Yen

Yen je oficiální měna Japonska, která se v původním japonském znění vyslovuje jako „en", což znamená „kulatý objekt". Patří mezi nejvýznamnější světové rezervní měny vedle amerického dolaru a eura. Historicky se yen dělil na menší jednotky – 1 yen obsahoval 100 senů a 1000 rinů, přičemž sen a rin byly drobné mince používané do první poloviny 20. století, dnes již neexistují, ale jejich názvy se stále používají v některých finančních kontextech.

Historie

Yen byl zaveden do oběhu v roce 1872 během reforem Meidži, kdy byl přijat Zákon o nové měně. Nahradil tehdy složitý monetární systém období Edo (1603-1868), kdy v Japonsku obíhalo mnoho různých měnových jednotek včetně ryō, monme a předchozích mincí různých tvarů a hodnot. Původně byl yen definován jako 0,8667 trojské unce (přibližně 26,956 g) stříbra nebo 1,5 gramu zlata. Zákon také v Japonsku zavedl zlatý standard, který byl později během první světové války opuštěn. Po druhé světové válce yen ztratil většinu své hodnoty a od roku 1949 byl svázán s americkým dolarem v poměru 1 USD = 360 ¥, což trvalo až do roku 1971, kdy došlo k rozpadu brettonwoodského měnového systému.

V osmdesátých a devadesátých letech minulého století získal yen světový význam díky silnému japonskému hospodářskému růstu a stal se jednou z nejvýznamnějších světových měn. V současnosti je yen třetí nejvíce obchodovanou měnou na světě po americkém dolaru a euru. Rozhodnutí o měnové politice jsou v Japonsku prováděna Centrální bankou Japonska (Bank of Japan), která od roku 2013 zavedla konzistentní politiku proti deflaci.

Význam pro investory a sběratele

Yen je pro investory významný jako jedna z hlavních světových rezervních měn. Díky tradiční stabilitě japonské ekonomiky je často považován za bezpečný přístav v době globálních ekonomických nejistot. Pro numismatiky mají velkou sběratelskou hodnotu především historické japonské mince, zejména z období přechodu z tradičního měnového systému na moderní yen. Zajímavé jsou také mince s kulatým otvorem uprostřed (5 a 50 yenové), které jsou typické pro japonskou měnu a mají svůj původ ve starších asijských mincích.

Příklady

V současném oběhu se nacházejí mince v hodnotách 1, 5, 10, 50, 100 a 500 yenů, přičemž mince o hodnotě 500 yenů patří k mincím s nejvyšší nominální hodnotou běžně používaným ve světě. Bankovky jsou vydávány v nominálních hodnotách 1000, 2000 (méně běžné), 5000 a 10 000 yenů. Typickým znakem pro japonské mince o hodnotách 5 a 50 yenů je charakteristický kulatý otvor uprostřed, který vychází z tradice starších asijských mincí.

Zajímavosti

• Název měny „yen" vznikl z japonského slova „en" (円), které znamená „kulatý objekt" – toto označení kontrastovalo se staršími japonskými mincemi, které měly tvar oválu.
• V latince se pro označení yenu používá symbol ¥, který se používá také pro čínský jüan, což může vést k záměně.
• Historické dílčí jednotky yenu – sen a rin – přestože již nejsou v oběhu, stále se jejich názvy používají v některých finančních kontextech v Japonsku.
• Japonské mince s otvorem uprostřed měly historicky praktický význam – mohly být navlékány na šňůrku pro snadnější přenášení.