Dareios I.
Dareios I., známý jako Dareios Veliký, byl perský král vládnoucí v letech 522 až 486 před naším letopočtem. Tento významný panovník Achaimenovské dynastie proslul nejen rozsáhlými reformami říše a vojenskými výboji, ale především jako první perský vládce, který zavedl systematickou ražbu zlatých a stříbrných mincí.
Historie
Dareios I. se dostal k moci po dramatických událostech roku 522 před naším letopočtem, kdy svrhl uzurpátora Gaumátu, který se vydával za Bardiju, bratra zesnulého krále Kambýse II. Dareiův nástup na trůn nebyl snadný - musel potlačit rozsáhlé povstání v mnoha provinciích říše. Svůj triumf nad rebely nechal zvěčnit na slavném Behistúnském nápisu, trojjazyčném klínovém textu vytesaném do skály v dnešním Íránu, který se stal klíčem k rozluštění staroperského písma.
Jednou z nejdůležitějších reforem Dareia I. bylo zavedení standardizovaného měnového systému kolem roku 515 před naším letopočtem. Perská říše do té doby používala různé formy platidel včetně výměnného obchodu a nestandardizovaných kovových ingotů. Dareios zavedl ražbu zlatých mincí zvaných
Dareios I. rozdělil říši na 20 satrapií (provincií), z nichž každá měla povinnost odvádět přesně stanovené daně. Díky standardizovaným mincím bylo možné tyto daně efektivně vybírat a spravovat. Roční příjem perské pokladny dosahoval podle Hérodota neuvěřitelných 14 560 talentů stříbra. Část těchto prostředků byla ukládána do královské pokladnice, část šla na financování armády a monumentálních stavebních projektů.
Vojenské tažení Dareia I. proti řeckým městským státům vyvrcholilo porážkou v bitvě u Marathónu roku 490 před naším letopočtem. Tato porážka od početně slabších Athéňanů představovala první vážnou trhlinu v obrazu nepřemožitelné perské armády. Přesto Dareios udržel kontrolu nad maloasijskými řeckými městy a kyperskými královstvími, odkud do perské pokladny proudily značné příjmy.
Stavební činnost Dareia I. byla monumentální. Nechal vybudovat nové hlavní město Persepolis, které se stalo symbolem perské moci a bohatství. Dokončil také stavbu kanálu spojujícího Nil s Rudým mořem, předchůdce dnešního Suezského průplavu. Tyto projekty byly financovány z obrovských zásob zlata a stříbra nashromážděných díky efektivnímu daňovému systému a kontrole obchodních cest.
Dareios I. zemřel roku 486 před naším letopočtem během příprav na nové tažení proti Řecku. Jeho nástupcem se stal syn Xerxés I., který pokračoval v otcově měnové politice i v jeho ambiciózních vojenských plánech.
Numismatický význam a dědictví
Dareikos, mince pojmenovaná po Dareiovi I., se stala první skutečně mezinárodní měnou starověku. Na
Zlaté dareiky byly raženy v královských mincovnách, především v Sardech v Lýdii, které byly centrem zpracování zlata již od dob krále Kroisa. Čistota zlata v dareiku dosahovala výjimečných 98 procent, což z nich činilo jedny z nejkvalitnějších mincí starověku. Tato vysoká kvalita zajistila jejich přijetí po celém Středomoří a Blízkém východě.
Mincovní systém zavedený Dareiem I. přetrval až do dobytí Perské říše Alexandrem Velikým roku 330 před naším letopočtem. Celkem bylo během více než dvou století vyraženo odhadem několik desítek milionů dareik, z nichž se do dnešních dnů dochovalo jen zlomek. Dareiovy mince ovlivnily vývoj měnových systémů v celém antickém světě a jejich design inspiroval pozdější ražby od Indie po Středomoří.
Zajímavosti
- Řečtí žoldnéři nazývali dareiky posměšně "lukostřelci" - prý jediní perští lukostřelci, kteří dokázali dobýt řecká města, byly zlaté mince použité na úplatky
- Slavný Behistúnský nápis Dareia I. je vytesán ve výšce 100 metrů na skále a byl pro archeology tím, čím byl Rosettská deska pro egyptologii
- Dareios zavedl první poštovní systém s přepřahacími stanicemi - předchůdce Pony Expressu fungoval už před 2500 lety
- V Bibli je Dareios I. zmiňován jako panovník, který povolil dokončení Druhého chrámu v Jeruzalémě
- Jedna dobře zachovaná zlatá dareika se dnes prodává za 50 000 až 200 000 korun podle kvality a vzácnosti