Valoisové

Valoisové byli významnou francouzskou královskou dynastií, která vládla Francii v letech 1328 až 1589 a výrazně ovlivnila evropské mincovnictví pozdního středověku a renesance. Jako přímí potomci rodu Kapetovců nastoupili na francouzský trůn po vymření hlavní královské linie a během své vlády iniciovali důležité měnové reformy, zavedli nové mincovní typy a standardy. Mince ražené za vlády Valois patří mezi sběratelsky ceněné exempláře, které dokumentují vývoj evropského mincovnictví a jsou významnými svědky historického přechodu od středověkých platidel k raně novověkým mincovním systémům.

Historie

Dynastie Valois nastoupila na francouzský trůn v roce 1328, kdy po smrti posledního přímého Kapetovce Karla IV. byl korunován Filip VI., syn Karla z Valois, bratra předchozího krále Filipa IV. Sličného. Tato nástupnická změna se stala jednou z příčin Stoleté války (1337–1453), neboť anglický král Eduard III. si jako syn dcery Filipa IV. rovněž nárokoval francouzský trůn. Právě Stoletá válka významně poznamenala měnovou politiku prvních Valois, kteří byli nuceni opakovaně devalvovat francouzskou měnu k financování válečných výdajů. Po skončení konfliktu zahájil Karel VII. (1422–1461) rozsáhlou měnovou reformu a zavedl nový královský écu d'or (zlatý štít), který se stal základem francouzského mincovního systému. Za vlády Ludvíka XI. (1461–1483) došlo k posílení královské autority nad mincovnami a k podpoře obchodu prostřednictvím stabilní měny. Italské války vedené Karlem VIII. (1483–1498) a Ludvíkem XII. (1498–1515) přinesly do francouzského mincovnictví renesanční vlivy, což se odrazilo v inovativních mincovních obrazech. František I. (1515–1547) zavedl moderní portrétní mince a první skutečně renesanční francouzské ražby. Poslední Valois, Jindřich II. (1547–1559), Karel IX. (1560–1574) a Jindřich III. (1574–1589), vládli během náboženských válek, což opět vedlo k měnové nestabilitě, přestože zejména Jindřich II. provedl významné měnové reformy včetně zavedení datování na mincích.

Mincovnictví dynastií Valois

Mincovní systém za vlády Valois byl založen na bimetalismu – souběžném používání zlatých a stříbrných mincí, doplněných billonovými (nízkoryzostní stříbro) a měděnými nominály pro běžný obchod. Mezi nejdůležitější zlaté mince patřil écu d'or (zlatý štít) zavedený Karlem VI. a jeho nástupci, charakteristický motivem francouzského královského znaku s liliemi. Za Františka I. byl představen nový zlatý écu au soleil (štít se sluncem) s vyobrazením slunce nad štítem, který se stal jednou z nejvlivnějších evropských zlatých mincí 16. století. Hlavní stříbrnou mincí byl gros tournois, později doplněný o teston – první velkou stříbrnou minci s portrétem panovníka, zavedenou Ludvíkem XII. pod italským vlivem. Specifickým rysem mincovnictví Valois bylo používání komplexního systému mincovních značek, který umožňoval identifikovat místo ražby (celkem 24 královských mincoven), mincmistra a období emise. Technologicky došlo za vlády Valois k přechodu od ručně tepaných mincí k používání razidel a mechanických lisů, což významně zlepšilo kvalitu a jednotnost ražeb. Z uměleckého hlediska se na mincích Valois odráží přechod od gotického stylu k renesančnímu pojetí, s postupným zdokonalováním portrétních vyobrazení a detailnějšími heraldickými motivy.

Význam pro investory a sběratele

Pro numismatiky a sběratele představují mince dynastie Valois významnou sběratelskou oblast s bohatou historií a uměleckou hodnotou. Zejména zlaté écu a stříbrné testony patří mezi vyhledávané exempláře, které dokumentují vývoj evropského mincovnictví na pomezí středověku a renesance. Vzhledem k jejich historickému významu, často dobré zachovalosti (díky kvalitnímu kovu a ražbě) a omezené nabídce na trhu, ceny těchto mincí dlouhodobě rostou. Pro investory mohou představovat zajímavou alternativu k moderním investičním mincím, neboť kromě hodnoty obsaženého drahého kovu nabízejí i historickou a sběratelskou prémii. Nejvzácnější exempláře, jako jsou některé typy zlatých ražeb Františka I. nebo Jindřicha II. v perfektním stavu zachování, dosahují na aukcích cen v desítkách tisíc euro.

Příklady

Mezi nejvýznamnější mince ražené za vlády dynastie Valois patří:

• Écu d'or – základní zlatá mince s motivem francouzského štítu s liliemi
• Écu au soleil – inovativní zlatá mince zavedená Ludvíkem XI. se symbolem slunce nad štítem
• Teston – první velká stříbrná mince s realistickým portrétem francouzského panovníka
• Grand blanc – stříbrná mince střední hodnoty s motivem koruny, kříže a lilií

Zajímavosti

• Název "teston" pochází z italského "testa" (hlava) a odkazuje na portrét panovníka, který se na těchto mincích poprvé objevil – tento název později přešel do angličtiny jako "testoon".
• Za Františka I. byly poprvé na francouzských mincích použity římské číslice k označení pořadí panovníka, což se stalo standardem v evropském mincovnictví až do současnosti.
• Jindřich II. zavedl v roce 1549 povinné datování mincí, což významně usnadnilo pozdější historické a numismatické zkoumání.
• Během náboženských válek ve Francii (1562–1598) bylo některými hugenotskými vůdci raženo vlastní oběživo, které napodobovalo oficiální mince Valois, ale obsahovalo protestantské symboly – tyto vzácné ražby patří dnes k nejvzácnějším mincím tohoto období.