Eduard VII.
Eduard VII. (1841–1910) byl britský král a císař Indie z dynastie Sasko-kobursko-gothajské, který vládl v letech 1901–1910. Nové britské mince se od roku 1902 razily s jeho nekorunovaným portrétem od George Williama de Saullese. Stejná podobizna se používala i na sovereignech zámořských mincoven.
| Narozen | 9. listopadu 1841 |
|---|---|
| Zemřel | 6. května 1910 |
| Dynastie | Sasko-kobursko-gothajská |
| Britský král | 1901–1910 |
| Nová mince s portrétem od | 1902 |
| Autor portrétu | George William de Saulles |
Historie
Eduard se narodil roku 1841 jako nejstarší syn královny Viktorie a prince Alberta. Jako princ z Walesu zastupoval monarchii při řadě veřejných a zahraničních cest, do rozhodování vlády jej však matka zapojovala jen omezeně. Na trůn nastoupil po její smrti v lednu 1901.
Jeho vláda trvala necelých deset let a spadá do období rychlých společenských i politických změn. Král plnil především ústavní a reprezentativní úlohu. Osobní kontakty využíval v diplomacii, přesto britskou zahraniční politiku určovali ministři a parlament, nikoli panovník sám.
Korunovace plánovaná na červen 1902 musela být kvůli akutní operaci odložena na 9. srpna. Eduard zemřel 6. května 1910 a nástupcem se stal Jiří V. Jeho jménem se označuje edwardiánská éra, která ale v kulturních a společenských dějinách často zahrnuje širší období než samotnou vládu.
Eduard VII. na mincích
Nové britské mince s Eduardovým portrétem vstoupily do oběhu roku 1902. Nekorunovanou hlavu hledící doprava vytvořil medailér George William de Saulles. Na britských mincích se portrét spojoval se zavedenými reversy jednotlivých nominálů, například s Pistrucciho svatým Jiřím na sovereignu a s Britannií na penny.
Soustava zahrnovala zlatý sovereign a half-sovereign, stříbrnou crown, half-crown, florin, shilling, sixpence a threepence i bronzový penny, halfpenny a farthing. Jejich parametry se liší podle nominálu; králův portrét proto neurčuje kov ani hodnotu.
Sovereigny s Eduardovým portrétem vznikaly nejen v Londýně, ale také v pobočných mincovnách v Austrálii a později v Ottawě. Značka mincovny je pro určení zásadní. Stejný panovník se objevoval také na mincích Indie a dalších částí impéria, kde však platily jiné měnové soustavy a jiné nominály.
Pro sběratelské určení je potřeba číst celý opis, datum a mincovní značku a zkontrolovat hmotnost i průměr konkrétního nominálu. Povrch velkých stříbrných mincí a zlata snadno odhalí čištění nebo údery na hraně, které mohou hodnotu výrazně snížit.
