Quintillus
Quintillus byl římský císař roku 270, bratr císaře Claudia II. Gothica, po jehož smrti převzal vládu. Vojsko na Dunaji však provolalo císařem Aureliana a Quintillus po krátké vládě zemřel v Akvileji. Jeho antoniniány s opisem QVINTILLVS se razily v Římě, Mediolanu, Siscii, Kyziku i Alexandrii.
| Jméno na mincích | IMP C M AVR CL QVINTILLVS AVG |
|---|---|
| Narození | Sirmium (dnešní Sremska Mitrovica) |
| Vláda | 270 |
| Bratr a předchůdce | Claudius II. Gothicus |
| Nástupce | Aurelianus |
| Úmrtí | 270, Akvileja |
| Ražby | antoniniány, aurey, alexandrijské tetradrachmy |
| Mincovny | Řím, Mediolanum, Siscia, Kyzikos, Alexandrie |
Historie
Quintillus pocházel ze Sirmia v Panonii a byl bratrem císaře Claudia II., který proslul vítězstvím nad Góty. Roku 270 Claudius v Sirmiu zemřel na mor. Quintillus, který tehdy velel vojsku v Akvileji, převzal vládu a jeho ražby se brzy objevily v Itálii, na Balkáně, v Malé Asii i v Egyptě.
Armáda na Dunaji však provolala císařem zkušeného vojevůdce Aureliana. O délce Quintillovy vlády se antické prameny rozcházejí: Eutropius a Jeroným uvádějí sedmnáct dní, takzvaný Chronograf z roku 354 sedmdesát sedm dní a Zósimos několik měsíců. Rozsah jeho mincovní produkce svědčí spíše pro delší dobu.
Quintillus zemřel ještě roku 270 v Akvileji. Podle jedné tradice ho zabili vlastní vojáci, podle jiné si po zprávě o Aurelianově postupu sám otevřel žíly.
Quintillovy mince
Hlavním nominálem je antoninián, v té době už silně znehodnocená stříbrná mince. Obvyklý lícní opis zní IMP C M AVR CL QVINTILLVS AVG; mincovna v Mediolanu užívala kratší IMP QVINTILLVS AVG a Kyzikos IMP QVINTILLVS P F AVG.
Na rubech se objevují bohové a personifikace, které měly vládu podpořit: DIANA LVCIF s Dianou nesoucí pochodeň, FIDES MILITVM oslavující věrnost vojska, CONCORDIA AVG, APOLLINI CONS, MARTI PACIF nebo PROVIDENT AVG. Mincovna v Mediolanu razila i zlaté aurey a v Alexandrii vznikaly tetradrachmy s řeckým opisem.