Witten

Witten byla významná středověká stříbrná mince používaná v oblasti hanzovního obchodního svazu ve 14. až 16. století. Název pochází z dolnoněmeckého označení pro čtyřfenik a tato mince se stala jedním z nejdůležitějších platidel severoněmeckých obchodních měst. Witten byl zaveden jako reakce na potřebu standardizovaného platidla pro rostoucí mezinárodní obchod v baltském a severomořském prostoru. Jeho jednotná ražba a konstantní kvalita přispěly k ekonomickému rozmachu Hanzy a usnadnily obchodní transakce mezi jednotlivými členskými městy tohoto mocného obchodního spolku.

Historie

Witten se poprvé objevil ve druhé polovině 14. století, kdy se společný a standardizovaný peněžní systém stal nezbytností pro rozkvétající obchod hanzovních měst. Klíčovým momentem byl rok 1379, kdy byla na sjezdu Hanzy v Lübecku uzavřena dohoda mezi městy Lübeck, Hamburk a Wismar o ražbě wittenů podle lübeckého standardu. V roce 1381 se k této měnové unii (označované jako Wendischer Münzverein neboli Vendská mincovní unie) připojila města Rostock, Lüneburg a Stralsund. Tato standardizace měla mimořádný význam pro stabilizaci obchodu v regionu. Witten zůstal v oběhu až do 16. století, kdy postupně ustoupil větším nominálům jako byly tolary. Během své existence prošel několika fázemi zhoršení kvality, zejména během hospodářských krizí 15. století, kdy docházelo ke snižování obsahu stříbra. Přesto si witten jako mince zachoval důvěru obchodníků a byl akceptován v celé oblasti Baltského moře, od Flander až po Livonsko a Ruské knížectví Novgorod.

Popis a vlastnosti

Witten byl ražen ze stříbra a měl průměr přibližně 18-20 mm a hmotnost kolem 1,3-1,5 gramu. Obsahoval zhruba 0,9-1,1 gramu čistého stříbra, i když kvalita se v průběhu času měnila. Vzhled wittenů se lišil podle města ražby, ale všechny zachovávaly základní charakteristiky, které umožňovaly jejich snadnou identifikaci. Na averzu (líci) mince byl typicky zobrazen městský znak nebo symbol ražebního města – například v Lübecku to byl dvojhlavý říšský orel, v Hamburku městská brána, ve Wismaru býčí hlava s korunou a vyplazeným jazykem. Na reverzu (rubu) byl většinou vyobrazen kříž, často zdobený liliemi na koncích (tzv. fleurée) nebo jiné křesťanské symboly. Okolo byl opis identifikující město nebo autoritu, která minci vydala. Ražba probíhala ve městských mincovnách pod dohledem městské rady a byla regulována přesnými předpisy stanovenými hanzovním shromážděním.

Význam pro investory a sběratele

Pro současné sběratele a numismatiky představují witteny atraktivní oblast zájmu díky své historické vazbě na významné obchodní centrum středověké Evropy. Každý witten je jedinečným svědectvím ekonomického fungování Hanzy, jejíž vliv sahal od Londýna až po Novgorod. Investiční hodnota těchto mincí spočívá především v jejich historickém významu, relativní vzácnosti a stavu zachování. Nejcennější jsou exempláře z raného období ražby (konec 14. století) a mince z méně běžných hanzovních měst. Witteny s jasnou proveniencí a v dobrém stavu se na numismatických aukcích prodávají za několikanásobek hodnoty obsaženého stříbra. Pro vážné sběratele je zajímavé vytvořit reprezentativní kolekci wittenů z různých hanzovních měst, která dokumentuje hospodářský i umělecký vývoj tohoto významného obchodního společenství.

Příklady

Mezi nejznámější varianty wittenů patří lübecké witteny s dvouhlavým orlem, které byly považovány za standard a sloužily jako vzor pro ostatní města. Dále jsou ceněny hamburské witteny s městskou bránou, wismarské s býčí hlavou a stralsundské s ozdobným křížem. Zvláštní skupinu tvoří witteny z baltských hanzovních měst jako Riga, Dorpat (dnes Tartu) a Reval (dnes Tallinn), které vykazují mírné odchylky od severoněmeckého standardu. Z hlediska sběratelů jsou mimořádně zajímavé i větší nominály odvozené od wittenu, jako byl například Sechsling (6 feniků) nebo Dreiling (3 feniky), které doplňovaly monetární systém Hanzy.

Zajímavosti

• Název "witten" odkazuje na bílou barvu stříbra, podobně jako u české mince "bílý peníz" z doby Jagellonců.
• Hanzovní měnový systém byl založen na vztahu, kde 3 feniky (Pfennige) tvořily 1 witten, 2 witteny tvořily 1 sechsling, 2 sechslingy tvořily 1 schilling, a 32 schillingů tvořilo 1 tolar (Reichsthaler).
• Witten byl tak důležitý pro obchod v oblasti Baltského moře, že se stal vzorem pro mince razené v neněmeckých oblastech, například v Dánsku a baltských teritoriích.
• Během archeologických vykopávek v hanzovních městech se witteny často nacházejí v základech budov, kde byly ukládány jako stavební obětiny pro zajištění prosperity nové stavby.