Wettinové

Wettinové představují jednu z nejstarších evropských panovnických dynastií, která od 10. století ovládala Sasko, Durynsko, Polsko a další území, přičemž jejich potomci dodnes vládnou ve Velké Británii jako dynastie Windsor. Rod dal vzniknout mnoha významným mincovním reformám včetně zavedení saského tolaru, který se stal vzorem pro evropské stříbrné mince. V numismatice jsou Wettinové spojeni s převratnými inovacemi - prvními velkými stříbrnými mincemi v Evropě, rozvojem tolarového systému a umělecky vyspělými medailemi saské renesance a baroka.

Historie

Rod Wettinů vystupuje z mlhy dějin kolem roku 982, kdy je poprvé zmíněn Dedo I. jako hrabě z Wettinu. Rodové sídlo, hrad Wettin na řece Saale v dnešním Sasku-Anhaltsku, dal dynastii jméno. Význam rodu prudce vzrostl, když Konrád Veliký (1098-1157) získal roku 1123 Míšeňské markrabství, čímž položil základ pozdější saské moci.

Klíčovým momentem bylo získání saského kurfiřtství v roce 1423 Fridrichem I. Bojovným. Tím se Wettinové stali jedním ze sedmi volitelů římského císaře a patřili k nejmocnějším knížatům Svaté říše římské. Fridrich II. (1428-1464) rozšířil državy o Durynsko a kontroloval území o rozloze přes 20 000 km² s bohatými stříbrnými doly.

Osudovým se stal rok 1485, kdy bratři Ernst a Albrecht III. rozdělili rodové državy Lipskou smlouvou. Vznikly dvě hlavní linie - ernestinská (kurfiřtská) se sídlem ve Wittenbergu a albertinská (vévodská) se sídlem v Drážďanech. Toto rozdělení mělo zásadní dopad na mincovnictví - každá linie razila vlastní mince.

Ernestinská linie ztratila kurfiřtskou hodnost po šmalkaldské válce (1547) ve prospěch albertinské větve. Ernestini se rozdrobili na množství drobných vévodství - Sasko-Výmar, Sasko-Koburg, Sasko-Meiningen a další. Z Sasko-Koburg-Gothajské linie vzešli panovníci Belgie, Bulharska, Portugalska a Velké Británie (kde vládnou jako Windsorové od 1917).

Albertinská linie pod vedením Mořice Saského (1547-1553) získala kurfiřtskou hodnost a učinila z Drážďan jedno z nejvýznamnějších center evropské kultury. August I. Silný (1694-1733) získal polskou korunu a vytvořil personální unii Saska a Polska. Jeho sbírky a stavební projekty učinily z Drážďan "Florencii na Labi".

Friedrich August I. se stal v roce 1806 prvním saským králem díky spojenectví s Napoleonem. Po vídeňském kongresu 1815 ztratilo Sasko 60% území ve prospěch Pruska, ale zůstalo královstvím. Poslední saský král Friedrich August III. abdikoval v roce 1918 během listopadové revoluce, čímž skončila 800letá vláda Wettinů v Sasku.

Paradoxně nejúspěšnější větev Wettinů vznikla z vedlejší linie. Princ Albert Sasko-Kobursko-Gothajský se oženil s královnou Viktorií (1840) a jejich potomci vládnou dodnes ve Velké Británii. Belgický král Filip, bulharský car Simeon II. (do 1946) a mnoho dalších evropských panovníků má wettinské předky.

Mincovnictví Wettinů

Wettinové revolucionalizovali evropské mincovnictví zavedením guldengroschen (1486/1500) - první velké stříbrné mince v Evropě. Tyto "saské guldeny" o váze 29,23 g stříbra vznikly díky bohatým nalezištím v Annabergu a Schneebergu. Z nich se vyvinul slavný joachimsthalský tolar, který dal jméno dolaru.

Saské mincovny v Freibergu, Drážďanech, Lipsku a Annabergu patřily k technologicky nejvyspělejším v Evropě. Wettinové jako první používali válcovací stroje (1550) a šroubové lisy (1570). Jejich mincmistr Lazarus Ercker napsal první vědecké pojednání o mincovnictví "Beschreibung Allerfürnemisten Mineralischen Ertzt" (1574).

August II. Silný jako polský král razil jedny z nejkrásnějších barokních mincí - sasko-polské tolary a dukáty s vysoce detailními portréty. Jeho vicariat tolary z roku 1711 s alegorickými výjevy patří k vrcholům evropského mincovního umění. Drážďanská mincovna vyráběla ročně přes 2 miliony tolarů.

Technickou inovací bylo zavedení konvenční měny (1763) - jednotného měnového systému rakousko-saského. Saský Speciestaler o váze 28,06 g se stal vzorem pro německé státy. Wettinové také jako první v Německu razili platinové mince (1830) a zavádění bimetalických ražeb.

Numismaticky cenné jsou výmarské památní ražby - 3 a 5 marek s portréty velkovévodů. Britská větev Wettinů (Windsorové) zodpovídá za moderní libru šterlinků, sovereign a inovativní desetinnou měnu (1971). Jejich mince představují nejrozšířenější ražby světa.

Zajímavosti

• Wettinský poklad v Moritzburgu obsahuje přes 20 000 historických mincí v hodnotě 500 milionů eur
• August Silný vlastnil největší sbírku čínských porcelánových mincí v Evropě - 3000 kusů
• Britská královna Alžběta II. jako Wettinka byla zobrazena na mincích 35 zemí - světový rekord
• Saský "Hosenbandtaler" 1678 s Řádem podvazku je nejdražší německý tolar - 850 000 eur
• Ernest II. Sasko-Koburský razil jako jediný panovník mince s notovým zápisem - sám komponoval
• Wettinské mincovny vyprodukovaly celkem přes 2 miliardy mincí během 800 let