Diocletianus

Diocletianus byl římský císař vládnoucí v letech 284 až 305 po Kristu, který zásadně reformoval správu říše zavedením tetrarchie, systému vlády čtyř císařů. Tento schopný administrátor ukončil období krize třetího století, stabilizoval ekonomiku rozsáhlou měnovou reformou a reorganizoval provinční správu. Jeho abdikace v roce 305 představuje jedinečný případ dobrovolného vzdání se moci v dějinách římského císařství.

Historie

Gaius Aurelius Valerius Diocletianus se narodil kolem roku 244 po Kristu v Dalmácii poblíž Salony jako Diocles. Pocházel z nízké společenské vrstvy, jeho otec byl pravděpodobně propuštěnec nebo písař. Vojenskou kariéru zahájil za vlády císaře Aureliana a postupně se vypracoval mezi elitní důstojníky. Sloužil jako velitel protektorů, císařské tělesné stráže, pod Probem a Carem. Účastnil se Carova perského tažení, během kterého císař za záhadných okolností zemřel.

Po smrti Carova syna Numeriana v listopadu 284 byl Diocletianus armádou v Nikomedii provolán císařem. Okamžitě obvinil pretoriánského prefekta Apera z Numerianovy vraždy a osobně ho probodl mečem před shromážděnou armádou. V bitvě u Margu v roce 285 porazil Carina, druhého Carova syna, který ovládal západní část říše. Místo represí však ponechal Carinovy úředníky ve funkcích, čímž získal podporu západních provincií.

Uvědomuje si nemožnost efektivní správy rozlehlé říše jedním člověkem, Diocletianus v roce 285 jmenoval spolucísařem Maximiana s titulem Caesar, později Augustus. V roce 293 rozšířil systém na tetrarchii jmenováním dvou nových caesarů, Galeria a Constantia Chlora. Každý tetrarcha spravoval určenou část říše s vlastním dvorem a armádou. Diocletianus si ponechal nejvyšší autoritu jako senior Augustus se sídlem v Nikomedii.

Jeho administrativní reformy byly revoluční. Rozdělil provincie na menší celky, jejichž počet vzrostl z padesáti na více než sto. Oddělil civilní správu od vojenského velení, čímž omezil možnost uzurpace moci provinčními guvernéry. Zavedl nový daňový systém založený na pravidelném sčítání obyvatel a majetku. Jeho edikt o maximálních cenách z roku 301 představoval ambiciózní pokus o kontrolu inflace stanovením stropů pro tisíce druhů zboží a služeb.

Nejtemnější stránkou Diocletianovy vlády bylo systematické pronásledování křesťanů zahájené v roce 303. Takzvaná Velká persekuce nařizovala zničení kostelů, spálení posvátných knih a zbavení křesťanů občanských práv. Pronásledování trvalo s různou intenzitou až do roku 311. Překvapivě 1. května 305 Diocletianus společně s Maximianem abdikoval, předal moc caesarům a odešel do ústraní svého paláce ve Splitu, kde pěstoval zeleninu až do smrti kolem roku 312.

Měnový systém a ekonomické reformy

Diocletianova měnová reforma představovala nejkomplexnější pokus o stabilizaci římské ekonomiky od dob republiky. Zavedl nový systém založený na třech hlavních nominálech ze vzácných kovů. Zlatý solidus o váze 5,45 gramu nahradil devalvovaný aureus. Stříbrný argenteus vážil 3,41 gramu ryzího stříbra. Bronzový follis s příměsí stříbra se stal základní oběžnou mincí. Reforma stanovila pevné směnné kurzy mezi jednotlivými nominály.

Mincovny byly reorganizovány do systému patnácti oficiálních center s jednotnými standardy. Každá mincovna označovala své ražby specifickou značkou, což umožňuje přesnou identifikaci místa výroby. Kvalita ražby se výrazně zlepšila díky přísnému dohledu a standardizaci výrobních postupů. Portrétní zobrazení získalo jednotný styl charakteristický tvrdými rysy a monumentalitou.

Ikonografie Diocletianových mincí zdůrazňovala stabilitu a božský charakter tetrarchické vlády. Častý motiv GENIO POPVLI ROMANI zobrazuje ochranného génia římského lidu. Nápisy jako CONCORDIA MILITVM a FIDES MILITVM oslavují loajalitu armády. Jupiter jako Conservator vystupuje jako ochránce císařů. Zajímavé jsou mince s portréty všech tetrarchů nebo zobrazením obětního výjevu se všemi čtyřmi vládci.

Zajímavosti

• Diocletianův palác ve Splitu je nejlépe zachovanou antickou císařskou rezidencí, dnes tvoří historické centrum města
• Když ho Maximianus žádal o návrat k moci, odmítl se slovy, že kdyby viděl jeho zelí v Solonách, nepřemlouval by ho
• Zavedl orientální dvorský ceremoniál včetně proskyneze, kdy se návštěvníci museli vrhnout na zem před císařem
• Jeho edikt o cenách obsahoval více než 1000 položek včetně ceny za ostříhání nebo vyučovací hodinu
• Na mincích se poprvé objevuje císař s paprskovitou korunou boha Slunce jako symbol božského statusu
• Byl jediným římským císařem, který se dožil jmenování svého nástupce nástupcem, tedy druhé generace po své abdikaci