Ferdinand II. Tyrolský
Ferdinand II. Tyrolský (1529–1595) byl rakouský arcivévoda, druhý syn císaře Ferdinanda I., v letech 1547–1567 místodržitel v Čechách a od roku 1564 vládce Tyrolska a Předních Rakous. Proslul sbírkami na zámku Ambras a nerovným sňatkem s Filipínou Welserovou; mincovna v Hallu pro něj razila tolary a guldentalery z tyrolského stříbra.
| Život | 14. června 1529 – 24. ledna 1595 |
|---|---|
| Vláda v Tyrolsku | 1564–1595; přímá správa z Innsbrucku od 1567 |
| Místodržitel v Čechách | 1547–1567 |
| Postavení | Rakouský arcivévoda; není totožný s císařem Ferdinandem II. |
| Otec | Císař Ferdinand I. |
| Manželky | Filipína Welserová (1557), Anna Kateřina Gonzagová (1582) |
| Ambras | Renesanční přestavba a významné sbírky |
| Mincovna | Hall v Tyrolsku; od 1584 i Ensisheim |
| Doložené nominály | Tolar a guldentaler o hodnotě 60 krejcarů |
Historie
Ferdinand se narodil 14. června 1529 v Linci jako druhý syn císaře Ferdinanda I. a Anny Jagellonské; starším bratrem byl pozdější císař Maxmilián II.
V letech 1547–1567 spravoval Ferdinand jako místodržitel Čechy; v Praze vznikl podle jeho návrhu letohrádek Hvězda. Po otcově smrti roku 1564 zdědil podle jeho závěti Tyrolsko a Přední Rakousy. V lednu 1567 slavnostně vstoupil do Tyrolska a sídlem učinil Innsbruck.
Roku 1557 se tajně oženil s Filipínou Welserovou, dcerou augsburského patricije z bohaté kupecké rodiny Welserů. Nevěsta nebyla urozeného původu, sňatek byl proto podle habsburských měřítek nerovnorodý.
Císař Ferdinand I. se o sňatku dozvěděl roku 1559 a přijal jej pod podmínkou, že zůstane utajen; děti z tohoto svazku mohly dědit jen v případě, že by vymřela habsburská mužská linie. Platnost manželství potvrdila papežská kurie roku 1576. Dospělosti se dožili synové Ondřej (1558–1600), pozdější kardinál a biskup kostnický a brixenský, a Karel (1560–1618), markrabě burgavský.
Filipína zemřela 24. dubna 1580. Roku 1582 se Ferdinand znovu oženil se svou neteří Annou Kateřinou Gonzagovou, dcerou mantovského vévody Viléma a své sestry Eleonory. Měli tři dcery; jedna z nich, Anna, se provdala za pozdějšího císaře Matyáše.
Ferdinand patřil k velkým renesančním sběratelům. Přestavěl zámek Ambras nedaleko Innsbrucku a umístil v něm sbírky umění, zbraní a kuriozit, pro které dal postavit zvláštní muzejní budovu. Nákladné sběratelství ho však hluboce zadlužilo.
Náboženská politika Ferdinanda byla důsledně katolická. Ve svých zemích prosazoval katolickou reformu a dbal na to, aby protireformace zvítězila.
Ferdinand zemřel 24. ledna 1595 v Innsbrucku. Tyrolsko připadlo zpět hlavní habsburské linii (od roku 1602 je spravoval arcivévoda Maxmilián III.), protože Ferdinandovi synové z prvního manželství byli vyloučeni z dědictví. Syn Karel zdědil Ambras se sbírkami a roku 1606 je prodal císaři Rudolfovi II.
Mincovnictví
Hlavní mincovnou Ferdinandových zemí byl Hall v Tyrolsku, který zpracovával stříbro z dolů ve Schwazu a dalších tyrolských revírů. Vedle tolarů se tu razily guldentalery v hodnotě 60 krejcarů s Ferdinandovým portrétem a titulem arcivévody rakouského a hraběte tyrolského; razidla k nim ryl Ulrich Ursentaler mladší. Od roku 1584 razila pro Ferdinanda také mincovna v Ensisheimu v Předních Rakousích.
