Čtyřzlatník

Čtyřzlatník (desetifrank) je zlatá rakouská obchodní mince o hmotnosti 3,226 gramu zavedená podle zákona z 9. března 1870. Její razba pokračovala i po zavedení korunové měny roku 1892 a s tímto letopočtem je ražena ve vídeňské mincovně jako novoražba doposud.

Historie

Čtyřzlatník vznikl jako součást rakouské měnové reformy z roku 1870, kdy se monarchie snažila přizpůsobit mezinárodnímu zlatému standardu a konkurovat francouzskému franku i německé marce. Zákon z 9. března 1870 ustanovil nový rakouský zlatý standard založený na zlatníku a jeho násobcích, přičemž čtyřzlatník (desetifrank) se stal hlavní obchodní a investiční mincí. Tato reforma byla reakcí na ekonomické změny po rakousko-pruské válce 1866 a snahu modernizovat rakouský měnový systém podle západoevropských vzorů. Čtyřzlatník byl navržen tak, aby odpovídal mezinárodním standardům a mohl konkurovat francouzským napoleonům a německým markám v mezinárodním obchodu. Mince se rychle ujala a stala se oblíbenou nejen v rakousko-uherské monarchii, ale i v sousedních zemích. Zavedení korunové měny roku 1892 teoreticky ukončilo éru zlatníkového systému, ale čtyřzlatník si zachoval svou pozici jako investiční a obchodní zlatá mince. Jeho razba pokračovala i ve 20. století, když se stal jednou z nejstabilnějších evropských zlatých mincí.

Čtyřzlatník s hmotností 3,226 gramu čistého zlata představoval významnou hodnotu odpovídající zhruba týdennímu příjmu kvalifikovaného řemeslníka. Jeho ryzost 900/1000 odpovídala tehdejším mezinárodním standardům a zajišťovala důvěryhodnost v mezinárodním obchodu. Mince nesla na líci portrét císaře Františka Josefa I. s opisem v latině a na rubu rakouskou orlici s nominální hodnotou a letopočtem. Umělecké provedení bylo na vysoké úrovni, což odráželo reprezentativní charakter této emise. Čtyřzlatník se stal oblíbenou investiční mincí nejen v rakousko-uherské monarchii, ale i v Německu, Švýcarsku a dalších zemích střední Evropy. Jeho stabilní hodnota a kvalita z něj učinily ideální prostředek pro mezinárodní platby a kapitálové investice. Vídeňská mincovna pokračuje v ražbě čtyřzlatníků s letopočtem 1892 dodnes, což z něj činí jednu z nejdéle ražených historických zlatých mincí světa. Tyto moderní ražby jsou určeny především pro sběratele a investory, kteří oceňují tradiční design spojený s garantovanou kvalitou vídeňské mincovny. Pro numismatiky představuje čtyřzlatník důležitý doklad rakouské měnové politiky druhé poloviny 19. století a přechodu na zlatý standard.

Zajímavosti

• Razí se dodnes s letopočtem 1892 jako novoražba ve Vídeňské mincovně
• Hmotnost 3,226 gramu odpovídala mezinárodním standardům zlatých mincí
• Vznikl jako reakce na porážku v austro-pruské válce a potřebu měnové reformy
• Alternativní název "desetifrank" odkazoval na snahu konkurovat francouzskému franku
• Stal se jednou z nejstabilnějších evropských investičních mincí 19. století