Falešné zlato

Falešné zlato zahrnuje široké spektrum padělků zlatých mincí, slitků a šperků vyráběných s cílem oklamat kupující o skutečné hodnotě předmětu. Od starověkých pozlacených mincí přes wolfram jádra v moderních slitcích až po sofistikované čínské repliky představuje falšování zlata závažný problém numismatiky a investičního trhu.

Historie

Padělání zlata provází lidstvo od počátku ražby prvních zlatých mincí. Již lýdský král Kroisos (560-546 př.n.l.) čelil problému falešných elektronových statérů s uměle sníženým obsahem zlata. Římské právo trestalo padělání mincí smrtí - falzátoři byli hozeni divokým zvířatům nebo upáleni zaživa.

Ve středověku představovalo ořezávání a pilování zlatých mincí masový problém. Obchodníci odřezávali okraje mincí a nashromážděný zlatý prach přetavovali. Mincovny reagovaly zavedením vroubkovaného okraje, který činil manipulaci viditelnou. Alchymisté nabízeli panovníkům "multiplikaci zlata" - většinou šlo o pozlacené olovo.

Objevení Ameriky přineslo nové metody. Španělské doublony padělali piráti pomocí mosazných jader potažených tenkou vrstvou zlata. Takové mince procházely běžnou vizuální kontrolou, jejich nižší hmotnost však prozrazovala podvod. Britská Royal Mint zavedla roku 1817 přesné váhové standardy pro sovereigny.

Průmyslová revoluce umožnila masovou výrobu padělků. Němečtí falzátoři v 19. století vyvinuli galvanické pozlacování - elektrochemický proces nanášení mikroskopické vrstvy zlata na základní kov. Tato technika produkovala vizuálně dokonalé padělky rozpoznatelné pouze vážením a měřením hustoty.

Nacistické Německo organizovalo operaci Bernhard - padělání spojeneckých měn včetně zlatých sovereignů. V koncentračním táboře Sachsenhausen pracovalo 140 židovských odborníků na výrobě dokonalých padělků. Vyrobili falešné libry za 134 milionů - největší padělatelská operace historie.

Moderní éra přinesla wolframové padělky. Wolfram má téměř identickou hustotu jako zlato (19,25 vs 19,32 g/cm³), takže slitky s wolframovým jádrem procházejí základními testy. Roku 2012 byl v New Yorku odhalen 10-uncový zlatý slitek s wolframovým jádrem - vyvolalo to paniku na trhu.

Současnost dominují čínské padělky. Továrny v Šenčenu produkují repliky všech významných investičních mincí - Krugerrand, American Eagle, Maple Leaf. Některé padělky jsou tak kvalitní, že je nerozpoznají ani zkušení numismatici bez specializovaného vybavení.

Techniky padělání

Pozlacení základních kovů je nejstarší metoda. Měděné nebo mosazné jádro se pokrývá tenkou vrstvou zlata tepelně, chemicky nebo galvanicky. Moderní PVD (physical vapor deposition) vytváří vrstvu zlata tenčí než 0,1 mikronu, vizuálně nerozpoznatelnou.

Slitiny s nižším obsahem zlata představují sofistikovanější podvod. Padělatelé mísí zlato s mědí, stříbrem nebo zinkem v jiném poměru než deklarují. 14karátové zlato vydávané za 18karátové znamená 25% ztrátu hodnoty. Detekce vyžaduje přesnou analýzu složení.

Wolframová jádra jsou nejnebezpečnější u slitků. Wolfram má téměř stejnou hustotu jako zlato, prochází tedy váhovými testy. Padělatelé vyvrtají zlatý slitek, vloží wolframové jádro a zalakují. Odhalení vyžaduje ultrazvuk nebo vrtání.

Casting (odlévání) produkuje repliky historických mincí. Padělatelé vytvoří formu z originální mince a odlijí kopii ze slitiny podobné barvě zlata. Tyto padělky mají měkčí detaily a často bublinky v kovu. Hmotnost se dolaďuje přidáním olova.

Die-struck (ražené) padělky jsou nejkvalitnější. Padělatelé vyryjí razidla podle originálních mincí a razí repliky z pravého zlata nižší ryzosti. Tyto padělky jsou téměř nerozpoznatelné bez analýzy složení kovu.

Detekce falešného zlata

Základní testy zahrnují vážení (zlato má specifickou hustotu 19,32 g/cm³), magnetický test (zlato není magnetické), ping test (zlato vydává charakteristický zvuk). Zkouška kyselinou dusičnou odhalí pozlacené kovy - zlato nereaguje.

Elektronické testery měří elektrickou vodivost a magnetické vlastnosti. Sigma Metalytics tester proniká 1mm pod povrch, odhalí wolframová jádra. XRF analyzátory používají rentgenové záření k určení přesného složení, stojí však přes 500 000 Kč.

Ultrazvukové testování detekuje nehomogenity ve slitcích. Zvukové vlny procházejí různými materiály různou rychlostí, wolframové jádro vytváří charakteristický obraz. Metoda je nedestruktivní ale vyžaduje zkušeného operátora.

Specifická hmotnost se měří Archimédovou metodou - ponoření do vody. Padělky mají jinou hustotu než zlato. Problém je s wolframem - rozdíl 0,07 g/cm³ vyžaduje velmi přesné měření.

Ekonomický dopad

Světová rada pro zlato odhaduje, že 2-3% zlata na trhu jsou padělky. Při ročním obratu 150 miliard USD to znamená ztráty 3-4,5 miliardy USD. Největší problémy jsou v Asii, kde až 10% zlatých šperků obsahuje méně zlata než deklarováno.

Padělky poškozují důvěru investorů. Po skandálu s wolframovými slitky 2012 vzrostla poptávka po certifikovaných slitcích o 40%. Náklady na testování zvyšují ceny - dealer musí amortizovat testovací zařízení za miliony korun.

Pro české investory představují riziko zejména nákupy ze zahraničí. Celní správa ročně zadrží stovky padělaných zlatých mincí z Číny. Seriózní obchodníci investují do testovacího vybavení, což se promítá do marží.

Zajímavosti

• Největší zlatý padělek - 220 kg "zlatá" cihla s wolframovým jádrem - objevena v čínské bance 2020
• Alchymista Wenzel Seiler přesvědčil císaře Leopolda I., že umí vyrábět zlato - popraven 1695 za podvod
• Padělané olympijské zlaté medaile z Číny se prodávají za 50 USD - originál má hodnotu 25 000 USD
• "Černé zlato" - wolframové slitky potažené rhodiem - vypadají jako platina, prodávají se jako zlato
• FBI odhalila síť padělatelů prodávající falešné Confederate gold dollars - mince, která nikdy neexistovala
• Švýcarská rafinerie Argor-Heraeus stáhla 1000 uncových slitků kvůli podezření na wolframová jádra