Padělatelská dílna

Padělatelská dílna je tajná výrobna falešných mincí a bankovek, která napodobuje oficiální ražby s cílem neoprávněného obohacení. Tyto nelegální provozy jsou archeologicky doloženy již od středověku, kdy byly zřizovány v odlehlých jeskyních a opuštěných hradech. Nejznámější české nálezy pocházejí z 15. století z období husitských válek, kdy docházelo k masovému padělání pražských grošů z postříbřeného měděného plechu.

Historie

První doklady o organizovaném padělání mincí v českých zemích pocházejí ze 13. století, kdy se objevují zmínky o trestech za falšování denárů. Země koruny české měla přísné zákony proti penězokazectví - padělatelé byli trestáni upálením nebo uvařením v kotli. Přesto padělání vzkvétalo, zejména v dobách ekonomických krizí a válek, kdy byl nedostatek kvalitního oběživa.

Systematické padělatelství se rozvinulo během husitských válek v 15. století. Rozklad centrální moci a všeobecný chaos vytvořily ideální podmínky pro penězokazce. Padělatelé se usazovali v opuštěných hradech, krasových jeskyních nebo pískovcových dutinách, kde mohli nerušeně pracovat. Falšovali především jednostranné kruhové peníze zvané parvusy, které se oficiálně razily v Kutné Hoře.

Nejrozsáhlejší padělatelská dílna byla objevena v Koněpruských jeskyních u Berouna v roce 1950. Archeologové zde nalezli kompletní vybavení středověké mincovny - měděný plech, razidla, kovadliny, kladiva, tavicí kelímky a hotové i nedokončené falešné mince. Unikátní byl nález původního dřevěného špalku se zapuštěným razidlem, který dokumentuje tehdejší technologii ražby. Dílna fungovala pravděpodobně v letech 1460-1470.

Další významná padělatelská dílna byla nalezena roku 1936 v jeskyni Babí pec na Kozákově u Turnova. Zde penězokazci využívali přírodní komín pro odvod kouře z tavicích pecí. Nálezy dokládají výrobu falešných grošů, haléřů a dokonce pokus o padělání zlatých uherských dukátů. Datování nálezu odpovídá období kolem roku 1470.

V roce 1886 byla objevena padělatelská dílna v Čertově díře ve vrchu Kotouč u Štramberka na Moravě. Tato lokalita byla aktivní již ve 14. století a představuje jednu z nejstarších doložených penězokazeckých dílen na našem území. Falšovatelé zde vyráběli napodobeniny moravských denárů a později grošů markraběte Jošta.

Překvapivé nálezy stop padělatelské činnosti pocházejí z oficiálních míst. Roku 1858 byly ve sklepích hradu Kámen u Pacova objeveny důkazy o výrobě falešných mincí, pravděpodobně se souhlasem místní vrchnosti. Ještě šokující byl nález z roku 1886 na pražském ostrově Žofín, kde byly v základech starého mlýna objeveny padělatelské nástroje z 16. století.

Mimořádně zajímavý je případ oficiální kutnohorské mincovny za vlády Jana Lucemburského (1310-1346). Některé pražské groše ražené v tomto období obsahovaly jen minimální množství stříbra, ačkoli byly vyráběny podle všech pravidel v královské mincovně ve Vlašském dvoře. Toto hraničilo s legálním paděláním vlastní měny panovníkem.

V novověku se padělatelské dílny přesunuly z jeskyní do městských sklepů a tajných komor. V 17. a 18. století fungovala rozsáhlá síť padělatelů napojená na překupníky a distributory. Významná dílna byla odhalena v roce 1723 v Praze na Malé Straně, kde skupina řemeslníků padělala říšské tolary pomocí sofistikovaných razidel vyrobených dvorním rytcem.

Technika padělání a ochrana proti padělkům

Středověcí padělatelé používali techniku postříbřování měděného jádra. Měděné střížky potírali amalgámem (směsí stříbra a rtuti) a následně zahřívali, čímž rtuť vytěkala a na povrchu zůstala tenká vrstva stříbra. Jednostranné ražby byly technicky jednodušší - stačilo jedno razidlo a kladivo.

Množství dochovaného odpadu svědčí o masové produkci. V Koněpruských jeskyních bylo nalezeno přes 6000 kusů mincovních střížků a polotovarů. Padělatelé dosahovali značné zručnosti - některé exempláře jsou tak kvalitní, že je od originálů rozpoznají pouze experti pomocí chemické analýzy.

Ochrana proti padělkům se vyvíjela postupně. Od 16. století se zaváděly složitější vzory, tajné značky mincmistrů a kontrolní mechanismy. Moderní mince využívají hologramy, mikrotext, speciální slitiny a další bezpečnostní prvky, které znemožňují jednoduchou reprodukci.

Zajímavosti

• V Koněpruských jeskyních padělatelé vytvořili větrací systém pomocí přírodních komínů, který funguje dodnes
• Některé falešné groše z 15. století obsahují více stříbra než dobové oficiální ražby
• Padělatel Václav Černý byl v roce 1534 usmažen v kotli s falešnými mincemi na Staroměstském náměstí
• V jeskyni Babí pec byly nalezeny kosti minimálně tří osob - pravděpodobně padělatelů zabitých komplici
• Alchymista Edward Kelley byl vězněn na Křivoklátě mimo jiné za padělání mincí
• Moderní odhady uvádějí, že v 15. století tvořily padělky až 30 procent oběživa