Bastet
Bastet (také Bast) je staroegyptská bohyně, uctívaná zprvu v podobě lvice a od počátku 1. tisíciletí př. n. l. hlavně jako kočka nebo žena s kočičí hlavou. Středem jejího kultu bylo město Bubastis v deltě Nilu. Řekové ji ztotožnili s Artemidou; na alexandrijské minci císaře Hadriána drží kočku.
| Význam | staroegyptská bohyně, později spojovaná s kočkami a s mírnější, ochranitelskou povahou |
|---|---|
| Nejstarší doklady | 2. dynastie, 3. tisíciletí př. n. l. |
| Podoba | lvice nebo žena se lví hlavou; od třetího přechodného období kočka nebo žena s kočičí hlavou |
| Středisko kultu | Bubastis (egyptsky Per-Bastet) v deltě Nilu, dnes Tell Basta u Zakázíku |
| Řecké ztotožnění | Artemis |
| Na antických mincích | bronzová ražba Hadriána z Alexandrie pro bubastidský nomos, 11. rok vlády (126/127 n. l.) – Bastet s kočkou v ruce |
Historie
Bastet je doložena už za 2. dynastie. Původně byla bojovnou bohyní v podobě lvice nebo ženy se lví hlavou a v tom se blížila bohyni Sachmet. Později se obě bohyně chápaly jako dvě stránky téže bytosti: Sachmet jako divoká bojovnice, Bastet jako její mírnější, ochranitelská podoba. Podle mýtů byla dcerou boha Rea, v některých podáních manželkou boha Ptaha a matkou boha Mahese.
Ve třetím přechodném období převládla její podoba kočky nebo ženy s kočičí hlavou. Tehdy vzrostl i význam jejího města Bubastis: zakladatel 22. dynastie Šešonk I. z něj kolem roku 943 př. n. l. učinil královské sídlo a za 22. a 23. dynastie zažilo vrchol. Největšího rozkvětu dosáhl kult Bastet v pozdní a řecko-římské době. Řecký dějepisec Hérodotos popsal její bubastidskou slavnost jako nejradostnější svátek egyptského roku, na který podle něj přicházelo na 700 000 poutníků. U jejího chrámu bylo nalezeno přes 300 000 kočičích mumií.
Na vyobrazeních drží Bastet v jedné ruce sistrum, kovové chřestidlo používané při obřadech, a v druhé náhrdelník zdobený lví hlavou. Řekové ji ztotožnili s bohyní Artemidou a nazývali ji také Ailuros, tedy „kočka“.
Bastet na mincích
V římském Egyptě razila mincovna v Alexandrii v 11. roce vlády císaře Hadriána (126/127 n. l.) řadu bronzových mincí pro jednotlivé nomy, tedy správní okrsky země. Mince bubastidského nomu nese na líci vavřínem ověnčenou hlavu Hadriána a na rubu stojící Bastet, která v pravé ruce drží kočku, s opisem BUBAS a značkou roku. Měří kolem 19 mm a váží přibližně 5 g. Menší nominál téže řady, kolem 14 mm a 2 g, zobrazuje jen kočku.
