Trojská unce

Trojská (troyská) unce je mezinárodní váhová jednotka používaná výhradně pro drahé kovy, která váží přesně 31,1034768 gramů a představuje základní standard pro obchodování se zlatem, stříbrem, platinou a palladiem na světových trzích. Trojská unce se zásadně liší od běžné unce používané v anglosaských zemích, což často vede k nedorozuměním při investování do drahých kovů, přičemž všechny investiční mince a slitky jsou uváděny právě v trojských uncích.

Historie

Trojská unce pochází ze středověké Francie, konkrétně z města Troyes v Champagni, které bylo ve 12. a 13. století jedním z nejvýznamnějších obchodních center Evropy. Na zdejších veletrzích se scházeli kupci z celého kontinentu a potřebovali jednotný systém vah pro obchodování s drahými kovy a drahým zbožím. Trojský váhový systém, zavedený kolem roku 1150, se stal standardem champagneských veletrhů a postupně se rozšířil do celé Evropy. Název nemá žádnou souvislost s antickou Trójou, jak se někdy mylně uvádí, ale pochází výhradně z francouzského města Troyes.

Trojský systém vah byl založen na trojské libře (livre de Troyes) o váze 367,1 gramů, která se dělila na 12 trojských uncí. Každá trojská unce se dále dělila na 20 pennyweights (dwt) a každý pennyweight na 24 grains. Tento duodecimální systém vycházel ze starořímské libry a byl přirozenější pro dělení na třetiny a čtvrtiny než desítkový systém. Anglické království převzalo trojský systém ve 14. století za vlády Eduarda III., který standardizoval váhy pro obchodování s drahými kovy. Zákon z roku 1527 za Jindřicha VIII. oficiálně ustanovil trojskou unci jako jedinou legální jednotku pro vážení zlata a stříbra v Anglii.

Ve střední Evropě včetně českých zemí se trojská unce prosadila postupně během 14. a 15. století s rozvojem obchodu s drahými kovy. Karel IV. při stanovení váhy pražského groše vycházel z trojského systému - pražská hřivna o váze 253,17 gramů obsahovala přibližně 8 trojských uncí. Kutnohorské mincovní řády z 15. století již přímo zmiňují trojskou váhu pro určování ryzosti a hmotnosti stříbra. V Jáchymově se při ražbě tolarů v 16. století používala kolínská marka, ale pro obchodování se stříbrem na evropských trzích se přepočítávalo na trojské unce.

S rozvojem mezinárodního obchodu v novověku se trojská unce stala univerzálním standardem pro drahé kovy. Londýnská zlatnická gilda Worshipful Company of Goldsmiths používala výhradně trojský systém a její certifikáty s puncem určovaly kvalitu a váhu v trojských uncích. Když v roce 1696 Isaac Newton jako správce královské mincovny prováděl velkou rekunaci anglických mincí, stanovil přesnou hodnotu trojské unce na 480 grains, což odpovídá dnešním 31,1034768 gramům. Tato definice se stala základem pro moderní mezinárodní standard.

V 18. a 19. století většina zemí přešla na metrický systém, ale pro drahé kovy zůstala trojská unce zachována. Francouzská revoluce zavedla metrický systém, ale pařížští zlatníci tajně používali trojské váhy až do poloviny 19. století. Spojené státy americké oficiálně adoptovaly trojský systém pro mincovnictví zákonem z roku 1828. Coinage Act z roku 1873 potvrdil trojskou unci jako standard pro americké zlaté a stříbrné mince. Mezinárodní konference o vahách a mírách v roce 1875 uznala trojskou unci jako výjimku z metrického systému pro obchodování s drahými kovy.

Ve 20. století se trojská unce definitivně etablovala jako světový standard díky londýnskému zlatému fixingu zavedenému v roce 1919. Rothschildové a další velké bankovní domy stanovovali cenu zlata v amerických dolarech za trojskou unci, což se stalo základem Brettonwoodského systému po roce 1944. Když Richard Nixon v roce 1971 zrušil zlatý standard, cena zlata se nadále udávala v dolarech za trojskou unci. Všechny moderní komoditní burzy od COMEX v New Yorku po šanghajskou burzu zlata používají trojskou unci jako základní jednotku. České investiční mince jako Český lev jsou raženy v standardních vahách jedna, půl, čtvrt a desetina trojské unce.

Použití a význam trojské unce

Trojská unce je dnes výhradně používána pro drahé kovy - zlato, stříbro, platinu, palladium a rhodium. Všechny investiční slitky a mince jsou vyráběny ve vahách odpovídajících trojské unci nebo jejím zlomkům. Nejběžnější jsou jednouncové mince jako americký Eagle, kanadský Maple Leaf nebo vídeňský Filharmonik. Londýnský standard Good Delivery pro zlaté slitky požaduje váhu 400 trojských uncí s tolerancí ±25 uncí. LBMA certifikované stříbrné slitky váží 1000 trojských uncí. Spotová cena všech drahých kovů se na světových trzích kotuje v amerických dolarech za trojskou unci.

Zásadní je rozlišení mezi trojskou uncí (troy ounce, označení oz t nebo ozt) a běžnou avoirdupois uncí (ounce, oz) používanou v anglosaských zemích pro běžné vážení. Trojská unce váží 31,1035 gramů, zatímco běžná unce pouze 28,3495 gramů. Trojská unce je tedy o 9,7% těžší než běžná unce. Tento rozdíl často mate začínající investory, kteří nesprávně přepočítávají ceny drahých kovů. Trojská libra obsahuje 12 trojských uncí a váží 373,24 gramů, zatímco běžná libra má 16 běžných uncí a váží 453,59 gramů. Paradoxně je tedy trojská unce těžší než běžná unce, ale trojská libra je lehčí než běžná libra.

Zajímavosti

• Největší zlatý slitek na světě vyrobený společností Mitsubishi v roce 2005 váží 250 kilogramů, což odpovídá přesně 8037,65 trojských uncí.
• Čínský znak pro trojskou unci 盎司 (àngsī) je fonetický přepis anglického ounce, ale v čínštině se rozlišuje mezi běžnou a trojskou uncí přidáním znaku pro zlato 金衡盎司.
• Rekordní cena zlata 2067 dolarů za trojskou unci z 6. srpna 2020 znamená, že trojská unce zlata měla vyšší hodnotu než průměrný měsíční plat v České republice.
• Americká mincovna omylem vyrazila v roce 1999 sérii platinových Eagle s označením .9995 PLATINUM 1 OZ. místo správného TROY OZ., což z nich dělá vyhledávané sběratelské kusy.