Opatství

Opatství je klášter vedený opatem nebo abatyší, který ve středověku často disponoval rozsáhlými pozemky a významnými privilegii včetně mincovního práva. Ražby církevních institucí tvoří specifickou kapitolu numismatiky dokumentující hospodářskou a politickou moc středověké církve.

Historie

Opatství představovala ve středověku centra duchovního, kulturního i hospodářského života. První kláštery vznikaly již v pozdní antice v Egyptě a Sýrii, odkud se monastické hnutí šířilo do celé křesťanské Evropy. Zvláště významnou roli sehráli benediktini, jejichž řád založený Benediktem z Nursie v 6. století se stal vzorem pro západní mnišství.

Středověká opatství získávala od panovníků a šlechty rozsáhlé pozemky, privilegia a imunity. Mnohé kláštery se staly fakticky nezávislými územími s vlastní správou, soudnictvím a hospodářstvím. Opati významných klášterů zasedali v říšských sněmech a patřili k mocným říšským knížatům. Některá opatství získala status říšské bezprostřednosti, tedy přímou podřízenost císaři bez zprostředkujících lenních vazeb.

K nejvýznamnějším opatstvím s mincovním právem patřily kláštery jako Fulda, Corvey, Reichenau nebo Sankt Gallen v německých zemích, Cluny a Saint-Denis ve Francii či Monte Cassino v Itálii. Tato opatství razila vlastní mince, které obíhaly na jejich teritoriích a v širším okolí. Mincovní právo představovalo významný zdroj příjmů i symbol prestiže.

Reformace a následné sekularizace v 16. až 19. století znamenaly konec většiny církevních mincoven. Protestantská opatství byla zrušena, katolická ztratila většinu privilegií. Definitivní tečku učinila sekularizace za napoleonských válek, kdy byla zrušena téměř všechna říšská opatství a jejich majetek převeden na světské vládce.

Mincovnictví opatství

Mincovní právo udělovali opatstvím panovníci jako součást širších privilegií zahrnujících tržní práva, celní výsady a soudní pravomoci. Opatské mincovny produkovaly především drobné nominály určené pro místní trhy a každodenní obchod na klášterních panstvích. Větší opatství razila i hodnotnější stříbrné mince obíhající v širším regionu.

Ikonografie opatských mincí se vyznačuje náboženskou tematikou. Časté jsou vyobrazení patronů kláštera, světců, Panny Marie nebo Krista. Objevují se též symboly opatství – berla, mitra, klíče či heraldické znaky. Nápisy uvádějí jméno opata, název kláštera a případně rok ražby. Umělecká úroveň závisela na hospodářské síle konkrétního opatství.

Pro numismatiky představují opatské ražby specifickou oblast na pomezí církevní a světské numismatiky. Mince dokumentují hospodářské dějiny klášterů, vztahy mezi církví a světskou mocí i regionální měnové systémy. Zvláště cenné jsou ražby významných opatství jako Fulda nebo Sankt Gallen, které po staletí patřily k důležitým mincovním centrům střední Evropy.

Zajímavosti

• Opat Fuldy měl titul „primas Germanie" a zasedal na čestném místě mezi říšskými knížaty.
• Klášter Sankt Gallen uchovává jednu z nejvýznamnějších středověkých knihoven s unikátními rukopisy včetně nejstaršího dochovaného plánu kláštera.
• Některá opatství razila mince ještě na počátku 19. století, tedy v době, kdy většina církevních mincoven již dávno zanikla.