Pilsenské reversy

Pilsenské reversy jsou dva soubory prohlášení z ledna a února 1634, jimiž se velitelé císařské armády v Plzni vyjadřovali k věrnosti Albrechtu z Valdštejna a císaři Ferdinandovi II. První revers dvůr chápal jako nebezpečnou osobní přísahu; druhý už nedokázal zvrátit Valdštejnův pád.

Historie

Na přelomu let 1633 a 1634 byl vztah mezi Albrechtem z Valdštejna a vídeňským dvorem těžce narušen. Generalissimus velel rozsáhlé císařské armádě, zároveň však jednal o míru a postupoval samostatněji, než jeho odpůrci považovali za slučitelné s poslušností Ferdinandovi II.

Dne 12. ledna 1634 se v Plzni konala hostina u polního maršála Kristiána z Ilova. Přítomní podepsali prohlášení, později označované jako první pilsenský revers. Zachovaný dokument na třech dvojlistech nese podpisy 47 majitelů pluků a důstojníků císařské armády.

Signatáři se zavazovali stát při Valdštejnovi, dokud zůstane ve službě císaře. Pro jeho stoupence šlo o pojistku proti svévolnému odvolání, pro odpůrce o důkaz osobního svazku generalissima s armádou. Zprávy o jednání posílily podezření z tajných kontaktů s nepřítelem.

Ferdinand II. vydal 24. ledna tajný patent, který Valdštejna zbavoval velení. Dne 19. února vznikla vota a 20. února druhý revers s výslovným ujištěním věrnosti císaři a podpisy 32 velitelů. Pokus o vyjasnění přišel příliš pozdě.

Valdštejn opustil Plzeň a zamířil k Chebu. Dne 25. února byli zavražděni Ilov, Vilém Kinský, Adam Erdman Trčka a nakonec Valdštejn. Reversy jsou klíčovým pramenem krize, nikoli úplným důkazem jediné hotové zrady. Slovo revers zde znamená písemný závazek, nikoli rub mince.

První a druhý revers jako historické prameny

První revers z 12. ledna tvoří tři dvojlisty spojené šňůrou a pečetním voskem. Vota z 19. února zachycují formulace 32 velitelů a druhý revers z 20. února obsahuje Valdštejnovo přiznání věrnosti císaři. Tři celky nejsou zaměnitelné časem ani právní funkcí.

Podpis nedokládá totožnou motivaci všech účastníků. Někteří chránili pluk, žold nebo vlastní majetek; pozdější výpovědi vznikaly pod hrozbou trestu. Musí se porovnávat s korespondencí, císařskými patenty a skutečným pohybem jednotek.

Termín pilsenský vychází z německého názvu Plzně, Pilsen. V českém textu je vhodné vysvětlit, že jde o plzeňské dokumenty. Záměna se slovem reverz ve smyslu rubu mince je věcně chybná.