Alexios I. Komnenos

Alexios I. Komnenos byl byzantský císař vládnoucí v letech 1081 až 1118, zakladatel dynastie Komnenovců. Jeho vláda znamenala záchranu Byzantské říše před kolapsem a počátek období obnovy známého jako komnenovská renesance. Pro numismatiku je Alexios I. významný měnovou reformou z roku 1092, kdy zavedl nový zlatý hyperpyron a elektron trachea, které stabilizovaly byzantskou ekonomiku po desetiletích měnového úpadku.

Historie

Alexios Komnenos se narodil v roce 1057 jako syn vojenského velitele Jana Komnena. Pocházel z vojenské aristokracie Malé Asie a již v mládí se vyznamenal v bojích proti Turkům. V roce 1081 využil krize za vlády Nikéfora III. Botaneiata a s podporou mocného rodu Duků provedl vojenský převrat. V dubnu 1081 byl korunován císařem ve věku 24 let. Převzal říši v katastrofálním stavu, Normané pod Robertem Guiscardem dobývali Balkán, Seldžučtí Turkové ovládli většinu Malé Asie a státní pokladna byla prázdná.

První roky vlády byly kritické. Alexios musel čelit normanské invazi na Balkáně, kde Robert Guiscard porazil byzantskou armádu u Dyrrachia. Pouze s pomocí Benátek a diplomacie se podařilo Normany zastavit. Na severu napadli říši Pečeněhové, kteří v roce 1090 obléhali Konstantinopol. Alexios je porazil v bitvě u Lebúnionu v roce 1091 s pomocí Kumánů. K financování válek musel zabavit církevní poklady, což vyvolalo odpor kléru.

Přelom nastal s první křížovou výpravou v letech 1096 až 1099. Alexios dovedně využil křižáky k znovudobytí západní a střední Malé Asie od Turků. Získal od křižáckých vůdců lenní přísahu a obnovil byzantskou kontrolu nad Nikájí, Antiochií a dalšími městy. Vztahy s křižáky však byly napjaté, zejména když Bohémond z Tarentu odmítl vrátit Antiochii. V roce 1107 Alexios porazil Bohémondovu invazi na Balkán a donutil ho k uznání byzantské svrchovanosti.

Vnitřní reformy Alexia I. položily základ komnenovské renesance. Vytvořil systém pronoia, vojenských lénem za službu, reorganizoval armádu a správu. Jeho měnová reforma z roku 1092 stabilizovala ekonomiku. Podporoval vzdělání a kulturu, za jeho vlády působila jeho dcera Anna Komnena, autorka Alexiady. Alexios zemřel 15. srpna 1118 a zanechal stabilizovanou a posilněnou říši svému synovi Janovi II.

Mincovnictví Alexia I. Komnena

Alexios I. provedl v roce 1092 radikální měnovou reformu, která ukončila desetiletí devalvace. Zavedl nový zlatý hyperpyron o vysoké ryzosti 20,5 karátu, který nahradil znehodnocené nomisma. Vytvořil systém tří nominálů s pevným kurzem: zlatý hyperpyron, elektronové aspron trachy ze slitiny zlata a stříbra, a bilon aspron trachy z mědi se stříbrem. Mince měly charakteristický miskovitý tvar, který ztěžoval padělání.

Na mincích se objevuje Kristus, Panna Marie a svatí, císař je zobrazován v ceremoniálním rouchu s labarum nebo křížem. Nápisy jsou v řečtině, kvalita ražby se postupně zlepšovala. Reforma byla úspěšná a hyperpyron se stal uznávanou mezinárodní měnou. Mincovny fungovaly hlavně v Konstantinopoli, Thessalonice a Nikáji. Alexiovy mince dokumentují byzantskou ikonografii a císařskou ideologii komnenovského období.

Zajímavosti

• Alexios I. byl popisován jako charismatický vůdce, který dokázal mluvit s každým od žoldnéře po učence
• Jeho dcera Anna Komnena napsala Alexiadu, jedinečnou biografii otce z pera byzantské princezny
• Benátkám udělil Zlatou bulu s bezprecedentními obchodními privilegii výměnou za vojenskou pomoc
• Jeho měnová reforma byla tak úspěšná, že hyperpyron zůstal stabilní dalších 100 let
• Vytvořil síť dynastických sňatků, která propojila Komnenovce s většinou evropských dvorů
• První křižáci ho považovali za lstivého Řeka, ale respektovali jeho diplomatické schopnosti