Amerika

Amerika je kontinent, kde španělské peso de ocho položilo základy prvního globálního měnového systému a americký dolar se stal světovou rezervní měnou. Od aztéckých kakaových bobů přes inkské quipu až po moderní kryptoměny představuje Amerika laboratoř měnových experimentů a inovací.

Historie

Amerika před příchodem Evropanů neznala kovové mince, ale vytvořila sofistikované systémy výměny hodnot. Aztécká říše používala kakaové boby jako drobné platidlo - jeden krocan stál 100 bobů, otrok 4000. Standardizované měděné sekery (tajaderas) a bavlněné pláště (quachtli) sloužily pro větší transakce. Mayové používali jadeitové korálky, obsidiánové čepele a vzácné peří quetzala. Inkové vyvinuli centrálně plánovanou ekonomiku bez peněz - systém mit'a (pracovní povinnost) a redistribuce přebytků přes qollqas (sklady). Severoamerické kmeny používaly wampum - korálky z mušlí uspořádané v pásech, které sloužily jako platidlo i nosič informací.

Španělská kolonizace přinesla do Ameriky evropské mincovnictví. První americká mincovna vznikla v Mexico City 1535 na příkaz Karla V. Objev stříbrných ložisek v Potosí 1545 a Zacatecasu 1546 transformoval globální ekonomiku - Amerika produkovala 85% světového stříbra. Španělský osmireál (peso de ocho) ražený v miliardách kusů se stal první světovou měnou. Mincovny v Limě, Potosí, Bogotě, Guatemale produkovaly ročně 20 milionů pesos. Brazílie razila portugalské realy a od 1695 vlastní zlaté mince z dolů Minas Gerais. Britské kolonie používaly směs britských, španělských a vlastních měn - Massachusetts razil pine tree shilling 1652.

Americká revoluce vytvořila první moderní desetinnou měnu. Kontinentální kongres vydal 1775 papírové continental dollars, které zkolabovaly hyperinflací ("not worth a continental"). Alexander Hamilton jako první ministr financí vytvořil 1792 americký mincovní systém - dolar = 100 centů, založený na španělském osmireálu ale s desetinným dělením. První americká mincovna ve Filadelfii razila zlaté eagle ($10), stříbrné dolary a měděné centy. Latinská Amerika po nezávislosti zachovala peso ale s národními variantami - mexické, argentinské, chilské peso. Brazílie zavedla 1833 mil-réis, první tisícovou měnu.

19. století přineslo měnové experimenty a krize. Kalifornská zlatá horečka 1849 zdvojnásobila světové zásoby zlata, způsobila inflaci. Americká občanská válka vedla k vydání nekrytých greenbacks a konfederačních dolarů (ztráta 99% hodnoty). Latinská Amerika zažila cykly hyperinflací - argentinské peso ztratilo 90% hodnoty v krizi 1890. USA přešly 1873 na zlatý standard, vytvořily Federal Reserve 1913. Kanada vytvořila 1858 kanadský dolar na stejném principu jako USA. Velká hospodářská krize 1929 začala krachem Wall Street, vedla k opuštění zlatého standardu - Roosevelt 1933 konfiskoval zlato, devalvoval dolar o 40%.

Brettonwoodský systém 1944 učinil americký dolar světovou rezervní měnou vázanou na zlato ($35/unce). Latinská Amerika trpěla chronickou inflací - brazilský cruzeiro měnil název 6krát, argentinské peso prošlo 5 denominacemi. Mexická peso krize 1994, argentinský kolaps 2001 vedly k dolarizaci - Ekvádor, Salvador, Panama používají americký dolar. Nixonův šok 1971 ukončil směnitelnost dolaru za zlato, vytvořil fiat dolarový standard. NAFTA 1994 integrovalo severoamerické ekonomiky. Karibik vytvořil Eastern Caribbean dollar, Mercosur plánuje společnou měnu.

21. století přineslo digitální revoluci amerických plateb. USA dominují platebním kartám - Visa, Mastercard zpracovávají 150 miliard transakcí ročně. PayPal, Venmo, Cash App nahrazují hotovost. Kryptoměny vznikly jako americká inovace - Bitcoin whitepaper 2008, většina těžby a obchodování v Americe. Salvador 2021 jako první přijal Bitcoin jako zákonné platidlo. Digitální dolar ve fázi výzkumu, digitální peso testuje Uruguay. Stablecoiny (USDT, USDC) s objemem 130 miliard dolarů. Amerika zůstává centrem měnových inovací ale čelí konkurenci digitálního jüanu a kryptoměn.

Americké měnové systémy a dominance dolaru

Americký dolar dominuje světové ekonomice bezprecedentním způsobem - 60% devizových rezerv, 88% devizových transakcí, 50% světového obchodu. Federální rezervní systém s 12 regionálními bankami tiskne 7 miliard bankovek ročně. Seigniorage (zisk z ražby) přináší USA 70 miliard dolarů ročně. Petrodolarový systém od 1974 zajišťuje, že ropa se obchoduje pouze za dolary. Dolarizace - 65 zemí váže měnu na dolar, 11 používá dolar jako oficiální měnu. Eurodolarový trh (dolary mimo USA) dosahuje 15 bilionů.

Latinská Amerika vytvořila unikátní měnové fenomény. Indexace proti inflaci - brazilská URV (jednotka reálné hodnoty) připravila zavedení realu 1994. Currency boards - argentinské peso 1:1 k dolaru 1991-2001. Kryptoměnová adopce nejvyšší na světě - 51% Salvadoranů používá Bitcoin, Venezuela Petro. Remitence 150 miliard dolarů ročně, 20% HDP některých států. Neformální ekonomika 50% HDP používá paralelní kurzy. Regionální integrace - Sucre virtuální měna ALBA, Sur plánovaná měna Jižní Ameriky. Amerika kombinuje dolarovou hegemonii s měnovou fragmentací a experimentováním.

Zajímavosti

• Největší bankovka historie byl maďarský 100 milionů b.-pengő, ale největší hodnotu měl 10 000 dolarová bankovka USA do roku 1969
• Bermudy mají trojúhelníkové mince - jediné na světě, symbolizují bermudský trojúhelník
• Venezuelská inflace dosáhla 10 milionů procent v roce 2019, ceny se zdvojnásobovaly každých 19 dní
• Kanadské dolary voní po javorovém sirupu - polymer obsahuje parfém, který se uvolňuje třením