Terezínské ghettové peníze

Terezínská ghettová stvrzenka na 100 korun z roku 1943 – Mojžíš s deskami Desatera, nápis QUITTUNG ÜBER HUNDERT KRONEN a Davidova hvězda

Terezínské ghettové peníze jsou papírová platidla terezínského ghetta. Stvrzenky Quittung über … Kronen v hodnotách 1 až 100 korun nesou datum 1. ledna 1943, podpis Staršího Židů Jakoba Edelsteina a obraz Mojžíše s deskami Desatera. Do oběhu přišly v květnu 1943 a mimo ghetto neplatily.

Označení na platidle Quittung über … Kronen – stvrzenka na … korun
Vydány jménem Der Älteste der Juden in Theresienstadt – Starší Židů v Terezíně
Datum na platidlech 1. 1. 1943
Do oběhu 12. 5. 1943, se zahájením činnosti Banky židovské samosprávy
Hodnoty 1, 2, 5, 10, 20, 50 a 100 korun
Návrh Petr Kien (1919–1944), vězeň ghetta
Tisk tiskárna Národní banky pro Čechy a Moravu v Praze
Podpis Jakob Edelstein, Starší Židů

Historie

Terezínské ghetto vzniklo 24. listopadu 1941 příjezdem prvního pracovního oddílu, takzvaného Aufbaukommanda. Vězňům se při příjezdu zabavovaly peníze a nahrazovaly se stvrzenkami a poukázkami, které platily jen v ghettu. K 1. lednu 1943 zřídili nacisté Banku židovské samosprávy (Bank der jüdischen Selbstverwaltung), která zahájila činnost 12. května 1943 v budově bývalé radnice. Měla vzbudit dojem, že Terezín je běžné město s vlastním peněžním hospodářstvím. Její stvrzenky se tiskly v Praze v tiskárně Národní banky pro Čechy a Moravu.

Platidla navrhl vězeň ghetta, malíř a básník Petr Kien. Hlavním motivem je Mojžíš s deskami Desatera. Na pokyn nacistických úřadů se Mojžíšova podoba přepracovala tak, aby odpovídala nacistické karikatuře Žida. Stvrzenky nesou tištěný podpis Jakoba Edelsteina, jednoho ze tří Starších Židů v Terezíně, kterého nacisté později deportovali do Osvětimi a zastřelili. Petr Kien zahynul v Osvětimi v říjnu 1944.

Vězni dostávali v ghettových korunách měsíční „mzdu“ v hotovosti od 50 do 250 korun. Platit jimi mohli v obchodech s převážně podřadným zbožím, v kavárně, za vstupenky na kulturní akce nebo za koupel. Skutečnou hodnotu neměly a sloužily hlavně propagandě: prohlídky návštěv z Berlína i mezinárodních delegací začínaly v bance a její provoz se natáčel pro propagandistický film. Delegace Mezinárodního červeného kříže navštívila přikrášlené ghetto 23. června 1944. Po osvobození v květnu 1945 se zůstatky na blokovaných účtech vyměnily za československé koruny a banka byla v srpnu 1945 zlikvidována.

Podoba stvrzenek

Jedna strana nese v oválném medailonu Mojžíše s deskami, na nichž jsou hebrejská písmena, velké číslo hodnoty a německý nápis, například QUITTUNG ÜBER HUNDERT KRONEN. Pod ním je varování, že kdo stvrzenku padělá, napodobí nebo uvede padělky do oběhu, bude co nejpřísněji potrestán. Stokoruna na obrázku má v rohu Davidovu hvězdu. Druhá strana nese místo a datum Theresienstadt, am 1. Jänner 1943 a podpis Staršího Židů. Jednotlivé hodnoty se liší velikostí i barvou; stvrzenka na 2 koruny měří 5,5 × 11 cm.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet