Americká válka za nezávislost

Americká válka za nezávislost byl ozbrojený konflikt v letech 1775 až 1783 mezi třinácti britskými koloniemi v Severní Americe a Velkou Británií. Válka vedla ke vzniku Spojených států amerických jako první moderní republiky založené na demokratických principech. Pro numismatiku je americká revoluce významná jako období prvních amerických emisí papírových peněz, kontinentálních dolarů a vzniku dolaru jako národní měny.

Historie

Válka za nezávislost měla kořeny v britském zdanění kolonií po sedmileté válce. Kolkový zákon z roku 1765 a čajové zákony vyvolaly odpor s heslem žádné zdanění bez zastoupení. Bostonské pití čaje v prosinci 1773, kdy kolonisté hodili do moře náklad čaje, vedlo k represivním zákonům. První kontinentální kongres v roce 1774 koordinoval odpor. Válka vypukla 19. dubna 1775 bitvami u Lexingtonu a Concordu, když britské jednotky pátraly po skladech zbraní.

George Washington převzal velení kontinentální armády v červnu 1775. Počáteční období bylo pro Američany těžké - ztráta New Yorku, ústup přes New Jersey. Zlom přinesl Washington překvapivým útokem u Trentonu o Vánocích 1776. Deklarace nezávislosti 4. července 1776 formulovala principy svobody a rovnosti. Vítězství u Saratogy v říjnu 1777, kde generál Gates zajal britskou armádu Burgoyna, přesvědčilo Francii ke vstupu do války v roce 1778.

Francouzská aliance změnila lokální povstání v mezinárodní konflikt. Lafayette, Rochambeau a de Grasse poskytli vojenskou pomoc. Španělsko a Nizozemí se připojily proti Británii. Válka na jihu viděla partyzánské boje Mariona a Sumtera proti Cornwallisovi. Rozhodující vítězství přišlo u Yorktownu v říjnu 1781, kde Washington a Rochambeau s pomocí francouzského loďstva donutili Cornwallise ke kapitulaci.

Pařížský mír podepsaný 3. září 1783 uznal nezávislost Spojených států s hranicemi od Atlantiku po Mississippi. Válka stála životy 25 tisíc Američanů a 20 tisíc Britů. George Washington rezignoval na vojenské velení, čímž vytvořil precedent civilní kontroly armády. Ústava Spojených států ratifikovaná v roce 1788 vytvořila federální republiku s dělbou moci. Americká revoluce inspirovala francouzskou revoluci a nezávislost latinské Ameriky.

Ekonomické a mincovní aspekty americké revoluce

Financování války bez zdaňovací pravomoci vedlo Kontinentální kongres k vydávání papírových kontinentálních dolarů. Celkem bylo vytištěno 241 milionů dolarů nekrytých drahým kovem. Inflace znehodnotila kontinentály tak, že vzniklo rčení not worth a Continental. Jednotlivé státy vydávaly vlastní papírové peníze. Benjamin Franklin navrhl protipádělková opatření včetně složitých přírodních motivů na bankovkách.

Španělské peso de ocho neboli dolar se stal faktickou měnou kolonií. První americké mince razil Ephraim Brasher v New Yorku - doublony a půldoublony. Kontinentální dolar z roku 1776 ražený v cínu nebo mosazi byl první oficiální americkou mincí. Robert Morris jako superintendent financí stabilizoval ekonomiku založením Bank of North America. Mincovní zákon z roku 1792 vytvořil americký dolar založený na decimálním systému podle návrhu Thomase Jeffersona.

Zajímavosti

• Benjamin Franklin tiskl kontinentální dolary s heslem Mind Your Business
• Britové padělali kontinentály ve snaze zničit americkou ekonomiku
• Washington odmítl plat jako vrchní velitel, přijal pouze náhradu výdajů
• Haym Salomon, židovský bankéř, financoval revoluci a zemřel v chudobě
• První americká mince nesla třináct článků řetězu symbolizujících kolonie
• Francouzská pomoc stála 1,3 miliardy livrů, což přispělo k francouzské revoluci