Mincovna Toledo
Mincovna Toledo razila mince ve španělském Toledu (latinsky Toletum, arabsky Tulaytula) v několika epochách: zlaté tremisy vizigótských králů s opisem TOLETO, stříbrné dirhamy toledské tajfy a po dobytí města Kastilií i první kastilská zlatá maravedí Alfonse VIII.
| Latinský název | Toletum |
|---|---|
| Arabský název na mincích | Tulaytula |
| Vizigótská legenda | TOLETO, nejčastěji s přídomkem PIVS |
| Vizigótské ražby | zlaté tremisy se jménem krále a mincovny |
| Postavení | jedna ze čtyř hlavních vizigótských mincoven (vedle Méridy, Sevilly a Córdoby) |
| Období tajfy | stříbrné dirhamy dynastie Dhú an-Núnovců (11. století) |
| Kastilské období | zlaté maravedí Alfonse VIII. s arabskými nápisy, cornado a reál Jindřicha II. |
| Budova staré mincovny | od roku 1761 zbrojovka na meče |
Historie
Toledo bylo královským sídlem vizigótské Hispánie a jeho mincovna patřila spolu s Méridou, Sevillou a Córdobou ke čtyřem hlavním z téměř stovky vizigótských mincoven; většina ostatních byla malá a krátkodobá. Vizigótští králové razili zlaté tremisy (třetiny solidu), zpočátku napodobující byzantské císařské ražby se jménem vzdáleného císaře. Od vlády Leovigilda nesly mince jméno a titul vizigótského krále a na rubu často název mincovny. Za Rekkareda I. se za jménem mincovny ustálil přídomek PIVS („zbožný“), takže toledské tremisy nesou opis typu TOLETO PIVS. Hmotnost tremisu postupně klesla z 1,5 g na 1,3 g a ryzost na zhruba 18 karátů, za Witizy až na 12 karátů a méně.
Po rozpadu córdobského chalífátu se Toledo v 11. století stalo sídlem samostatné tajfy, jíž vládla dynastie Dhú an-Núnovců. Z mincovny s arabským názvem Madínat Tulaytula se dochovaly stříbrné dirhamy, mimo jiné z vlády al-Ma'múna (1043–1075) a jeho nástupce al-Kádira. Roku 1085 dobyl Toledo kastilský král Alfons VI.
V kastilském období razil Alfons VIII. Kastilský v Toledu první zlatá maravedí (morabetiny). Napodobovala dináry muslimských Almorávidů: mají arabské nápisy, ale křesťanský obsah – kříž, latinské iniciály ALF, zmínku o papeži jako imámovi církve a na rubu jméno krále jako „knížete katolíků“. Letopočet uvádějí podle safarské éry, například rok 1249 odpovídá roku 1211. Toledo razilo i ve 14. století; za Jindřicha II. Kastilského odtud pocházejí mimo jiné stříbrné reály a drobné cornady.
Budova staré toledské mincovny posloužila roku 1761 jako první dílna královské zbrojovky na meče, kterou založil Karel III. Španělský. Prostory brzy nestačily a zbrojovka se přestěhovala do nové stavby architekta Francesca Sabatiniho na břehu Tajo.
Typické ražby a rozpoznávací znaky
Vizigótský tremis z Toleda má na líci jméno krále s titulem REX, na rubu název mincovny s přídomkem PIVS, na obou stranách obvykle poprsí zpředu, například +SISEBVTVS REX / +TOLETO PIVS za Sisebuta. Zápis bývá zkrácený a písmo nepravidelné, za společné vlády Egiky a Witizy se jméno mincovny psalo i monogramem.
Toledské maravedí Alfonse VIII. se pozná podle arabských opisů, kříže a iniciál ALF; název mincovny Tulaytula a letopočet safarské éry stojí v okrajovém opisu rubu. Cornado Jindřicha II. ukazuje na líci korunované poprsí krále a na rubu hrad.
