Giuseppe Arcimboldo

Giuseppe Arcimboldo (1526 nebo 1527–1593) byl milánský malíř, kreslíř a dvorní umělec Habsburků. Proslul obrazovými hlavami složenými z ovoce, květin, zvířat, knih či předmětů. Ve Vídni a Praze sloužil Ferdinandovi I., Maxmiliánovi II. a Rudolfovi II. a podílel se také na slavnostech i sbírkách.

Historie

Giuseppe Arcimboldo se narodil v Miláně roku 1526 nebo 1527 v rodině malíře Biagia Arcimbolda. O jeho učení je málo jistých zpráv. Od roku 1549 je doložen jako návrhář vitráží pro milánský dóm; spolupracoval také na tapisériích a dalších církevních zakázkách, takže jeho první známá práce nebyla fantastickým portrétem.

Milán patřil v této době Habsburkům a umělecké kontakty otevíraly cestu k císařskému dvoru. Roku 1562 nebo 1563 Arcimboldo odešel do Vídně ke dvoru Ferdinanda I. a poté Maxmiliána II. Působil jako portrétista, organizátor slavností, autor kostýmů, dekorací a technických či výtvarných návrhů.

Pro Maxmiliána vytvořil soubory Čtyři roční období a Čtyři živly. Lidská poprsí skládal z přesně pozorovaných plodů, květin, ryb, ptáků, ohně, nástrojů a dalších prvků. Jednotlivé předměty mají vlastní význam a společně vytvářejí tvář i alegorii řádu přírody pod císařskou vládou.

Obrazy nebyly pouhou karikaturou. Dvorská kultura oceňovala hádanky, učené narážky, sbírání přírodnin a schopnost spojit vážný politický význam s vtipem. Párování ročních dob a živlů vyjadřovalo harmonii kosmu; habsburské znaky a atributy zároveň připomínaly konkrétního patrona.

Po nástupu Rudolfa II. Arcimboldo pokračoval ve službě ve Vídni a Praze. Rudolf budoval rozsáhlou kunstkomoru, shromažďoval umění, přírodniny, přístroje a vzácnosti. Arcimboldo navrhoval turnajové kostýmy a vozy, dokumentoval zvířata a rostliny a podle pramenů pomáhal získávat předměty do císařských sbírek.

Dochované kresby ukazují nápadité přilby, mořské bytosti, hudební nástroje a alegorické průvody. Velká část slavnostních realizací byla dočasná a zanikla, kresby proto rozšiřují obraz umělce nad rámec několika slavných maleb. Jeho znalost přírody sloužila přesnosti i fantastické proměně.

Arcimboldo vytvářel rovněž reverzibilní obrazy. Zátiší s mísou zeleniny nebo pečeným masem se po otočení promění v lidskou hlavu. Princip využívá dvojí způsob vidění a vyžaduje, aby divák s obrazem mentálně nebo fyzicky manipuloval. Ukazuje dvorskou zálibu v překvapení a optickém důvtipu.

Roku 1587 dostal svolení vrátit se do Milána, zůstal však v kontaktu s Rudolfem. V pozdních letech vytvořil portrét císaře jako římského boha Vertumna, složený z květů, plodů a obilí všech ročních dob. Dílo z let 1590–1591 oslavovalo hojnost, mír a Rudolfovu vládu nad přírodním cyklem.

Vertumnus nebyl míněn jako výsměch císaři. Doprovázely jej oslavné básně a neobvyklá podoba vyjadřovala univerzální moc panovníka. Rudolf Arcimbolda ocenil šlechtickým titulem falckraběte. Malíř zemřel v Miláně 11. července 1593.

Po jeho smrti se kompozitní hlavy napodobovaly v malbě a grafice, autorovo jméno však postupně ustoupilo. Nový zájem přineslo 20. století, kdy jej obdivovali surrealisté a pořadatelé výstav fantastického umění. Podobnost s moderní koláží je podnětná, Arcimboldovy obrazy však vznikly v prostředí manýrismu a habsburské dvorské reprezentace.

Rudolfovy sbírky byly po jeho smrti rozptýleny a část pražské kunstkomory odvezlo švédské vojsko roku 1648. Vertumnus se tak dostal do Švédska a dnes je ve Skoklosterském zámku. Osudy obrazu připomínají, že dnešní umístění děl může být výsledkem války, dědictví a pozdějšího sběratelství.

Kompozitní portrét, císařské symboly a pozdější reprodukce

Arcimboldova hlava se určuje podle skladby předmětů, směru pohledu, signatury, podkladu a provenience. Tentýž námět existuje ve více autorských verzích, dílenských opakováních a pozdějších kopiích. Podobnost s reprodukcí na internetu není dostatečným potvrzením autora ani data.

V cyklu Živly může oheň tvořit křesadlo, svíčka a zbraně, zatímco řád Zlatého rouna a císařský orel odkazují k Maxmiliánovi II. U Ročních období se věk postavy, plodiny a rostliny mění podle části roku. Botanické určení může pomoci výkladu, ne nahrazovat dějiny díla.

Vertumnus představuje Rudolfa II., ačkoli portrétní rysy jsou složeny z vegetace. Obraz není návrhem mince ani dobovým medailonem. Novější medaile, žetony a plakety mohou kompozici převzít, musí se však katalogovat podle svého výrobce, kovu a roku.

Grafiky podle Arcimbolda šířily jeho nápady už v raném novověku. List označený slovy „podle Arcimbolda“ nemusí být vytištěn za jeho života ani pod jeho dohledem. U tisku se sleduje rytec, vydavatel, stav desky, vodoznak a provenience.

Moderní kopie mohou používat plátno, digitální tisk, keramiku i ražený kov. Cennost materiálu neuděluje reprodukci renesanční původ. Přesný popis oddělí námět, autora předlohy a skutečného výrobce předmětu a uvede, zda je dílo podepsané, autorizované nebo pouze inspirované. U malby se navíc zkoumá podklad, pigment, způsob malířské vrstvy a historie restaurátorských zásahů.