Sovereign

Sovereign je britská zlatá investiční a oběhová mince s nominální hodnotou jedné libry šterlinků, poprvé ražená za vlády Jindřicha VII. Tudora roku 1489 jako symbol královské moci a prosperity. Po více než stoleté přestávce byla obnovena roku 1817 jako základ britského zlatého standardu a dodnes patří mezi nejobchodovanější investiční mince světa.

Historie

Vznik sovereignu souvisí s upevněním moci tudorovské dynastie po občanské válce růží. Jindřich VII. potřeboval manifestovat legitimitu své vlády a ekonomickou sílu obnovené monarchie. Dne 28. října 1489 vydal královský dekret nařizující ražbu nové zlaté mince o hodnotě dvaceti šilinků, tedy jedné libry šterlinků. Název sovereign, znamenající panovník či svrchovaný, zdůrazňoval královskou autoritu a nezávislost anglické koruny.

První sovereigny vážily 15,55 gramu a obsahovaly 23karátové zlato. Na lícní straně zobrazovaly sedícího panovníka na trůnu s žezlem a říšským jablkem, na rubové straně tudorovskou růži spojenou s královským erbem. Tyto mohutné mince měly průměr přes 40 milimetrů a představovaly nejvyšší nominál anglického mincovního systému. Jejich hodnota odpovídala měsíčnímu platu kvalifikovaného řemeslníka.

Za vlády Jindřicha VIII. došlo k postupnému znehodnocování sovereignu snižováním obsahu zlata. Tento proces vyvrcholil za Eduarda VI., kdy ryzost klesla na pouhých 20 karátů. Královna Alžběta I. provedla roku 1560 měnovou reformu a obnovila původní kvalitu, avšak změnila design na stojící postavu panovníka. Mince získala přezdívku fine sovereign pro odlišení od znehodnocených emisí.

V období Stuartovců pokračovala ražba sovereignů s různými modifikacemi. Jakub I. zavedl roku 1604 nový typ nazvaný unite, symbolizující sjednocení anglické a skotské koruny. Karel I. experimentoval s mechanickou ražbou pomocí válcového lisu, což výrazně zlepšilo kvalitu mincovního obrazu. Občanská válka a Cromwellův protektorát znamenaly dočasné přerušení tradice.

Po restauraci monarchie roku 1660 obnovil Karel II. ražbu sovereignů, nyní však s nižší váhou 8,75 gramu. Významnou změnu přinesla velká recoinage roku 1696 pod vedením Isaaca Newtona jako správce královské mincovny. Poslední sovereigny starého typu vyrazil Jiří III. roku 1801, poté následovala více než patnáctiletá přestávka.

Zásadní mezník představuje rok 1817, kdy byla provedena komplexní měnová reforma po napoleonských válkách. Nový sovereign navržený italským rytcem Benedettem Pistruccim vážil 7,98 gramu při ryzosti 22 karátů (916,7 promile). Průměr se zmenšil na 22,05 milimetru. Reversní strana nesla ikonické vyobrazení svatého Jiří zabíjejícího draka, které se s drobnými úpravami používá dodnes.

Viktoriánská éra znamenala zlatý věk sovereignu. Britské impérium ovládalo čtvrtinu světa a sovereign se stal první skutečně globální měnou. Mincovny v Sydney (1855), Melbourne (1872), Perthu (1899), Ottawě (1908), Bombaji (1918) a Pretorii (1923) razily sovereigny identické kvality s londýnskými. Celková produkce dosahovala milionů kusů ročně.

První světová válka ukončila éru zlatého standardu. Británie stáhla sovereigny z oběhu roku 1914 a nahradila je papírovými bankovkami. Pokus o obnovení zlaté měny v letech 1925-1931 skončil neúspěchem kvůli světové hospodářské krizi. Sovereign přestal být oběžnou mincí a transformoval se v investiční instrument.

Od roku 1957 královská mincovna obnovila pravidelnou ražbu sovereignů výhradně pro sběratele a investory. Produkce postupně rostla s vývojem trhu s investičním zlatem. Roku 1979 zrušila Margaret Thatcherová devizové restrikce, což umožnilo britským občanům volný nákup zlatých mincí. Sovereign se stal oblíbenou alternativou k jihoafrickému krugerandu či americkému zlatému orlu.

Moderní sovereigny zachovávají tradiční parametry z roku 1817. Každoročně vychází nová emise s aktuálním letopočtem a portrétem panovníka. Od roku 2022 nesou podobiznu Karla III. Vedle standardní jednolibrové mince se razí také poloviční sovereign, dvojsovereign a pětilibrový sovereign. Speciální proof verze v zrcadlovém lesku uspokojují náročné sběratele.

Technické parametry a výroba

Sovereign obsahuje přesně 7,32 gramu čistého zlata při celkové váze 7,98 gramu. Slitina sestává z 91,67 procent zlata a 8,33 procent mědi, která dodává minci charakteristickou načervenalou barvu a zvyšuje odolnost proti opotřebení. Průměr 22,05 milimetru a tloušťka 1,52 milimetru umožňují snadnou manipulaci a skladování.

Výrobní proces kombinuje tradiční řemeslné postupy s moderními technologiemi. Razidla vyrábí tým specializovaných rytců pomocí počítačem řízených obráběcích strojů. Každý detail prochází důkladnou kontrolou kvality. Ražba probíhá tlakem až 60 tun, což zajišťuje dokonalý přenos všech detailů na mincovní plochu.

Královská mincovna aplikuje pokročilé bezpečnostní prvky proti padělání. Mikrogravírování, laserové značení a speciální povrchová úprava činí moderní sovereigny prakticky nepadělatelné. Každá mince prochází rentgenovou kontrolou složení a váhy. Výrobní proces splňuje certifikaci ISO 9001.

Investiční sovereigny jsou osvobozeny od DPH ve všech zemích Evropské unie díky statusu zákonného platidla. V Británii navíc nepodléhají dani z kapitálových výnosů. Tyto daňové výhody zvyšují jejich atraktivitu pro investory. Likvidita je garantována celosvětovou sítí obchodníků s drahými kovy.

Zajímavosti

• Během první světové války používali britští špioni sovereigny jako univerzální platidlo - byly přijímány v celé Evropě i na Blízkém východě.
• Nejdražší sovereign byl prodán roku 2020 za 1,3 milionu liber - jednalo se o vzácný kus Eduarda VIII., který abdikoval před korunovací.
• Ian Fleming ve svých knihách o Jamesi Bondovi často zmiňuje sovereigny jako součást tajné agentovy výbavy pro nouzové situace.
• Pistrucciho design svatého Jiří byl tak dokonalý, že se používá téměř beze změny již více než 200 let.
• Falešné sovereigny z nacistické operace Bernhard jsou dnes paradoxně cennější než originály kvůli své historické hodnotě.
• Sovereign byl jedinou mincí, kterou mohli britští důstojníci nosit všitou v uniformě pro případ zajetí během búrské války.