Totalitarismus

Totalitarismus je forma diktatury vyžadující absolutní podřízení jedince státu, který kontroluje všechny aspekty společenského i soukromého života prostřednictvím jediné strany, ideologie, teroru a masové propagandy. V českých zemích existovaly dva totalitní režimy – nacistická okupace 1939–1945 a komunistická diktatura 1948–1989, které zničily demokracii, tržní ekonomiku a občanskou společnost. Totalitní kontrola ekonomiky zahrnovala centrální plánování, nucené práce, konfiskace majetku a zneužití měnového systému k ovládání obyvatelstva.

Historie

Nacistický totalitarismus zasáhl české země vytvořením Protektorátu Čechy a Morava 15. března 1939. Hitler jmenoval Konstantina von Neuratha říšským protektorem s neomezenou mocí. Gestapo zatýkalo odpůrce, koncentrační terezínský ghetto shromáždil židovské obyvatelstvo před transporty do vyhlazovacích táborů. Reinhard Heydrich jako zastupující říšský protektor zavedl teror – popravy, deportace, germanizaci.

Nacistická totalita kontrolovala ekonomiku válečnými potřebami. České podniky byly začleněny do zbrojní výroby, Škodovka vyráběla tanky a děla pro Wehrmacht. Pracovní nasazení poslalo 400 tisíc Čechů na nucené práce do Říše. Přídělový systém kontroloval spotřebu, černý trh trestal smrtí. Protektorátní koruna byla podřízena říšské marce nevýhodným kurzem 1:10.

Komunistický totalitarismus začal únorem 1948, kdy KSČ provedla státní převrat. Klement Gottwald vyhlásil diktaturu proletariátu podle sovětského vzoru. Akční výbory Národní fronty převzaly kontrolu institucí, demokratičtí politici emigrovali nebo byli uvězněni. Státní bezpečnost vybudovala síť agentů a informátorů. Politické procesy poslaly tisíce lidí na smrt nebo do uranových dolů.

Stalinský teror vrcholil počátkem padesátých let. Proces se Slánským likvidoval domnělé nepřátele uvnitř strany. Církev byla pronásledována, řády zrušeny, biskupové vězněni. Kolektivizace zničila selský stav, sedláci označení jako kulaci byli deportováni. Pracovní tábory v Jáchymově, Příbrami a na stavbách přehrad využívaly otrockou práci politických vězňů.

Totalitní kontrola prostupovala všemi oblastmi života. Jediná povolená ideologie marxismu-leninismu určovala obsah vzdělání, kultury i vědy. Cenzura kontrolovala veškeré publikace, zakázané knihy končily ve stoupách. Železná opona izolovala obyvatelstvo od svobodného světa. Hraniční pásmo s ostnatými dráty, miny a strážními věžemi bránilo útěkům.

Normalizace po roce 1968 obnovila totalitní kontrolu narušenou pražským jarem. Husákův režim vybudoval konzumní socialismus výměnou za politickou pasivitu. Státní bezpečnost sledovala každý projev nesouhlasu. Charta 77 a disent představovali ostrovy svobody v moři totality. Podzemní kultura – samizdat, bytové divadlo, neoficiální koncerty – uchovávala autentické hodnoty.

Ekonomická kontrola zahrnovala centrální plánování určující, co se bude vyrábět, za jakou cenu a pro koho. Soukromé podnikání bylo zakázáno, veškeré výrobní prostředky vlastnil stát. Nomenklatura – stranická elita – měla monopol na řídící funkce. Privilegované zásobování, rekreace a zdravotní péče vytvořily kvazitřídní společnost v rozporu s oficiální ideologií rovnosti.

Totalitní indoktrinace začínala v jeslích a pokračovala přes pionýr, SSM až po stranické školení. Kádrové posudky určovaly možnost studia a zaměstnání podle třídního původu a politické spolehlivosti. Nesouhlas znamenal ztrátu zaměstnání, zákaz studia dětí, vystěhování z bytu. Normalizační čistky vyloučily statisíce lidí z veřejného života.

Rozklad totality začal v osmdesátých letech ekonomickou stagnací a ztrátou legitimity. Gorbačovova perestrojka oslabila sovětskou kontrolu. Pád Berlínské zdi spustil dominový efekt. Sametová revoluce v listopadu 1989 svrhla totalitní režim. Občanské fórum vedené Václavem Havlem obnovilo demokracii. Vyrovnávání s totalitní minulostí pokračuje dodnes.

Totalitní ekonomika a měnový systém

Totalitní režimy zneužívaly měnový systém jako nástroj kontroly. Nacisté zavedli clearingové zúčtování vyvážející české zboží bez placení. Říšská úvěrová pokladniční poukázka nahradila měnu při rabování. Komunistická měnová reforma 1953 zkonfiskovala úspory výměnou 50:1. Nekonvertibilní koruna znemožňovala ekonomickou svobodu. Devizové přísliby kontrolovaly výjezdy.

Centrálně plánovaná ekonomika ignorovala tržní signály. Pětiletky určovaly produkční cíle bez ohledu na poptávku. Ceny nestanovoval trh, ale úřední výměr. Nedostatek spotřebního zboží kontrastoval s přebytkem neprodejných výrobků. Fronty, příděly a protekce nahradily peněžní vztahy. Šedá ekonomika úplatků a melouchů kompenzovala nefunkčnost oficiálního systému.

Nucené práce představovaly návrat otroctví. Nacističtí totálně nasazení a komunističtí muklovové pracovali zadarmo. Hodnota jejich práce při těžbě uranu nebo stavbě přehrad dosahovala miliard. Konfiskace majetku – arizace židovského majetku nacisty, znárodnění komunisty – představovaly největší loupeže v dějinách. Ukradený majetek financoval totalitní aparát.

Totalitní mincovnictví sloužilo propagandě. Nacistické mince s hákovým křížem, komunistické ražby s pěticípou hvězdou šířily ideologii. Pamětní mince oslavovaly vůdce a výročí režimu. Sběratelství starých mincí bylo podezřelé jako buržoazní přežitek. Držení zlata a valut bylo trestné. Numismatika přežívala jako apolitický koníček pod dohledem státu.

Zajímavosti

• Lidické zlato – Nacisté ukradli z Lidic 93 kilogramů zlata a cenností v hodnotě milionů
• Největší krádež – Komunisté zabavili církvi majetek v hodnotě 250 miliard současných korun
• Totalitní sport – Režim utratil miliardy na státní doping pro olympijské úspěchy
• Cenzurní index – Seznam zakázaných knih obsahoval přes 10 tisíc titulů včetně Orwella a Havla
• Stranická kasa – KSČ ukryla v zahraničí miliardy korun, které nebyly nikdy nalezeny
• Železná opona – Hraniční pásmo s 280 mrtvými uprchlíky stálo 11 miliard korun ročně