Trierský zlatý poklad

Trierský zlatý poklad je největší dochovaný soubor římských zlatých mincí, objevený roku 1993 v Trevíru. Celek měl asi 2 650 aureů o hmotnosti 18,5 kilogramu; 2 518 kusů uchovává místní muzeum. Dobře zastoupené mince z 1. a 2. století byly patrně ukryty za občanské války roku 196.

Historie

Augusta Treverorum, dnešní Trevír, byla významným městem římské Galie a správním centrem. V blízkosti dnešního mostu přes Moselu se nacházela městská zástavba a hospodářské objekty. Zlato v takovém množství mohlo souviset s úřední, vojenskou nebo velkou soukromou pokladnou.

V září 1993 odvezl stavební vůz zeminu z výkopu nemocniční garáže na Kockelsberg. Hledači v ní našli první aurey a následné pátrání odhalilo část bronzové nádoby i místo uložení. Neřízený počátek nálezu způsobil rozptýlení části mincí.

Původní soubor se odhaduje asi na 2 650 aureů s celkovou hmotností kolem 18,5 kilogramu. Rheinisches Landesmuseum uchovává 2 518 kusů. Rozdíl mezi původním odhadem a muzejním počtem je nutné uvádět, aby se neslučovala dvě čísla.

Mince pokrývají dlouhé období od raného císařství po Septimia Severa. Nejmladší kusy datují uložení kolem roku 196 n. l., kdy probíhal konflikt Severa s Clodiem Albinem. Přesný majitel a bezprostřední důvod ukrytí nejsou známé.

Výzkum razidel, opotřebení a seskupení ukázal, že nejde o náhodně shromážděnou moderní sbírku. Zlato představovalo obrovskou hodnotu srovnatelnou s vysokými státními příjmy. Nádoba a stavba poskytují důležitý archeologický kontext.

Poklad je vystaven v Trevíru a stal se symbolem římských dějin města. Jednotlivý aureus lze spojit s depotem jen pomocí inventárního čísla a dokumentace. Stejný typ prodávaný na trhu není automaticky „mincí z trierského pokladu“.

Počet mincí, archeologický kontext a evidence kusů

Katalog rozlišuje asi 2 650 mincí v původním celku a 2 518 kusů uchovaných v muzeu. Hmotnost 18,5 kilogramu je zaokrouhlená pro soubor. U jednotlivé mince se uvádí vlastní váha, císař, mincovna, typ a inventární číslo.

Datování vychází z nejmladších aureů, nikoli ze všech zastoupených císařů. Souvislost s válkou roku 196 je dobře podložená historická interpretace, ale jméno vlastníka není známé. Nesmí se vymýšlet příběh konkrétního úředníka.

Nálezová provenience vyžaduje dokument muzea. Aukční tvrzení bez staré fotografie, inventáře nebo vyřazovacího záznamu je nedostatečné. Mince z tak významného chráněného nálezu se nemá oddělovat od právního a archeologického kontextu.