Pengo

Pengo (pengő) byla maďarská měna v letech 1927-1946, která zažila nejhorší hyperinflaci v historii lidstva. Během posledních měsíců své existence v roce 1946 dosáhla inflace 41,9 kvadrilionu procent měsíčně a byly vydány bankovky v hodnotě 100 milionů bilionů (10^20) pengő.

Historie

Pengő bylo zavedeno 1. ledna 1927 jako součást stabilizačního programu po hyperinflaci maďarské koruny v důsledku první světové války. Název pengő znamená v maďarštině "znějící", což mělo evokovat zvuk pravých, hodnotných mincí. Nová měna byla kryta zlatem a devizovými rezervami, 1 pengő = 12 500 starých korun. První roky fungovalo pengő dobře, Maďarsko se zotavovalo z poválečné krize. Mince razila budapešťská mincovna, bankovky tiskla Maďarská národní banka. Design zobrazoval svatou korunu, maďarský erb a významné osobnosti.

Světová hospodářská krize třicátých let a revizionistická politika admirála Horthyho postupně oslabovaly pengő. Maďarsko se spojilo s nacistickým Německem v naději na revizi Trianonu. Druhá vídeňská arbitráž přinesla územní zisky, ale také rostoucí vojenské výdaje. Vstup do války proti SSSR v roce 1941 znamenal počátek ekonomického kolapsu. Německá okupace v roce 1944 a následné sovětské "osvobození" zničily maďarskou ekonomiku. Průmysl byl zdevastován, Budapešť těžce poškozena, zlaté rezervy odvezli nacisté.

Po válce začala inflace rychle růst. Vláda tiskla peníze na obnovu a reparace Sovětskému svazu. V lednu 1946 byla inflace 400 procent denně. V červenci 1946 se ceny zdvojnásobovaly každých 15 hodin. Byly vydány bankovky fantastických hodnot - milpengő (milion), bilpengő (bilion), až po 100 milionů b.-pengő (10^20 pengő). Zaměstnanci dostávali výplatu dvakrát denně a okamžitě nakupovali. 1. srpna 1946 bylo pengő nahrazeno forintem v kurzu 400 000 kvadrilionů pengő za 1 forint.

Pengő a hyperinflace

Maďarské pengő drží světový rekord nejhorší hyperinflace. V červenci 1946 dosáhla měsíční inflace 41,9 kvadrilionu procent (4,19 × 10^16 %). Ceny se zdvojnásobovaly každých 15 hodin. Největší vydaná bankovka byla 100 milionů b.-pengő, tedy 10^20 pengő. Pokud by byla vytištěna, měla hodnotu asi 20 amerických centů. Reálně obíhaly "pouze" bankovky do 100 milionů bilpengő (10^14).

Vláda zavedla daňové pengő (adópengő) indexované podle inflace pro platby daní. Později vzniklo b.-pengő (bilion pengő) jako účetní jednotka. Bankovky se tiskly pouze na jedné straně pro úsporu času. Kvalita tisku byla mizerná - často jen razítko s hodnotou na starší bankovce. Mince úplně zmizely z oběhu - jejich kovová hodnota převýšila nominál. Ekonomika se vrátila k barteru. Cigarety, potraviny a palivo se staly faktickou měnou. Paradoxně některé hyperinflační bankovky jsou dnes cenné sběratelské předměty - kompletní sada stojí tisíce eur.

Zajímavosti

• V červenci 1946 stálo v Budapešti pivo ráno 10 milionů pengő, večer 150 milionů
• Maďarská pošta vydala známku 500 miliard pengő - nejvyšší nominál poštovní známky v historii
• Celková hodnota všech pengő v oběhu v červenci 1946 byla 1/1000 amerického dolaru
• Bankovka 1 miliarda b.-pengő byla vytištěna, ale nikdy nevydána - inflace ji předběhla
• Název pengő ironicky přežil měnu - v maďarském slangu znamená "halíř" nebo "drobák"