Bratislavská mincovna

Bratislavská mincovna (Pozsony, Pressburg) byla významná uherská mincovna fungující od 11. století do roku 1919. Korunovační město uherských králů a centrum ražby uherských zlatých a stříbrných mincí. Pro numismatiku je Bratislavská mincovna klíčová jako producent uherských dukátů a tolarů nejvyšší kvality a symbol multietnického charakteru Uherska.

Historie Bratislavské mincovny

Bratislavská mincovna má kořeny v 11. století za vlády Štěpána I. Svatého. Strategická poloha na Dunaji a blízkost zlatých dolů předurčily význam města. První doložené ražby pocházejí z 12. století - stříbrné denáry s obrazem krále. Po mongolském vpádu 1241 Béla IV. obnovil mincovnu. Uherské dukáty ražené v Bratislavě od 14. století patřily k nejkvalitnějším evropským zlatým mincím.

Za Matyáše Korvína v 15. století dosáhla mincovna vrcholu. Bratislavské zlaté forinty s Madonou byly žádány po celé Evropě. Po bitvě u Moháče 1526 a turecké okupaci centrálního Uherska se Bratislava stala hlavním městem královského Uherska. Ferdinand I. Habsburský razil zde tolary pro financování tureckých válek. Mincovna v bratislavském hradu byla nejbezpečnější v zemi.

Marie Terezie modernizovala mincovnu zavedením strojní ražby. Bratislavské konvenční dvacetníky a tolary zásobovaly celé Uhersko. Josef II. centralizoval mincovnictví, ale Bratislava si zachovala významné postavení. Napoleonské války viděly masivní produkci válečných mincí. Po rakousko-uherském vyrovnání 1867 razila mincovna uherské koruny s legendou v maďarštině. Vznik Československa 1919 ukončil uherskou éru, mincovna byla uzavřena.

Technologie a organizace

Bratislavská mincovna kombinovala uherské, německé a italské vlivy. Komorský systém s uherským komorským hrabětem řídícím provoz. Multietnický personál - němečtí technici, italští rytci, slovenští dělníci, židovští prubíři. Dunaj poháněl vodní kola pro válcování a ražbu. Kvalita rivalizovala kremnici, často ji překonávala.

Produkce v 18. století dosahovala milionů drobných mincí ročně. Mincovní značky - KB, PO, B - identifikují bratislavské ražby. Export do celé habsburské monarchie a Osmanské říše. Technické inovace včetně prvního parního stroje v Uhersku 1810. Archiv s detailními záznamy od 1500 je cenným historickým pramenem. Numismatická sbírka SNM dokumentuje tisíciletou tradici.

Zajímavosti

• V Bratislavě bylo korunováno 11 uherských králů, každý razil korunovační mince
• Maria Ludovika, manželka Františka I., osobně razila první minci při korunovaci
• Největší bratislavský dukát vážil 100 gramů - dar pro sultána
• Mincovna měla vlastní gardu po útoku Rákócziho kuruců 1705
• Poslední ražba - československé kolky na uherské bankovky 1919
• Napoleon plánoval přesunout vídeňskou mincovnu do Bratislavy