Měnová odluka

Měnová odluka 1993 představuje historicky unikátní ekonomickou operaci, při které byla během pouhých šesti dnů rozdělena československá koruna na dvě samostatné měny - českou a slovenskou korunu. Tato bezprecedentní akce, provedená od 4. do 8. února 1993 v atmosféře přísného utajení, zahrnovala kolkování 13 miliard bankovek a vytvořila dva nezávislé měnové systémy z původně jednotné federální měny.

Historie

Měnová odluka nebyla původně plánována jako součást rozdělení Československa. Dohoda o zániku ČSFR z 26. srpna 1992 předpokládala zachování měnové unie minimálně na šest měsíců. Václav Klaus a Vladimír Mečiar podepsali 29. října 1992 smlouvu o měnovém uspořádání, která zakotvovala společnou měnu s možností vlastních národních symbolů na bankovkách. Realita ekonomického vývoje však tyto plány rychle překonala.

Již v lednu 1993 se ukázalo, že udržení společné měny je neudržitelné. Slovenská vláda prosazovala expanzivní fiskální politiku, zatímco česká strana preferovala restriktivní přístup. Měnová odluka se stala nevyhnutelnou, když objem spekulativních převodů kapitálu ze Slovenska do Čech dosáhl 25 miliard Kčs během prvních tří týdnů ledna. Devizové rezervy Státní banky československé poklesly o 500 milionů USD.

Rozhodnutí o provedení měnové odluky padlo na tajném jednání české vlády 19. ledna 1993. Premiér Klaus informoval slovenského protějška Mečiara až 2. února, pouhé dva dny před zahájením operace. Utajení bylo klíčové - projekt znalo pouze 40 lidí včetně guvernéra ČNB Josefa Tošovského. Tiskárna cenin vytiskla 150 milionů kolků během dvou týdnů v naprostém utajení.

Samotná měnová odluka začala 4. února 1993 v 8:00 uzavřením hranic pro osobní přechody. Vláda vyhlásila čtyřdenní bankovní prázdniny. Občané mohli vyměnit maximálně 4000 Kčs v hotovosti na osobu, zbytek musel být uložen na vázané účty. Na území ČR bylo okolkováno 1,2 miliardy kusů bankovek v nominální hodnotě 150 miliard Kč. Operace zaměstnala 40 000 lidí v 5700 výměnných místech.

Technické provedení měnové odluky bylo mistrovské. Bankovky 100, 500 a 1000 Kčs byly opatřeny samolepicími kolky (v ČR zelené, na Slovensku růžové). Kolky obsahovaly ochranné prvky - vodoznak, mikrotext a fluorescenční vlákna. Padělání kolku se trestalo až 10 lety vězení. Bankovky 10, 20 a 50 Kčs zůstaly v oběhu nekolkované do 31. srpna 1993.

Ekonomické dopady měnové odluky byly okamžité. Kurz byl stanoven na 1:1, ale slovenská koruna začala během týdnů oslabovat. Do konce roku 1993 ztratila 10% hodnoty. Inflace v ČR zůstala pod kontrolou (20,8%), na Slovensku dosáhla 23,2%. Hrubý domácí produkt ČR klesl o 0,5%, Slovenska o 3,7%. Nezaměstnanost v ČR byla 3,5%, na Slovensku 12,2%.

Mezinárodní reakce na měnovou odluku byly překvapivě pozitivní. MMF označil operaci za "technicky perfektní". The Economist napsal: "Češi dokázali nemožné - rozdělili měnu bez chaosu." Německá Bundesbank vyslala pozorovatele studovat průběh pro případ sjednocení s východním Německem. Zkušenosti využily později pobaltské státy při zavádění vlastních měn.

Dlouhodobé důsledky měnové odluky se projevily rozdílným vývojem obou ekonomik. Česká koruna se stala plně směnitelnou v roce 1995, slovenská až 1998. ČR vstoupila do OECD 1995, Slovensko 2000. Paradoxně obě země znovu sdílejí měnu - euro (Slovensko od 2009, ČR plánuje v neurčité budoucnosti). Měnová odluka tak byla pouze 16letou (respektive dosud 31letou pro ČR) epizodou.

Numismatické aspekty

Měnová odluka vytvořila unikátní numismatickou situaci. Okolkované bankovky se staly sběratelskými předměty okamžitě po stažení z oběhu. Kompletní sada československých bankovek s českými kolky (100, 500, 1000 Kčs) se dnes prodává za 5-10 tisíc Kč. Nejvzácnější jsou chybotisky - dvojité kolky, převrácené kolky nebo kolky na cizích bankovkách.

Mincovní systém při měnové odluce zůstal zpočátku nezměněn. Československé mince zůstaly zákonným platidlem v obou zemích do konce roku 1993. ČNB začala razit české mince v červnu 1993 - první byla 10 Kč s Petřínskou rozhlednou. Slovensko razilo první mince až v listopadu 1993. Zajímavostí je, že některé československé mince ročníku 1993 byly vyraženy až po rozdělení.

Přechodné období po měnové odluce vytvořilo numismatické kuriozity. Existují platební poukázky náhradního oběživa vydané některými podniky. Město Chebu vydalo nouzové "chebské koruny" pro příhraniční obchod. Některé obchody přijímaly německé marky a rakouské šilinky. Tyto "měnové anomálie" dokumentují chaos prvních týdnů po odluce.

Zajímavosti

• Měnová odluka stála český stát 240 milionů Kč, z toho 80 milionů za výrobu kolků
• Největší okolkovaná bankovka byla 100 000 Kčs poukázka ČNB - existují pouze 3 exempláře
• Slovenský kolkovací automat v Košicích se zasekl a vytiskl 5000 kolků na jednu bankovku
• Celník na hraničním přechodu Hodonín propašoval 50 milionů nekolkovaných korun
• Vietnamská komunita v Praze vyměnila více Kčs než celé město Karlovy Vary
• Klaus chtěl původně nové bankovky s Masarykem, ale tisk by trval 6 měsíců