5 koruna
5 koruna (pětikoruna) představuje významný nominál v historii středoevropského mincovnictví, který prošel fascinujícím vývojem od rakousko-uherské stříbrné mince přes československé emise až po současnou českou ocelovou ražbu. Tento střední nominál, poprvé vydaný pro české země v rámci korunové měny roku 1900, dokumentuje ekonomické a politické změny střední Evropy napříč třemi stoletími. Pětikoruna se stala nejen praktickým platidlem, ale také nositelem národní symboliky a uměleckého vyjádření, zejména v podání předních medailérů jako Otakara Gutfreunda či Jiřího Harcuby.
Historie
Vznik 5 koruny souvisí s rakousko-uherskou měnovou reformou z roku 1892, která nahradila stříbrný zlatník novou korunovou měnou. První pětikorunové mince pro území Čech a Moravy byly vyraženy až v roce 1900, osm let po zavedení koruny. Tyto impozantní stříbrné ražby o hmotnosti 24 gramů a ryzosti 900/1000 představovaly významnou kupní sílu - za pětikorunu bylo možné pořídit kvalitní oběd v restauraci nebo celodenní jízdenku na tramvaj.
Design rakousko-uherských 5 korun sledoval jednotný monarchický vzor. Líc zobrazoval portrét panovníka s latinským opisem, rub dominoval dvouhlavý říšský orel obklopený věncem z pěti heraldických korun reprezentujících hlavní části monarchie - Čechy, Uhry, Halič, Dalmácii a Rakousy. Mince se razily v hlavních mincovnách monarchie včetně vídeňské a kremnicko-štěbnické.
Mimořádnou numismatickou hodnotu má jubilejní 5 koruna z roku 1908, vydaná k diamantovému jubileu šedesáti let panování císaře Františka Josefa I. Tato commemorativní emise s modifikovaným portrétem stárnoucího monarchy a slavnostním opisem vznikla v omezeném nákladu a dnes patří mezi nejhledanější rakousko-uherské ražby s cenami přesahujícími desetitisíce korun.
Po vzniku Československa v roce 1918 trvalo sedm let, než byla vyražena první československá 5 koruna. Důvodem bylo složité hledání národní identity nového státu a ekonomická stabilizace. Soutěž na design vyhrál sochař Otakar Gutfreund s revolučním modernistickým návrhem zobrazujícím průmyslového dělníka s kladivem. Tento radikální odklon od tradičních motivů vyvolal kontroverzní reakce - konzervativci kritizovali "bolševický" charakter, pokrokové kruhy naopak chválily modernost.
Technologicky představovaly první československé 5 koruny z let 1925-1927 průlom - byly raženy z mědiniklu (slitiny mědi a niklu), což byla novinka v evropském mincovnictví. Tento materiál umožňoval detailnější reliéf než tradiční stříbro, ale některé exempláře trpěly korozí způsobující zelené skvrny. Proto se v letech 1928-1932 vrátila výroba ke stříbru, ovšem pouze 500/1000 ryzosti a 7 gramů hmotnosti - výrazné snížení oproti monarchii.
Hospodářská krize 30. let donutila vládu k návratu k niklové ražbě v letech 1937-1938. Produkce byla minimální kvůli mnichovské krizi a následné okupaci. Ročník 1937 s nákladem pouhých 1,2 milionu kusů se stal legendou mezi sběrateli - kvalitní exempláře dosahují cen přes 50 000 korun. Mnoho těchto mincí bylo za protektorátu staženo a přetaveno na německé zbrojní účely.
Po druhé světové válce obnovilo Československo ražbu pětikorun až v roce 1952 v rámci příprav na měnovou reformu 1953. Tyto hliníkové mince s motivem lipové ratolesti však nikdy nevstoupily do oběhu - celý náklad byl oficiálně zničen, pouze několik exemplářů uniklo do sbírek. Důvodem bylo politické rozhodnutí nezavádět "buržoazní" nominály připomínající první republiku.
Definitivní návrat 5 koruny nastal až v roce 1966 v rámci ekonomických reforem. Nová mědiniklová mince s motivem lipové větévky podle návrhu Zdeňka Kolářského představovala kompromis mezi tradicí a socialismickou symbolikou. Tato podoba vydržela s drobnými modifikacemi až do rozpadu Československa 1992. Celková produkce překročila 500 milionů kusů.
Samostatná Česká republika zavedla vlastní pětikorunu v roce 1993. Design Jiřího Harcuby kombinuje moderní technologii s tradicí - Karlův most na líci symbolizuje kontinuitu, český lev na rubu národní identitu. Materiálově jde o ocelové jádro galvanicky pokryté niklem a mědí, což zajišťuje odolnost při minimálních nákladech. Průměr 23 mm a hmotnost 4,8 gramu činí minci praktickou pro každodenní použití.
Umělecké a technické aspekty
5 korunové mince představují výkladní skříň národního medailérství. Gutfreundův revoluční design z roku 1925 předběhl dobu - industriální motivy se v evropském mincovnictví prosadily až po druhé světové válce. Jeho předčasná smrt 1927 ukončila slibnou kariéru vizionáře, který mohl zásadně ovlivnit československé výtvarné umění.
Technologicky dokumentují 5 koruny evoluci mincovních materiálů. Od masivního stříbra přes experimentální slitiny až po současné high-tech pokovování. Každá změna odrážela ekonomickou situaci - stříbro symbolizovalo prosperitu, levné kovy krizi nebo válku. Současná technologie pokovování představuje optimum mezi náklady, trvanlivostí a bezpečnostními prvky.
Z hlediska padělání patřily 5 koruny vždy k rizikovým nominálům. Zejména stříbrné emise z let 1928-1932 byly terčem falzátorů, kteří vyráběli kopie z postříbřené mosazi. Moderní české pětikoruny obsahují mikrotexty a specifickou magnetickou signaturu komplikující nelegální reprodukci.
Sběratelská hodnota a zajímavosti
Mezi sběrateli jsou nejcennější rarity jubilejní rakousko-uherská pětikoruna 1908 (hodnota přes 100 000 Kč), československá 1937 v perfektním stavu (50 000 Kč) a mytická hliníková 1952, jejíž ojedinělé exempláře se prodávají za statisíce. Běžné ročníky z období 1966-1992 mají minimální přirážku, zajímavé jsou pouze chybotisky a varietní ražby.
Ekonomicky představovala 5 koruna vždy významný nominál střední třídy. V roce 1900 odpovídala denní mzdě kvalifikovaného dělníka, v první republice hodině práce úředníka, za socialismu ceně dvou piv, dnes sotva pokryje jízdné MHD. Tento pokles kupní síly dokumentuje stoletou inflaci a měnové turbulence.
Zajímavosti
- Gutfreundova 5 koruna z roku 1925 byla první evropskou mincí zobrazující průmyslového dělníka místo panovníka nebo alegorie
- Hliníková pětikoruna 1952 je nejcennější československou oběžnou mincí - funkční exemplář se prodal za 800 000 Kč
- V roce 1968 byl připraven návrh 5 koruny s Dubčekovým portrétem - projekt zastavila sovětská invaze
- České pětikoruny obsahují 75% železa, 20% niklu a 5% mědi - přesné složení je průmyslovým tajemstvím
- Karlův most na české 5 koruně je zobrazen historicky nepřesně - chybí barokní sochy
- Celková váha všech vyražených československých pětikorun by stačila na postavení Eiffelovy věže