Padělatelská dílna

Padělatelská dílna je místo, kde byly raženy padělky mincí. Podobné dílny jsou známé již od středověku a archeologicky jsou u nás nejčastěji doloženy denáry penězokázkárské díly působící v 15. století, které falzovaly drobné mince ražené v nejistých dobách husitských válek. Tyto dílny byly odkryty obvykle v krasových nebo pískovcových jeskyních, které poskytovaly úkryt před úřady.

Historie

Padělatelské dílny vznikaly od středověku všude tam, kde existovala poptávka po mincích a zároveň slabá kontrola ze strany úřadů. Nejpočetnější byly padělány stříbrné jednostranné brakteáty oficiálně ražené v Kutné Hoře, přičemž falešné mince byly raženy z měděného plechu pomocí amalgámu (směs stříbra a rtuti) postříbřováný. Nezákonné napodobování nebylo technicky složité, protože se jednalo o mince jednostranné s jednoduchou obrazovou náplní, což usnadňovalo výrobu padělků. Proto ani vybavení těchto padělatelských dílen zřejmě nebylo náročné a dokládá to například padělatelská dílna odkrytá roku 1950 v Koněpruských jeskyních u Berouna. Archeologové nalezli měděný plech, čissury, neražené mincovní kotouby i hotové mince. Nalezeno bylo dokonce i razidlo a dřevěný štek, do kterého bylo toto razidlo zapuštěno. Husitské války vytvořily ideální podmínky pro rozmach padělatelství, protože oficiální mincovny často nefungovaly nebo jejich produkce byla nedostatečná pro pokrytí potřeb trhu.

Další polotovoryu penězokázkárského díla byly nalezeny roku 1936 v jeskyni Babí pec na Kozákově u Turnova nebo v roce 1886 v jeskyni Čertova díra ve vrchu Kotouč u Štramberk. Slova středověké padělatelské činnosti ti byly také prokázány roku 1858 ve sklepení hradu Kámen u Pacova nebo v roce 1886 u pražského ostrova Žofín. Podle množství dochovaného odpadu nebyla produkce těchto pokoutních mincovních dílen zřejmě příliš velká a falzátorům šlo jen o určité vlastní obohacení. Jezuitský význam tyto padělatelské epizody - na rozdíl od moderních falzátorských afér - neměly. K padělatelské činnosti však mohlo výjimečně dojít i v samotné oficiální vládní mincovně. Tomu by nasvědčoval nález pražských grošů Jana Lucemburského (1310-46) v Kutné Hoře-Mišpulkách; tyto groše byly z kovu s jen malým obsahem stříbra, avšak ražené podle všeho normálními razidly v mincovně Vlašského Dvora. Toto zjištění naznačuje, že padělatelství nebylo jen doménou zločineckých band, ale mohlo zasahovat i do oficiálních mincovních struktur.

Zajímavosti

• Koněpruské jeskyně ukrývaly jednu z nejlépe dochovaných středověkých padělatelských dílen v Evropě
• Padělatelé často používali amalgám stříbra a rtuti pro povlakování měděných střížků
• Husitské války vytvořily ideální podmínky pro rozmach nelegálního mincovnictví
• Některé padělky byly natolik kvalitní, že dlouho unikaly odhalení i odborníkům
• Archeologické nálezy padělatelských dílen poskytují cenné informace o středověkých mincovních technikách