Cášská mincovna
Cášská mincovna razila mince ve městě Cáchy (německy Aachen), oblíbeném sídle Karla Velikého a po šest století korunovačním městě římskoněmeckých králů. Ražba trvala od středověku do 18. století a na cášských mincích se po staletí opakuje postava nebo poprsí Karla Velikého jako patrona města.
| Německý název | Aachen |
|---|---|
| Opis groše z roku 1411 | MONETA URBIS AQUENSIS |
| Postavení města | svobodné říšské město |
| Korunovace králů | 936–1531, 30 korunovací |
| Typický motiv mincí | Karel Veliký s žezlem a říšským jablkem |
| Letopočty na groších | od let 1372–1375 |
Historie
Římané založili u nejteplejších pramenů severně od Alp lázně, podle keltského boha Granna nazývané Aquae Granni. Za franského krále Pipina III. Krátkého zde vznikla královská falc a Karel Veliký ji rozšířil v hlavní sídlo své říše. Roku 796 začala stavba falcké kaple, jádra dnešní katedrály, a v roce 814 byl Karel Veliký pohřben v předsíni kaple. Od korunovace Oty I. Velikého v roce 936 až do korunovace Ferdinanda I. Habsburského v roce 1531 přijalo v Cáchách královskou korunu 30 římskoněmeckých králů, mezi nimi Karel IV. a Václav IV.
V roce 1166 udělil císař Fridrich I. Barbarossa Cáchám rozsáhlá privilegia a město se později stalo svobodným říšským městem. V 16. století význam Cách upadal: korunovace převzal Frankfurt nad Mohanem a město zmítaly spory mezi katolíky a protestanty. Dva mírové kongresy v Cáchách ukončily roku 1668 devoluční válku a roku 1748 válku o rakouské dědictví. V roce 1794 Cáchy obsadila francouzská vojska, od roku 1798 byly sídlem departementu Roer a po Vídeňském kongresu připadly v roce 1815 Prusku.
Cášské mince
Ve 13. století nesl denár krále Rudolfa I. Habsburského na rubu poprsí Karla Velikého pod stavbou, za Albrechta I. Habsburského a Jindřicha VII. Lucemburského se na rubu objevil cášský chrám Panny Marie. V letech 1372–1375 opatřilo město své groše letopočty, což podle berlínského mincovního kabinetu znamená počátek pravidelného používání letopočtů na středověkých mincích. Groš z roku 1411 ukazuje korunovaného Karla Velikého s modelem města a říšským jablkem a opisem MONETA URBIS AQUENSIS.
Novověké cášské marky si motiv Karla Velikého ponechaly. Marka z roku 1707 nese jeho čelní poprsí s korunou, žezlem a říšským jablkem nad městským znakem s orlem a opis MO REG SEDIS AQ, odkazující na Cáchy jako královské sídlo. Na marce z roku 1753 je na rubu hodnota a titulatura císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Drobné měděné haléře nesly městského orla a označení hodnoty.