Patriarcha

Patriarcha je nejvyšší hodnost v hierarchii východních křesťanských církví, označující biskupa stojícího v čele patriarchátu s jurisdikcí nad metropolity a biskupy rozsáhlého církevního území. Tento starověký titul, odvozený z řeckého "otec rodu", představuje kontinuitu apoštolské posloupnosti a církevní autority od raného křesťanství dodnes. V numismatice se patriarchální symboly objevují na byzantských a středověkých mincích prostřednictvím zobrazení patriarchů žehnajících panovníkům nebo patriarchálních křížů jako znaků církevní autority.

Historie a vývoj

Titul patriarcha vznikl v raném křesťanství pro biskupy nejvýznamnějších apoštolských stolců. Nicejský koncil 325 uznal zvláštní postavení biskupů Říma, Alexandrie a Antiochie. Konstantinopolský koncil 381 přidal Konstantinopol jako "Nový Řím", Chalcedonský koncil 451 Jeruzalém. Těchto pět patriarchátů tvořilo pentarchii - kolektivní vedení univerzální církve, kde římský biskup měl čestné prvenství.

Konstantinopolský patriarcha získal dominantní postavení ve východní církvi díky podpoře byzantských císařů. Titul ekumenický patriarcha (univerzální) používaný od 6. století vyvolával spory s Římem. Patriarchové korunovali císaře, účastnili se státní správy, vedli diplomatické mise. Fotios a Michael Kerullarios sehráli klíčovou roli ve velkém schizmatu 1054, které rozdělilo křesťanstvo na východní a západní.

Autokefální patriarcháty vznikaly s christianizací nových národů. Bulharský patriarchát ustanovený 927, obnovený 1235 po byzantské nadvládě. Srbský patriarchát založený 1346 sv. Sávou. Ruský patriarchát vyhlášený 1589 v Moskvě jako "Třetím Římě". Gruzínský katholikos-patriarcha sahá do 5. století. Tyto národní církve posilovaly identitu pravoslavných národů.

Starověké východní patriarcháty přežily pod islámskou nadvládou. Alexandrijský patriarcha přesídlil do Káhiry, antiochijský do Damašku. Maronitský patriarcha v Libanonu udržel unii s Římem. Arménský katholikos v Ečmiadzinu vede nejstarší národní církev. Koptský, syrský a etiopský patriarchové reprezentují předchalcedonské církve. Asyrský patriarcha východu (nestorijánský) sídlil v Bagdádu, později v diaspoře.

Osmanské období transformovalo patriarchální systém. Konstantinopolský patriarcha získal jako etnarch civilní pravomoc nad všemi ortodoxními křesťany v říši - systém milletu. Patriarchové vybírali daně, soudili křesťany, reprezentovali je před sultánem. Fanariotská šlechta kontrolovala patriarchální úřad jako zdroj moci a bohatství. Nacionalismus 19. století vedl k osamostatnění národních církví.

Moderní patriarcháty čelí sekularizaci a politickým změnám. Ekumenický patriarcha Bartoloměj I. v Istanbulu vede 300 milionů pravoslavných věřících, ale turecký stát omezuje jeho působení. Moskevský patriarcha po obnovení 1917 prošel sovětskou perzekucí, dnes je nejbohatší pravoslavnou církví. Katoličtí patriarchové východních ritů - maronitský, melchitský, chaldejský - udržují tradice pod papežskou autoritou.

Patriarchální pravomoci a hodnosti

Patriarcha vykonává plnou jurisdikci nad svým patriarchátem. Kanonická pravomoc zahrnuje jmenování metropolitů, svěcení svatého křižma, svolávání synod, vydávání dekretů. Liturgická autorita určuje bohoslužebný řád, svátky, posty. Soudní moc rozhoduje církevní spory a kázeňské případy. Patriarcha uděluje ctihodné tituly, žehná antimenze pro oltáře, kanonizuje svaté místní úcty.

Patriarchální insignie vyjadřují duchovní autoritu. Enkolpion - náprsní ikona nebo kříž s relikviemi. Panagia - medailon s obrazem Bohorodičky. Patriarchální kříž se dvěma nebo třemi příčnými břevny. Bílý klobouk konstantinopolského a alexandrijského patriarchy. Sakkos - liturgické roucho původně císařské. Žezlo zakončené dvěma hady symbolizuje moudrost a opatrnost.

Na byzantských mincích patriarchové žehnají císařům při korunovaci. Solidus Konstantina VII. zobrazuje patriarchu Polyeukta korunujícího císaře. Středověké ruské mince nesly patriarchální požehnání. Srbské a bulharské ražby zobrazovaly patriarchy jako spoluvládce. Moderní pamětní mince připomínají významné patriarchy - řecké emise s patriarchou Gregoriem V., ruské s patriarchou Alexejem II.

Titulatura a precedence

Patriarchální titulatura vyjadřuje historické nároky a jurisdikci. Ekumenický patriarcha: "Arcibiskup Konstantinopole-Nového Říma a ekumenický patriarcha". Papež jako patriarcha západu používal titul do 2006. Alexandrijský: "Papež a patriarcha Alexandrie a celé Afriky". Moskevský: "Patriarcha moskevský a celé Rusi". Komplexní tituly dokumentují územní rozsah a apoštolskou posloupnost.

Precedence patriarchů vyvolávala historické spory. Tradiční pořadí pentarchie: Řím, Konstantinopol, Alexandrie, Antiochie, Jeruzalém. Autokefální církve uznávají různé pořadí podle historického stáří nebo politického významu. Katolická církev rozlišuje patriarchy vlastní jurisdikce a čestné. Diplomatický protokol respektuje patriarchy jako hlavy církví rovnocenné s kardinálovým statusem.

Zajímavosti

• Konstantinopolský patriarcha Jan Zlatoústý byl třikrát vyhnán pro kritiku císařského dvora
• Patriarcha Tichon exkomunikoval bolševiky 1918, byl vězněn a pravděpodobně otráven
• Alexandrijský patriarcha používá titul "papež" od 3. století, dříve než římský biskup
• Benátský patriarcha byl jediným západním patriarchou s vlastní jurisdikcí do 1807
• Etiopský patriarcha-katholikos tvrdí nepřerušenou posloupnost od apoštola Filipa
• Ekumenický patriarchát vlastní pouze 12 budov v Istanbulu, ale spravuje Athonskou horu