Bromberg

Bromberg (polsky Bydgoszcz) je historické pruské a polské město, které bylo ve středověku a novověku významným centrem ražby mincí, zejména v období, kdy patřilo pod správu Řádu německých rytířů a později Pruského království. Město proslulo kvalitními ražbami grošů a brakteátů.

Historie

Mincovní historie Brombergu začíná ve 14. století, kdy město získalo od polského krále Kazimíra III. Velikého právo razit vlastní mince. První ražby byly drobné haléře a denáry určené pro místní obchod. Zásadní změna nastala po roce 1409, kdy se město dostalo pod kontrolu Řádu německých rytířů, kteří zde zřídili jednu ze svých vedlejších mincoven. Bromberská mincovna začala razit charakteristické řádové groše s křížem a štítem velmistra.

V období 1454 až 1466 během třináctileté války mezi Polskem a řádovým státem měnila mincovna několikrát majitele, což se odrazilo i na ražených mincích. Střídavě zde vznikaly polské groše s korunovaným orlem a řádové mince s velkopřevorským znakem. Po druhém toruňském míru v roce 1466 připadl Bromberg definitivně Polskému království a mincovna byla přeorganizována podle krakovského vzoru.

Zlaté období bromberské mincovny nastalo za vlády Zikmunda I. Starého (1506-1548), kdy zde byly raženy kvalitní stříbrné trojáky (trojgroše) a šestáky (šestigroše) s portrétem panovníka. Tyto mince se vyznačovaly vysokým obsahem stříbra a precizním zpracováním. Místní mincmistři zavedli inovativní techniku dvojité ražby, která zajišťovala ostřejší reliéf a lepší čitelnost opisů. V roce 1578 byla v Brombergu vyražena první polská zlatá mince – dukát s městským znakem.

Během polsko-švédských válek v 17. století byla mincovna několikrát poškozena a vypleněna. Švédové v letech 1655-1660 využívali místní zařízení k ražbě vlastních okupačních mincí, které jsou dnes vzácnými numismatickými památkami. Po válkách následovala obnova za vlády Jana III. Sobieského, kdy bromberská mincovna razila pamětní tolary na počest vítězství nad Turky u Vídně v roce 1683.

Po prvním dělení Polska v roce 1772 připadl Bromberg Pruskému království a mincovna byla podřízena berlínské správě. Razily se zde pruské tolary, groše a feniky se značkou B. Mincovna fungovala v omezeném režimu až do napoleonských válek, kdy byla v roce 1809 definitivně uzavřena. Během své existence vyprodukovovala bromberská mincovna tisíce typů mincí, které dokumentují složitou historii regionu mezi germánským a slovanským světem.

Charakteristické ražby a mincovní značky

Bromberské mince se vyznačovaly specifickými mincovními značkami, které se měnily podle politické příslušnosti města. V období polské nadvlády to bylo písmeno B v gotickém nebo renesančním stylu, často doplněné o říční kotvu – symbol města ležícího na řece Brdě. Řádové mince nesly maltézský kříž a iniciály velmistrů. Pruské ražby používaly kombinaci B-M (Bromberg Münze) nebo samotné B s korunkou.

Technologicky patřila bromberská mincovna k průměrně vybaveným zařízením své doby. Od 16. století používala vřetenové lisy, které umožňovaly kvalitnější ražbu větších nominálů. Místní rytci razidel byli známí detailním zpracováním portrétů panovníků a heraldických motivů. Charakteristickým rysem bromberských ražeb byla vysoká reliéfnost – mince měly výrazně vystupující obrazy a opisy, což bylo dosaženo speciální technikou hlubokého vyražení.

Mezi nejcennější bromberské ražby patří řádové zlaté guldenové z 15. století, polské půltolary s portrétem Zikmunda III. Vasy, švédské okupační šestáky z let 1655-1660 a pruské pamětní tolary z konce 18. století. Zvláštní kategorii tvoří městské nouzové mince ražené během obléhání v letech 1520 a 1629, které byly vyráběny z nekvalitního kovu nebo dokonce z kůže.

Zajímavosti

• V bromberské mincovně byl v roce 1594 objeven padělatelský workshop – mincmistr Johann Kraft razil falešné polské tolary s nižším obsahem stříbra
• Během morové epidemie v roce 1625 razila mincovna speciální morové peníze z mědi, které se po použití ničily
• Bromberské dukáty z roku 1578 jsou jedinými polskými zlatými mincemi s vyobrazením městského znaku místo královského
• Poslední mince vyražená v Brombergu byla pamětní medaile k uzavření mincovny v roce 1809
• Ve městském muzeu je dodnes k vidění originální mincovní lis z roku 1650 vážící přes dvě tuny