Filip II. Makedonský

Filip II. Makedonský (382–336 př. n. l.) byl makedonský král, otec Alexandra Velikého a tvůrce makedonské velmoci, jehož zlaté statéry a stříbrné tetradrachmy se staly nejrozšířenějším platidlem antického světa. Jeho mincovní reformy položily základy helénistického mincovnictví a makedonské ražby s motivy Apollóna a bigy ovlivnily numismatiku na několik století.

Historie

Filip II. nastoupil na makedonský trůn v roce 359 př. n. l. v kritické situaci, kdy Makedonie čelila invazím ze všech stran a hrozil jí úplný rozpad. Během své třiadvacetileté vlády přeměnil zaostalé makedonské království v nejmocnější stát řeckého světa. Jeho vojenské reformy, včetně vytvoření makedonské falangy, změnily způsob vedení válek v antice.

Z numismatického hlediska je Filip II. považován za revolucionáře antického mincovnictví. Kontrola nad thráckými zlatými doly v oblasti Pangaionu, které dobyl roku 356 př. n. l., mu poskytla obrovské zdroje drahých kovů. Tyto doly produkovaly více než 1000 talentů ročně, což představovalo astronomické bohatství umožňující masivní ražbu mincí.

Filip II. jako první makedonský panovník začal systematicky razit zlaté mince ve velkém měřítku. Jeho zlaté statéry (8,6 g) a jejich půlky hemistatéry se rychle rozšířily po celém východním Středomoří. Na aversu nesly hlavu mladého Apollóna s vavřínovým věncem, na reversu bigu (dvojspřeží) s vozatajem a nápisem ΦΙΛΙΠΠΟΥ (Filippou).

Stříbrné mince Filipa II. navazovaly na thrácko-makedonskou tradici. Razil především tetradrachmy (asi 14,5 g) s hlavou Dia na aversu a jezdcem na reversu. Tyto motivy měly hluboký symbolický význam – Zeus představoval božskou legitimitu jeho vlády, zatímco jezdec odkazoval na makedonskou jezdeckou tradici a Filipovy olympijské vítězství v koňských dostizích.

Filip II. vědomě využíval mince jako nástroj propagandy a diplomacie. Jeho ražby šířily slávu Makedonie a demonstrovaly její bohatství. Masová produkce kvalitních mincí s konstantní váhou a ryzostí učinila z makedonských ražeb mezinárodní měnu, přijímanou od Černého moře po Sicílii. Tato měnová politika významně přispěla k ekonomické expanzi Makedonie.

Po Filipově zavraždění v roce 336 př. n. l. pokračovala ražba jeho typu mincí ještě desetiletí. Posmrtné ražby Filipa II. byly produkovány nejen jeho nástupcem Alexandrem Velikým, ale i mnoha helénistickými vládci až do 3. století př. n. l. Keltské kmeny ve střední Evropě dokonce vytvářely napodobeniny filipovských statérů, které se staly vzorem pro rané keltské mincovnictví.

Mincovní typy a jejich význam

Mince Filipa II. představují vrchol klasického řeckého mincovního umění. Jejich ikonografie byla pečlivě promyšlena a nesla několik úrovní významu. Apollónova hlava na zlatých mincích nebyla náhodná – Filip dobyl Delfské věštírny a stal se předsedou amfiktyonie, což mu dávalo náboženskou autoritu v řeckém světě.

Motiv bigy na reversu zlatých statérů připomínal Filipovo vítězství v závodě vozů na olympijských hrách roku 356 př. n. l., které časově koincidovalo s narozením jeho syna Alexandra. Toto vítězství mělo obrovský propagandistický význam, protože olympijské hry byly výsadou svobodných Řeků a Filipova účast legitimizovala makedonské nároky na příslušnost k helénské civilizaci.

Technická kvalita Filipových mincí byla mimořádná. Razidla vytvářeli nejlepší řečtí umělci, což je patrné z detailního zpracování Apollónových kadeří nebo dynamického zobrazení koní. Mince byly raženy na pečlivě připravených střížcích s konstantní váhou, což zvyšovalo důvěru v jejich hodnotu. Ryzost zlata se pohybovala kolem 98-99%, což bylo na antické poměry výjimečné.

Filipovy mince se staly prototypem pro helénistické mincovnictví. Jeho nástupce Alexander Veliký převzal systém bimetalismu a vysoké technické standardy. Ikonografické prvky filipovských ražeb, zejména zobrazení božstev a vítězných scén, ovlivnily mincovní umění na několik století dopředu.

Zajímavosti

• Filip II. byl první evropský panovník, který masově razil zlaté mince – jeho produkce předčila i perské darejky
• Jeho zlaté statéry byly tak kvalitní, že se staly vzorem pro keltské mincovnictví – první mince ražené v Čechách byly napodobeniny filipovských statérů
• Název Filip znamená v řečtině „milovník koní" – motiv koní na jeho mincích byl tedy i slovní hříčkou
• Některé exempláře Filipových statérů dosahují na aukcích cen přes 100 000 dolarů, zejména vzácné varianty s kontrolními značkami
• Filip II. zavedl vojenskou taktiku uplácení nepřátel zlatem, říkal: „Osel naložený zlatem dobude každou pevnost"
• Jeho mince se našly až v Afghánistánu a jižní Francii, což dokazuje rozsah makedonského ekonomického vlivu