Florén

Florén je zlatá mince poprvé ražená roku 1252 ve Florencii, která se stala nejdůležitějším mezinárodním platidlem středověké Evropy. Obsahovala 3,5 gramu téměř ryzího zlata s charakteristickou florentskou lilií a postavou svatého Jana Křtitele, čímž položila základ standardizovanému zlatému mincovnictví na několik století.

Historie

Fiorino d'oro, jak zněl původní název florénu, vznikl v období nebývalého ekonomického rozmachu Florencie ve 13. století. Město se stalo bankovním centrem Evropy, florentští bankéři jako Medici, Bardi nebo Peruzzi financovali papeže, krále i mezinárodní obchod. Potřeba stabilní a důvěryhodné zlaté měny pro tyto transakce vedla městskou radu k rozhodnutí zahájit ražbu vlastní zlaté mince.

První florény byly vyraženy v roce 1252 podle přísných standardů: váha 3,537 gramu, ryzost 24 karátů (fakticky 23¾ karátu, tedy 989,5/1000). Na aversu nesly heraldickou lilii Florencie s opisem FLORENTIA, na reversu stojící postavu svatého Jana Křtitele v rouchu z velbloudí srsti s opisem S. IOHANNES B. (Sanctus Iohannes Baptista). Tento design zůstal prakticky nezměněn po tři století.

Úspěch florénu byl okamžitý a ohromující. Během několika desetiletí se stal preferovanou měnou v mezinárodním obchodě od Anglie po Levant. Klíčem byla absolutní důvěryhodnost – Florencie tvrdě trestala jakékoli pokusy o padělání nebo snižování kvality, mincmistři mohli být za porušení standardů popraveni. Obchodníci věděli, že florén vždy obsahuje přesné množství kvalitního zlata.

Do konce 13. století začaly florén napodobovat další evropské mocnosti. Janov zavedl genovino (1252), Benátky slavný dukát (1284), Francie écu d'or (1266), Anglie noble (1344), Uhry forint (1325), České království vlastní florén (1325). Všechny tyto mince respektovaly florentský standard váhy a ryzosti, což vytvořilo první mezinárodní měnový systém založený na zlatě.

Florencie udržovala ražbu florénu až do 18. století, i když od 16. století postupně klesal jeho mezinárodní význam. Poslední florény, již pod vládou habsbursko-lotrinské dynastie, byly raženy do roku 1859. Paradoxně v této době už název „florén" nebo „florin" označoval především stříbrné mince v habsburské monarchii a dalších zemích.

Ekonomický dopad florénu byl revoluční. Poprvé od pádu Západořímské říše existovala zlatá mince široce akceptovaná napříč politickými hranicemi. Florén usnadnil výpočet úroků, směnné kurzy a účetnictví. Florentští bankéři vyvinuli podvojné účetnictví částečně díky potřebě evidovat transakce v této standardizované měně. Systém akreditivů a směnek denominovaných ve florénech položil základy moderního bankovnictví.

Technické parametry a varianty

Florén představoval technologický vrchol středověkého mincovnictví. Razidla vytvářeli nejlepší florentští zlatníci, často současně pracující jako šperkaři a sochaři. Preciznost zpracování lilie s jejími charakteristickými třemi okvětními lístky a detailní vyobrazení svatého Jana včetně záhybů roucha svědčí o mistrovské rytecké práci.

Ražba probíhala ručně kladivem mezi dvěma razidly. Zlaté střížky byly pečlivě váženy a adjustovány na přesnou hmotnost. Každá mince procházela kontrolou – podváha nebo nižší ryzost znamenaly přetavení. Ostrost hran udržovali speciální obvodové kroužky, které zabraňovaly roztékání kovu při úderu.

Během staletí se objevilo několik variant florénu. Od 14. století se rozlišoval „fiorino largo" (široký florén) s mírně větším průměrem a „fiorino stretto" (úzký florén). Existovaly také půlflorény a vzácné dvojflorény pro speciální účely. Některé ražby nesly značky mincmistrů nebo symboly vlády (například klíče za papežské vlády nad Florencií).

Padělání florénu bylo rozšířeným problémem navzdory drakonickým trestům. Nejčastěji se používalo pozlacené stříbro nebo slitiny s nižším obsahem zlata. Florentští inspektoři vyvinuli sofistikované metody testování: zkouška na prubířském kameni, měření specifické hmotnosti ve vodě nebo ohýbání mince pro test pružnosti zlata.

Zajímavosti

• Název mnoha evropských měn pochází z florénu: forint (Maďarsko), florin (Nizozemsko), guilder (anglická podoba slova gulden = zlatý)
• Dante Alighieri ve své Božské komedii použil florén jako symbol florentské chamtivosti a úpadku
• Průměrný florentský bankéř 14. století vydělával 100-150 florénů ročně, zatímco palác stál kolem 3000 florénů
• Největší známý poklad florénů obsahoval přes 100 000 kusů a byl objeven v Toskánsku roku 1982
• Symbol ƒ používaný pro florén se stal inspirací pro znak nizozemského guldenu a arubského florinu
• Fibonacci, slavný matematik, pracoval jako účetní počítající ve florénech pro pisánské obchodníky