyáše Korvína nastal v 80. letech, kdy obrátil zbraně proti Habsburkům. V roce 1485 dobyl Vídeň a učinil ji svou rezidencí. Ovládl Dolní Rakousy, Štýrsko a Korutany. Jeho říše sahala od Černého moře po Čechy a od Polska po Jadran. Budoval renesanční dvůr v Budíně, založil univerzitu v Bratislavě (Academia Istropolitana) a nashromáždil knihovnu Corvina s 2500 svazky, druhou největší v Evropě po Vatikánu.

Matyáš Korvín zemřel náhle 6. dubna 1490 ve Vídni, pravděpodobně na mozkovou mrtvici. Neměl legitimního dědice - jeho pokus prosadit nemanželského syna Jana Korvína selhal. Uherská šlechta zvolila králem Vladislava II. Jagellonského, který tak sjednotil české a uherské koruny. Morava, Slezsko a Lužice se vrátily pod českou korunu. Korvínova říše se rozpadla, ale jeho odkaz renesančního panovníka přetrval v paměti národů střední Evropy.

Mincovnictví a ekonomické reformy

Za vlády Matyáše Korvína prošlo uherské mincovnictví významnou reformou. V kremnicé mincovně byly raženy kvalitní zlaté dukáty s jeho portrétem a erbem s havranem, které se staly vyhledávanou měnou v mezinárodním obchodě. Korvínovy dukáty obsahovaly 3,56 gramů zlata vysoké ryzosti a jejich hodnota byla stabilní po celou dobu jeho vlády.

V českých zemích ovládaných Matyášem Korvínem fungovaly mincovny v Kroměříži a Krnově. Ve slezské Vratislavi byly v letech 1470-1471 raženy groše s Matyášovým jménem a českým lvem. Tyto ražby jsou dnes extrémně vzácné. Zajímavostí jsou drobné jednostranné stříbrné mince ražené do Českých Budějovic během válečných tažení 1468-1471, které podle některých badatelů pocházejí z moravských mincoven.

Ekonomické reformy Matyáše Korvína zahrnovaly sjednocení daňového systému a zavedení pravidelných příjmů koruny. Roční příjmy dosáhly 800 000 zlatých dukátů, což bylo srovnatelné s příjmy Francie. Toto bohatství umožnilo financování stálé armády, rozsáhlé stavební činnosti a podporu umění. Zavedl také monopol na těžbu soli a mědi, což přineslo stabilní příjmy státní pokladně.

Zajímavosti

• Matyáš Korvín byl prvním evropským panovníkem mimo Itálii, který zaměstnával italské renesanční umělce na svém dvoře
• Jeho knihovna Corvina obsahovala díla ručně opisovaná a iluminovaná nejlepšími mistry - jeden svazek stál jako celá vesnice
• Černá legie dostala jméno podle černé zbroje, kterou nosili Matyášovi elitní vojáci
• V maďarském folklóru žije jako spravedlivý král Matyáš, který se převlékal a chodil mezi lid
• Jeho druhá manželka Beatrix Neapolská přivedla do Uher vidličku a renesanční stolování
• Groš s portrétem Matyáše Korvína z roku 1475 je nejcennější slezskou mincí, cena přesahuje 500 000 Kč