Welfský fond

Welfský fond, německy Welfenfonds, tvořil majetek hannoverského královského rodu zabavený Pruskem po anexi Hannoverska roku 1866. Výtěžek fondu používala vláda Otty von Bismarcka mimo jiné k tajnému ovlivňování tisku a politických spojenců. Proto získal hanlivé označení plazí neboli reptiliový fond.

Historie

Po prusko-rakouské válce roku 1866 Prusko anektovalo Hannoversko. Sesazený král Jiří V. neuznal ztrátu trůnu a v exilu podporoval welfské hnutí i přípravy proti Prusku.

Pruská vláda nejprve jednala o vyrovnání, poté majetek rodu sekvestrovala. Fond měl hodnotu přibližně šestnáct milionů spolkových tolarů. Jeho výnos nebyl běžnou rozpočtovou položkou pod plnou parlamentní kontrolou.

Bismarck peníze využíval k boji proti hannoverským nárokům, k podpoře příznivého tisku a k tajným platbám. Kritici hovořili o Reptilienfonds. Z fondu plynuly také platby bavorskému králi Ludvíkovi II. Pozdější majetkové vypořádání se měnilo a část prostředků byla rodu vrácena.

Sekvestrace, tajné platby a odlišná označení

Welfský fond není totéž co libovolný tajný fond Bismarckovy vlády. V užším významu jde o sekvestrovaný hannoverský majetek; označení reptiliový fond zdůrazňuje použití k ovlivňování tisku.

Uváděná částka závisí na měně a datu. Šestnáct milionů spolkových tolarů nelze bez vysvětlení zaměnit za pozdější markový přepočet.

Mince Jiřího V. ilustruje zúčastněnou dynastii, nikoli finanční tok. Přímý doklad představuje účet, korespondence nebo platba.