Dareios I.
Dareios I. (550–486 př. n. l.), známý také jako Dareios Veliký, byl perský král z dynastie Achaimenovců vládnoucí v letech 522–486 př. n. l. Byl považován za jednoho z nejvýznamnějších vládců starověkého Íránu, který konsolidoval a významně rozšířil Perskou říši. Z numismatického hlediska je mimořádně důležitou postavou, neboť zavedl systematickou ražbu zlatých dareikových a stříbrných siglos mincí, které se staly prvním komplexním mincovním systémem v oblasti Blízkého východu a významně ovlivnily vývoj starověkého mincovnictví.
Historie
Dareios se narodil kolem roku 550 př. n. l. jako syn Hystaspa, místodržitele Parthie a člena vedlejší větve achaimenovské dynastie. Na trůn nastoupil v roce 522 př. n. l. po smrti Kambýsa II., syna a nástupce Kýra Velikého, za dramatických okolností, které zahrnovaly potlačení uzurpátora Gaumáty (podle Dareiovy verze falešného Smerdise vydávajícího se za Kambýsova bratra). Po upevnění moci na domácí půdě vedl Dareios řadu vojenských tažení, která dále rozšířila hranice říše – dobyl Thrákie, část Indie a podmanil si řecké osady v Malé Asii. Jeho pokus o invazi do kontinentálního Řecka však skončil porážkou v bitvě u Marathónu v roce 490 př. n. l. Vedle vojenských úspěchů je Dareios znám svými administrativními reformami: rozdělil říši na provincie (satrapie), zavedl jednotný daňový systém, standardizoval váhy a míry, a nechal vybudovat síť královských cest, které usnadnily komunikaci a obchod. V Persepoli zahájil výstavbu honosného palácového komplexu a nechal vytvořit slavný Behistunský nápis, trojjazyčný dokument vyrytý do skály, který popisuje jeho nástup na trůn a stal se klíčem k rozluštění klínového písma. Dareios zemřel v roce 486 př. n. l. ve věku asi 64 let a zanechal říši na vrcholu moci svému synu Xerxovi I.
Jedním z nejvýznamnějších Dareiových přínosů bylo zavedení systematického mincovního systému. Před jeho vládou používaly různé oblasti Perské říše odlišné platební prostředky – od vážených kovů po první jednoduché mince v Lýdii a řeckých regionech. Dareios zavedl kolem roku 515 př. n. l. jednotný systém založený na dvou hlavních nominálech: zlatém dareiku (persky: dârayaka) a stříbrném siglos (persky: shekel). Zlatý dareikos měl hmotnost přibližně 8,4 gramu a vyznačoval se mimořádně vysokou ryzostí zlata (kolem 98%). Stříbrný siglos vážil přibližně 5,6 gramu a měl ryzost kolem 90–95%. Mezi oběma nominály byl stanoven pevný poměr 1:20, což odráželo tehdejší relativní hodnotu zlata a stříbra. Tento bimetalický systém byl pečlivě kontrolován a udržován v celé říši, což usnadnilo obchod a výběr daní.
Design Dareiových mincí byl jednoduchý, ale vysoce symbolický. Na aversu (líci) byl zobrazen král v póze lukostřelce nebo běžce s napřaženým oštěpem a lukem, oblečený v perském královském rouchu se zubatou korunou. Toto vyobrazení mělo zdůraznit jak vojenskou zdatnost panovníka, tak jeho božský mandát k vládě. Na reversu (rubu) byl pouze nepravidelný důlek vytvořený úderem při ražbě, bez jakýchkoli obrázků nebo písma. Tento design zůstal prakticky nezměněn po celou dobu trvání achaimenovské dynastie až do dobytí říše Alexandrem Velikým v roce 330 př. n. l. Mince byly raženy pravděpodobně v různých místech říše, ale hlavní mincovnou byla Sardis v Lýdii, bývalé centrum lýdského království, kde měla ražba mincí nejdelší tradici. Zlato pro ražbu mincí pocházelo především z oblasti dnešního Afghánistánu a severozápadní Indie, zatímco stříbro bylo těženo v různých částech říše, včetně Malé Asie a Arménie.
Význam pro investory a sběratele
Mince Dareia I. patří mezi nejvzácnější a nejcennější starověké ražby. Pro sběratele představují unikátní artefakty dokumentující první velký organizovaný mincovní systém mimo řecký svět. Obzvláště ceněné jsou zlaté dareiky, které kombinují numismatickou vzácnost s vysokým obsahem zlata. Pro investory mohou tyto mince představovat mimořádnou příležitost – díky své historické významnosti, vzácnosti a materiálové hodnotě dosahují na aukcích extrémně vysokých cen a jejich hodnota má dlouhodobě rostoucí tendenci. Stříbrné sigly jsou relativně dostupnější, ale i tak patří mezi cenné sběratelské předměty. Zvláštní hodnotu mají exempláře s dobře zachovaným vyobrazením krále a mince z raného období Dareiovy vlády, které dokumentují počátky tohoto významného mincovního systému.
Příklady
Nejvýznamnější mince ražené za vlády Dareia I.:
- Dareikos – zlatá mince s vyobrazením krále jako lukostřelce
- Siglos – stříbrná mince se stejným designem jako dareikos
- Dvoj-siglos – vzácnější větší stříbrná mince v hodnotě dvou siglos
- Hemidareikos – vzácná zlatá mince v hodnotě poloviny dareiku
- Hemisigloi – menší stříbrná mince v hodnotě poloviny siglu
Zajímavosti
- Název "dareikos" byl odvozen přímo od jména Dareia, což byl jeden z prvních případů, kdy mince nesla jméno panovníka, který ji zavedl – tato tradice pokračuje v mnoha zemích dodnes.
- Zlaté dareiky byly tak vysoce ceněny pro svou konzistentní kvalitu, že zůstaly v oběhu ještě dlouho po pádu Perské říše – řecké záznamy ukazují, že se s nimi obchodovalo ještě ve 4. století př. n. l.
- Vyobrazení Dareia jako lukostřelce na jeho mincích dalo vzniknout anekdotě, kterou zaznamenal Plutarchos: Když spartského krále Agesiláa upláceli perským zlatem, řekl, že "ho z Asie vyhnalo třicet tisíc lukostřelců", čímž odkázal na třicet tisíc dareikových mincí použitých k financování protiperské koalice.
- Přestože Persie zavedla vlastní mincovní systém, v provinciích na západě říše pokračovala ražba lokálních mincí podle místních standardů, což ukazuje na Dareiovu pragmatickou politiku respektující regionální ekonomické tradice.