Spolková měna

Spolková měna byla zavedená mincovní dohoda uzavřená dne 24. ledna 1857 mezi Rakouskem, Lichtenštejnskem a státy sdruženými v Německém spolku. Bylo rozhodnuto o směnitelnosti stříbrné měny a společném měnovém základu, jímž byla stanovena celní libra stříbra o 500 g. Zavedením spolkové měny byla ukončena platnost konvenční měny a v rámci nového systému byl zahájen ražba spolkového tolaru o hmotnosti 18,5185 g.

Historie

Spolková měna vznikla jako pokus o měnovou unifikaci ve střední Evropě v polovině 19. století, kdy rostoucí obchodní vazby vyžadovaly jednotný měnový standard. Mincovní dohoda z 24. ledna 1857 představovala pokračování dlouhodobých snah o harmonizaci německého a rakouského měnového systému, které začaly již konvenční měnou v 18. století. Politické pozadí dohody odráželo rakouské snahy udržet si vliv v německých záležitostech a čelit rostoucímu prussému nástupu. Společný měnový základ v podobě celní libry stříbra o 500 gramech umožňoval přesné stanovení poměrů mezi mincemi různých členských států a zajišťoval jejich vzájemnou směnitelnost. V Rakousku bylo z celní libry raženo 45 zlatníků, což vytvářelo jasný vztah mezi spolkovou měnou a rakouským zlatníkovým systémem. Spolková měna skončila 13. června 1867, kdy Rakousko po porážce ve válce s Pruskem bylo donuceno vystoupit z německé mincovní unie, což znamenalo konec této měnové integrace.

Mince spolkové měny v českých zemích raženy nebyly, protože pražská mincovna ukončila činnost již roku 1856, tedy rok před zavedením tohoto systému. Rakouská (zlatníková) měna poté pokračovala až do zavedení korunové měny roku 1892, což znamenalo, že české země zůstaly mimo přímou produkci spolkových mincí. Spolkový tolar o hmotnosti 18,5185 g odpovídal 1,5 zlatníku podle rakouského systému a představoval střední nominál vhodný pro větší obchodní transakce. Byly raženy také spolkové dvojtolary o hmotnosti 37,0370 g, které představovaly nejvyšší nominál tohoto systému. Spolkové tolary byly raženy do roku 1867, kdy Rakousko vystoupilo z německé mincovní unie po vojenské porážce od Pruska. Tento politický zvrat ukončil desetiletý experiment s nadnárodní měnovou spoluprací ve střední Evropě. Technické parametry spolkové měny byly pečlivě navrženy tak, aby umožňovaly snadné přepočty mezi různými národními systémy a podporovaly mezinárodní obchod. Konec spolkové měny v roce 1867 znamenal návrat k národním měnovým systémům a oddálení měnové integrace v německém prostoru až do sjednocení Německa v roce 1871.

Zajímavosti

• Spolková měna představovala první pokus o měnovou unii ve střední Evropě v novověku
• Celní libra stříbra o 500 g sloužila jako jednotný standard pro výpočet hodnot všech spolkových mincí
• České země byly mimo produkci spolkových mincí kvůli uzavření pražské mincovny v roce 1856
• Politická krize roku 1867 ukončila desetiletou měnovou spolupráci mezi Rakouskem a německými státy
• Spolková měna inspirovala pozdější pokusy o evropskou měnovou integraci v 20. století