Frízský typ českých denárů
Frízský typ českých denárů je typ stříbrných denárů knížete Boleslava II. (972–999) s úzkou anglosaskou rukou Boží na líci a křížem na rubu. Razil se od druhé poloviny 80. let 10. století v Praze a na Vyšehradě a spolu s ethelredským typem patří k nejpočetnějším denárům Boleslava II.
| Panovník | Boleslav II. (972–999) |
|---|---|
| Kov | stříbro |
| Obraz | úzká anglosaská ruka / kříž |
| Mincovny | Praha, Vyšehrad |
| Zahájení ražby | podle V. Katze 987, podle S. Suchodolského krátce po roce 985 |
| Výskyt v nálezech | poslední čtvrtina 10. století, často spolu s ethelredským typem |
| Původ názvu | V. Katz podle podobnosti s denáry severoněmeckého Frízska |
Historie
Název zavedl numismatik V. Katz podle podobnosti s denáry severoněmeckého Frízska. Podle jeho chronologie se frízský typ razil v letech 987–992 a jeho zahájení ve druhé polovině 80. let 10. století ukončilo ražbu denárů mladšího bavorsko-švábského typu. Mezi oběma skupinami stojí denáry typu ruka / kaplice, které spojují prvky bavorsko-švábského a frízského typu. Na frízský typ podle Katze navázal typ ethelredský.
Polský badatel S. Suchodolski klade zahájení ražby frízského typu krátce po roce 985 a podle něj se razil souběžně s ethelredským typem a s mladšími variantami starších typů. Z. Petráň usoudil ze složení soudobých nálezů, že frízský typ mohl být ražen současně s ethelredským v jiné pražské mincovně.
Frízský a ethelredský typ jsou nejpočetnějšími typy denárů Boleslava II., což svědčí o jejich výjimečně rozsáhlé ražbě. V nálezech kladených do poslední čtvrtiny 10. století se frízský typ objevuje spolu s ethelredským. V pokladu z Choustníku u Tábora, uloženém kolem roku 1010, tvoří 17 frízských denárů nejmladší české mince jeho starší části; jeden z nich pochází z vyšehradské mincovny.
Obraz, opisy a určení
Na líci je úzká ruka Boží, na rubu kříž. Od starších denárů se širokou rukou se frízský typ liší štíhlou kresbou ruky, od typu ruka / kaplice křížem na rubu a od ethelredského typu tím, že nenese poprsí.
Opisy jsou zpravidla výrazně korumpované, takže na většině kusů nelze přečíst jméno knížete ani mincovny. Na čitelných ražbách se objevuje Praha i Vyšehrad a na pražském denáru Cach 117 také jméno OMERIZ, které se pokládá za jméno mincmistra. Katalog E. Cacha z roku 1970 vede denáry frízského typu mimo jiné pod čísly 105–119.
