Turzové

Erb rodu Turzů: v horním červeném poli zlatý lev, v dolním zlatém tři červené růže

Turzové (také Thurzové, maďarsky Thurzó) byli uherský rod ze Spiše, který kolem roku 1500 ovládl výrobu mědi a stříbra v Uhrách a s Fuggery i evropský trh s mědí. Jan Turzo (1437–1508) a jeho syn Juraj měli od února 1498 v nájmu kremnickou komoru, a s ní hlavní uherskou mincovnu.

Jméno a predikát Turzo, Thurzo, maďarsky Thurzó; de Bethlenfalva (z Betlanovců)
Původ Betlanovce na Spiši
Klíčová postava rodu Jan Turzo (30. dubna 1437 Levoča – 10. října 1508 Baia Mare)
Turzovsko-fuggerovská společnost s Jakubem Fuggerem, smlouvy z 15. listopadu 1494 a 16. března 1495, Banská Bystrica
Nájem kremnické komory od února 1498, první nájem na čtyři roky za 14 000 dukátů
Značky na mincích K-h (denáry z Kremnice 1500–1502), K-G (Juraj Turzo, Kremnice), B-A (Alexej Turzo, Budín 1526)
Vymření oravské větve po meči 1621, Imrich Turzo

Historie

Rod pocházel ze Spiše a podle Betlanovců (Bethlenfalva) užíval predikát de Bethlenfalva. Vzestup rodu je spojen s Janem Turzem, levočským rodákem narozeným 30. dubna 1437. Usadil se v Krakově, kde byl od roku 1477 radním, v letech 1473–1474 působil jako rudokupec v Kutné Hoře a roku 1469 postavil v Mogile u Krakova huť, v níž se z mědi pomocí olova oddělovalo stříbro. Tak se dalo získávat stříbro i z rud, kde ho bylo málo.

V polovině 90. let 15. století pronikl Jan do měděného revíru u Banské Bystrice a spojil se s augsburským bankéřem Jakubem Fuggerem. Předběžnou smlouvou z 15. listopadu 1494 a zakládací smlouvou z 16. března 1495 vznikla společnost, kterou slovenská literatura nazývá turzovsko-fuggerovskou a německá Ungarischer Handel. Roku 1495 vznikla v Banské Bystrici huť a měděný hamr. Společnost brzy ovládla evropský trh s mědí; Fuggerové v ní zůstali až do roku 1546. Obě rodiny spojily i sňatky: Janův syn Juraj si vzal Annu Fuggerovou a dcera Kateřina Raymunda Fuggera. Synové Jan a Stanislav se stali biskupy, vratislavským a olomouckým. Jan Turzo zemřel 10. října 1508 v Baia Mare.

Ze zisků rod skupoval panství, mezi nimi Oravu, Bytču, Bojnice a Lietavu. V 16. a na počátku 17. století patřil k nejmocnějším magnátským rodům Uher a jeho členové byli dědičnými župany Spiše a Oravy. Juraj Turzo (1567–1616) se stal uherským palatinem. Oravská větev vymřela po meči roku 1621 Imrichem Turzem, spišská v polovině 30. let 17. století.

Turzové a kremnická mincovna

Kremnická komora spravovala doly i mincovnu, v níž se za Vladislava II. Jagellonského soustřeďovala ražba uherských stříbrných a zlatých mincí. Jan Turzo se jako kremnický komorní hrabě uvádí už ve dvou listinách z roku 1496. Od února 1498 stáli v čele komory Jan a jeho syn Juraj, kteří ji získali do nájmu na čtyři roky za 14 000 dukátů. Nájem se pak prodlužoval a Turzové komoru drželi i za Ludvíka Jagellonského až do počátku 20. let 16. století.

Na mincích se nájemci prozrazují značkami. Denáry z let 1500–1502 nesou po stranách Madony písmena K-h a razily se v obrovském množství s mnoha drobnými obrazovými variantami. Denár z roku 1516 má značku K-G komorního hraběte Juraje Turza a budínský denár Ludvíka Jagellonského z roku 1526 značku B-A pokladníka Alexeje Turza. Velká ražba z roku 1500 se svatým Ladislavem na koni, ražená ve stříbře i ve zlatě, nese po stranách znaku nápisy KREMITZ a TVRSO. Z doby turzovského nájmu pocházejí i kremnický desetidukát a šestidukát Vladislava II. z roku 1506, které aukční síně připisují Janu Turzovi.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet