Terezínské ghettové peníze

Terezínské ghettové peníze jsou papírová platidla terezínského ghetta. Stvrzenky Quittung über … Kronen v hodnotách 1 až 100 korun nesou datum 1. ledna 1943, podpis Staršího Židů Jakoba Edelsteina a obraz Mojžíše s deskami Desatera. Do oběhu přišly v květnu 1943 a mimo ghetto neplatily.
| Označení na platidle | Quittung über … Kronen – stvrzenka na … korun |
|---|---|
| Vydány jménem | Der Älteste der Juden in Theresienstadt – Starší Židů v Terezíně |
| Datum na platidlech | 1. 1. 1943 |
| Do oběhu | 12. 5. 1943, se zahájením činnosti Banky židovské samosprávy |
| Hodnoty | 1, 2, 5, 10, 20, 50 a 100 korun |
| Návrh | Petr Kien (1919–1944), vězeň ghetta |
| Tisk | tiskárna Národní banky pro Čechy a Moravu v Praze |
| Podpis | Jakob Edelstein, Starší Židů |
Historie
Terezínské ghetto vzniklo 24. listopadu 1941 příjezdem prvního pracovního oddílu, takzvaného Aufbaukommanda. Vězňům se při příjezdu zabavovaly peníze a nahrazovaly se stvrzenkami a poukázkami, které platily jen v ghettu. K 1. lednu 1943 zřídili nacisté Banku židovské samosprávy (Bank der jüdischen Selbstverwaltung), která zahájila činnost 12. května 1943 v budově bývalé radnice. Měla vzbudit dojem, že Terezín je běžné město s vlastním peněžním hospodářstvím. Její stvrzenky se tiskly v Praze v tiskárně Národní banky pro Čechy a Moravu.
Platidla navrhl vězeň ghetta, malíř a básník Petr Kien. Hlavním motivem je Mojžíš s deskami Desatera. Na pokyn nacistických úřadů se Mojžíšova podoba přepracovala tak, aby odpovídala nacistické karikatuře Žida. Stvrzenky nesou tištěný podpis Jakoba Edelsteina, jednoho ze tří Starších Židů v Terezíně, kterého nacisté později deportovali do Osvětimi a zastřelili. Petr Kien zahynul v Osvětimi v říjnu 1944.
Vězni dostávali v ghettových korunách měsíční „mzdu“ v hotovosti od 50 do 250 korun. Platit jimi mohli v obchodech s převážně podřadným zbožím, v kavárně, za vstupenky na kulturní akce nebo za koupel. Skutečnou hodnotu neměly a sloužily hlavně propagandě: prohlídky návštěv z Berlína i mezinárodních delegací začínaly v bance a její provoz se natáčel pro propagandistický film. Delegace Mezinárodního červeného kříže navštívila přikrášlené ghetto 23. června 1944. Po osvobození v květnu 1945 se zůstatky na blokovaných účtech vyměnily za československé koruny a banka byla v srpnu 1945 zlikvidována.
Podoba stvrzenek
Jedna strana nese v oválném medailonu Mojžíše s deskami, na nichž jsou hebrejská písmena, velké číslo hodnoty a německý nápis, například QUITTUNG ÜBER HUNDERT KRONEN. Pod ním je varování, že kdo stvrzenku padělá, napodobí nebo uvede padělky do oběhu, bude co nejpřísněji potrestán. Stokoruna na obrázku má v rohu Davidovu hvězdu. Druhá strana nese místo a datum Theresienstadt, am 1. Jänner 1943 a podpis Staršího Židů. Jednotlivé hodnoty se liší velikostí i barvou; stvrzenka na 2 koruny měří 5,5 × 11 cm.
