Svatý Vojtěch

Svatý Vojtěch byl druhým pražským biskupem a významným církevním reformátorem 10. století, pocházejícím z mocného rodu Slavníkovců. Tento učený kněz a misionář, narozený kolem roku 956, se stal patronem českých zemí, Polska a Uher. Jeho postava pravidelně zdobí české mince, medaile a církevní ražby jako symbol vzdělanosti a šíření křesťanství ve střední Evropě.

Historie

Vojtěch se narodil kolem roku 956 na hradišti Libici nad Cidlinou jako syn knížete Slavníka a Střezislavy. Pocházel z jednoho z nejmocnějších českých rodů té doby, Slavníkovci ovládali rozsáhlé území východních Čech a soupeřili s Přemyslovci o hegemonii v českých zemích. Při křtu dostal jméno Vojtěch podle svého kmotra, magdeburského arcibiskupa Adalberta, který ho později vychovával a vzdělával.

V mládí odešel studovat do Magdeburku, kde získal mimořádné vzdělání v teologii, filozofii a svobodných uměních. Magdeburská katedrální škola patřila k nejvýznamnějším vzdělávacím centrům tehdejší Evropy a Vojtěch zde strávil devět let. Po návratu do Čech v roce 981 byl vysvěcen na kněze a díky své učenosti a původu rychle stoupal v církevní hierarchii.

Po smrti prvního pražského biskupa Dětmara v lednu 982 byl Vojtěch ve svých pouhých šestadvaceti letech zvolen jeho nástupcem. Stal se tak druhým pražským biskupem a zahájil ambiciózní reformní program zaměřený na povznesení mravů kléru i laiků. Prosazoval celibát kněží, bojoval proti mnohoženství a prodávání otroků do pohanských zemí. Jeho přísné reformy však narážely na odpor české šlechty i části duchovenstva.

Napětí mezi Vojtěchem a českou elitou vyvrcholilo v roce 989, kdy biskup poprvé opustil Prahu a odešel do Říma. V benediktinském klášteře na Aventinu přijal řeholní jméno Adalbert a složil mnišské sliby. Papež Jan XV. ho však přesvědčil k návratu do Prahy, kam se Vojtěch vrátil v roce 992. Jeho druhé biskupské období bylo poznamenáno ještě ostřejšími konflikty s přemyslovským dvorem.

Tragický osud Slavníkovců zpečetil vyvraždění Vojtěchových bratří Přemyslovci na Libici 28. září 995. Tato krvavá událost definitivně ukončila Vojtěchovy naděje na reformu české církve. V roce 994 nebo 995 opustil Prahu podruhé a již se nevrátil. Následující roky strávil v Římě, Francii a Uhrách, kde se věnoval misijní činnosti a kontemplaci.

V roce 996 se Vojtěch vydal na misijní cestu k pohanským Prusům do oblasti dnešního Pobaltí. Papež a polský kníže Boleslav Chrabrý ho pověřili christianizací těchto kmenů. Mise však skončila tragicky - 23. dubna 997 byl Vojtěch zavražděn pohanskými Prusy poblíž osady Tenkitten v dnešním Kaliningradském kraji. Jeho tělo bylo probodáno sedmi oštěpy a sťata hlava.

Polský kníže Boleslav Chrabrý vykoupil Vojtěchovo tělo za stejnou váhu zlata a nechal je pohřbít v Hnězdně. Již v roce 999 byl Vojtěch svatořečen papežem Silvestrem II., čímž se stal prvním středoevropským světcem. Jeho kult se rychle šířil Polskem, Uhrami a Čechami. Část ostatků byla později přenesena do Prahy, kde jsou uloženy v katedrále svatého Víta.

Zobrazení v numismatice a význam pro mincovnictví

Postava svatého Vojtěcha se v českém mincovnictví objevuje od raného středověku, i když ne tak často jako svatý Václav. První vyobrazení nacházíme na denárech Břetislava I. z 11. století, kde je světec zobrazen jako biskup s berlou a mitrou. Toto základní ikonografické schéma se udrželo po celý středověk a přešlo i do novověkého mincovnictví.

V období baroka zažilo vojtěšské téma v numismatice rozkvět. Zvláště oblíbené byly svatovojtěšské tolary ražené u příležitosti jubileí nebo církevních slavností. Významná je série medailí z roku 1697 k 700. výročí mučednické smrti, kterou nechali vyrazit pražští arcibiskupové. Na těchto ražbách je Vojtěch zobrazován v biskupském ornátu s berlou, někdy s palmovou ratolestí jako symbolem mučednictví.

Moderní československé a české mincovnictví pravidelně připomíná svatého Vojtěcha na pamětních mincích a medailích. Významné byly ražby k 950. výročí smrti v roce 1947, tisíciletému výročí v roce 1997 a k různým církevním jubileím. Na těchto moderních ražbách se objevují rozmanité výtvarné interpretace od tradičního biskupského zobrazení po stylizované moderní pojetí.

Ikonografie svatého Vojtěcha na mincích má ustálené atributy: biskupská mitra, berla, někdy kniha jako symbol učenosti, palmová ratolest nebo sedm oštěpů odkazujících na způsob mučednické smrti. Na některých ražbách je zobrazován společně se svatým Václavem jako dvojice hlavních českých patronů.

Zajímavosti

• Vojtěch byl autorem první české duchovní písně "Hospodine, pomiluj ny", která se stala neoficiální hymnou českého království
• Za své tělo vykoupené zlatem se stal nejdražším mrtvým tělem evropského středověku
• Jeho jméno nese nejstarší polská církevní provincie - hnězdenská arcidiecéze založená roku 1000
• Vojtěšská cesta je poutní stezka dlouhá 6000 kilometrů spojující místa jeho působení od Libice po Hnězdno
• Na pražském Petříně stojí Vojtěchovy sady s pomníkem z roku 1997 od sochaře Josefa Vajceho
• Podle legend uměl Vojtěch mluvit latinsky, německy, slovansky a maďarsky