Vladislav II.

Vladislav II. byl český kníže v letech 1140–1158 a následně druhý český král z rodu Přemyslovců v období 1158–1172. Za jeho vlády se razily význačné stříbrné denáry, které se staly důležitou součástí středověké české numismatiky a jsou dnes ceněnými sběratelskými objekty.

Historie

Vladislav II. se narodil kolem roku 1110 jako nejstarší syn knížete Vladislava I. a Richenzy z Bergu. Po smrti svého strýce Soběslava I. v roce 1140 byl českými velmoži zvolen českým knížetem, přestože původně byla přislíbena podpora Soběslavovu synovi. Volba Vladislava byla kompromisním řešením - šlechta si myslela, že mladého panovníka bude snadno ovládat. Vladislav však záhy upevnil svou pozici a v roce 1142 porazil moravskou a částečně českou šlechtu ve vzpouře. V květnu 1147 se připojil k druhé křížové výpravě po boku svého švagra římskoněmeckého krále Konráda III. a francouzského krále Ludvíka VII., ale vojsko do cíle nedorazilo. Zlomový okamžik přišel v roce 1156, kdy navázal těsné vztahy s novým římskoněmeckým císařem Fridrichem Barbarossou. Za vojenskou pomoc při potlačování severoitalských měst, zejména Milána, byl 11. ledna 1158 na říšském sněmu v Řezně korunován českým králem. Královská hodnost se však vztahovala pouze na Vladislavovu osobu a nebyla dědičná. V následujících letech hájil císařovy zájmy nejen v Itálii, ale také v Uhrách a Polsku.

Za Vladislavovy vlády došlo k významnému kulturnímu rozkvětu českých zemí. Do Čech přišly reformované řády - premonstráti, cisterciáci a později johanité. Byl založen klášter na Strahově (1140), dále kláštery v Plasích, Pomuku, Želivi a Doksanech. V Praze nechal v letech 1160–1172 postavit kamenný most přes Vltavu, který byl podle jeho druhé manželky nazván Juditin. Most reprezentoval královskou prestiž velkým reliéfem na malostranské věži. Za jeho vlády byly razeny denáry malého střížku, které vyjadřovaly královskou hodnost a jsou dnes označovány podle Cachova katalogu. Vztahy s císařem se však v pozdějších letech zhoršily, zejména kvůli jmenování Vladislavova syna Vojtěcha salcburským arcibiskupem bez císařova souhlasu. V roce 1172 se stárnoucí Vladislav rozhodl abdikovat ve prospěch svého nejstaršího syna Bedřicha. Toto rozhodnutí nekonzultoval s císařem, což vedlo k mocenským zmatům. Vladislav odešel do exilu na panství své druhé ženy Judity v Durynsku, kde v lednu 1174 zemřel.

Význam pro investory a sběratele

Denáry Vladislava II. představují významný segment české středověké numismatiky s rostoucí sběratelskou hodnotou. Tyto stříbrné mince z 12. století jsou vzácné a jejich ceny na aukcích dosahují desítek tisíc korun. Pro sběratele jsou zajímavé především jako královské ražby druhého českého krále a reprezentace přechodu od knížecí k královské moci. Investiční potenciál těchto mincí roste s jejich historickou významností a omezenou dostupností na trhu.

Příklady

Denáry z jeho vlády se vyznačují malým střížkem o průměru cca 16 mm a hmotnosti pod 1 gram. Na mincích se objevuje jméno panovníka s titulaturou končící slovem "dux" nebo později označením královské hodnosti. Některé exempláře obsahují názvy mincoven nebo jména světců a patronů.

Zajímavosti

Vladislav II. byl prvním českým králem, který si nechal na pečeti zobrazit s královskou korunou - tato podoba se pak udržela až do konce vlády krále Václava I. Zajímavé je, že jeho druhá manželka Judita Durynská byla natolik vlivná, že zasahovala do volby pražského biskupa a osobně bránila dvořana před útokem jednoho z králových synů, přičemž byla sama zraněna. Vladislav byl také posledním českým panovníkem, který se osobně účastnil křížové výpravy. Jeho abdikace v roce 1172 byla neobvyklá tím, že ji provedl bez souhlasu císaře, což vedlo k dlouhodobým problémům pro české království. Juditin most, který nechal postavit, byl prvním kamenným mostem v Praze a předchůdcem současného Karlova mostu.