Mincovna Riga
Mincovna Riga razila mince v dnešní lotyšské metropoli od roku 1211, kdy biskup Albert udělil kupcům z Gotlandu právo razit v rižském biskupství peníze. Mince zde razili arcibiskupové, Livonský řád, svobodné město i polští a švédští králové; typickou mincí je drobný stříbrný šilink.
| Počátek ražby | 1211, privilegium biskupa Alberta pro kupce z Gotlandu |
|---|---|
| Mincovní právo | arcibiskupové rižští, od smlouvy ze Salaspilsu (1452) i mistři Livonského řádu |
| Větší stříbrné mince | od 1515 ferdingy a marky |
| Opis města na mincích | CIVITATIS RIGENSIS (města Rigy) |
| Ražby za polské vlády (1581–1621) | šilinky, trojgroše, groše, roku 1620 trojpölkry, roku 1582 feniky, v malém počtu zlaté dukáty |
| Ražby za švédské vlády (od 1621) | šilinky (solidy) a trojpölkry Gustava II. Adolfa, Kristiny a Karla X. Gustava |
| Připomínka v ulicích | Malá Mincovní ulice (Mazā Monētu iela), pojmenovaná roku 1846 podle mincovny, která v ní stála |
Historie
Rigu založil roku 1201 biskup Albert, když sem přenesl sídlo livonského biskupství. Roku 1211 udělil kupcům z Gotlandu právo razit v rižském biskupství mince, které měly být stejně dobré a stejně těžké jako gotlandské peníze; odlišovat se směly jen vzhledem. Za první rižské mince se považují jednostranné feniky, takzvané brakteáty, s postavou biskupa v mitře. Roku 1255 se biskupství stalo arcibiskupstvím a roku 1282 vstoupila Riga do hanzy.
O vládu nad městem se přeli arcibiskupové s Livonským řádem. Smlouva ze Salaspilsu (německy Kirchholm) z roku 1452 jejich vztahy urovnala a zavedla společné mincovní právo, první společné ražby však přišly až na konci 15. století. Roku 1515 vstoupila v platnost nová pravidla ražby a začaly se razit větší stříbrné mince – ferdingy, tedy čtvrtmarky, a marky. První ferdingy vydali společně arcibiskup Jasper Linde a mistr řádu Wolter von Plettenberg; razily se ze stříbra ryzosti 930/1000 v Rize, Tallinnu a Tartu. Jedna marka měla hodnotu čtyř ferdingů neboli 36 šilinků. Od roku 1526 nesly ferdingy ražené v Rize velký znak města.
Za livonské války řád zanikl a Riga byla v letech 1561–1581 svobodným městem; městská rada razila mince dál a kolem roku 1565 v nich tajně snížila obsah stříbra. Po smlouvě z Drohiczyna roku 1581 se město dostalo pod vládu polsko-litevského státu. Mincovna razila hlavně šilinky a trojgroše; tolary se v Rize za polské vlády nerazily vůbec, jejich místo v oběhu zaujaly cizí tolary. Roku 1601 zde vyrazili přes sedm milionů šilinků. Rodina Vulfů stála v čele mincovny v letech 1571–1659.
Roku 1621 dobyl Rigu švédský král Gustav II. Adolf a 5. října téhož roku v ní obnovil dosavadní polskou měnovou soustavu. Mincovna pak razila šilinky a trojpölkry se jménem švédských panovníků. Za severní války v letech 1709–1710 Rigu oblehla a dobyla ruská vojska cara Petra I. Velikého.
Ražby, znaky a určování mincí
Typické mince rižských arcibiskupů nesou na líci rodový znak arcibiskupa a na rubu znak arcibiskupství. Městské ražby nesou znak Rigy a opis s latinským jménem města CIVITATIS RIGENSIS. Šilinky Zikmunda III. Vasy mají na líci jméno a titul krále a na rubu zkrácený opis SOLIDVS CIVI RIGENS – šilink města Rigy.
