Arcibiskup
Arcibiskup (z latinsky archiepiscopus) je vysoký církevní hodnostář stojící v čele církevní správní jednotky - arcibiskupství. Stejný význam má také titul metropolita nebo primas. Z numismatického pohledu jsou arcibiskupové významní jako držitelé mincovních práv a vydavatelé církevních medailí se svými heraldickými znaky.
Historie
Arcibiskupský titul se v českých zemích etabloval od 14. století, kdy bylo roku 1344 založeno pražské arcibiskupství s Arnoštem z Pardubic jako prvním arcibiskupem (1344-1364). Čeští arcibiskupové získali od roku 1344 právo korunovat českého krále a při korunovaci nosili kardinálský purpur jako symbol své výjimečné pozice. Významnou změnou bylo rozhodnutí císaře Rudolfa II. ze dne 15. června 1603, kterým se arcibiskup stal zároveň říšským knížetem, což mu zajistilo vysoké postavení v hierarchii Svaté říše římské. Na Moravě bylo arcibiskupství ustanoveno později, přičemž moravští biskupové a arcibiskupové na rozdíl od pražských skutečně využívali mincovní právo vázané na biskupskou mincovnu v Kroměříži. První moravský arcibiskup Antonín hrabě Theodor Colloredo-Waldsee (1777-1811) razil vlastní mince, které nesly jeho osobní a úřední heraldické znaky. Poslední arcibiskupské mince na Moravě razil kardinál Rudolf Jan (1819-1831), čímž skončila dlouhá tradice církevního mincovnictví v českých zemích.
Z numismatického hlediska jsou arcibiskupové významní zejména svými heraldickými znaky, které kombinují znak arcidiecéze s rodovým nebo osobním znakem. Tyto znaky se objevují na jejich mincích (pokud drželi mincovní právo) nebo na církevních a intronizačních medailích. Pražští arcibiskupové od Arnošta z Pardubic až do současnosti nikdy nezískali vlastní mincovní právo, proto se jejich heraldika objevuje pouze na medailích a jiných numismatických památkách. Moravští arcibiskupové naopak aktivně využívali kroměřížskou mincovnu a razili vlastní ducháty, tolary a drobné mince s bohatou ikonografií kombinující církevní a světské motivy. Arcibiskupské mince často nesly portréty preláta, církevní symboly jako jsou mitry, pastorály nebo kříže, a regionální heraldické prvky. Kvalita provedení arcibiskupských mincí byla zpravidla velmi vysoká, neboť církevní mincovny disponovaly kvalitními rytci a dostatečnými finančními prostředky. Pro sběratele představují arcibiskupské mince a medaile atraktivní kategorii duchovních numismatických památek, které dokumentují propojení církevní a světské moci v historii českých zemí.
Zajímavosti
- Pražští arcibiskupové nikdy nezískali mincovní právo, existují pouze jejich medaile
- Moravští arcibiskupové razili mince v Kroměříži až do roku 1831
- Arcibiskup se stal říšským knížetem až rozhodnutím Rudolfa II. v roce 1603
- První český arcibiskup Arnošt z Pardubic korunoval již krále Karla IV.
- Arcibiskupské znaky kombinují církevní a rodové heraldické prvky