Gotika

Gotika byl umělecký sloh dominující evropské kultuře od 12. do 16. století, charakterizovaný vertikalitou, lomený obloukem a bohatou ornamentací. Vznikl ve Francii a rozšířil se po celé Evropě jako výraz středověké křesťanské spirituality. Pro numismatiku je gotika významná jako období vzniku groše, rozvoje městského mincovnictví a vytvoření ikonografie používané na mincích po staletí.

Charakteristika gotiky

Gotika vznikla ve Francii kolem roku 1140 přestavbou opatství Saint-Denis. Opat Suger vytvořil nový architektonický styl zdůrazňující světlo jako symbol božské přítomnosti. Katedrály v Chartres, Remeši a Notre-Dame v Paříži představují vrcholy francouzské gotiky. Lomený oblouk, žebrová klenba a opěrný systém umožnily stavbu výškových budov s velkými okny. Barevná vitráže vyprávěly biblické příběhy negramotným věřícím. Vertikalita symbolizovala vzestup duše k Bohu.

Gotika se rozšířila po Evropě v různých regionálních variantách. Anglická gotika vytvořila perpendicular style s důrazem na horizontální linie. Německá gotika s cihlovou architekturou severních Hanz a kamennou katedrálou v Kolíně. Italská gotika kombinovala severní prvky s antickou tradicí. Česká gotika za Karla IV. vytvořila syntézu reprezentovanou katedrálou sv. Víta. Španělská gotika splynula s maurskými vlivy v mudéjarském stylu.

Gotické umění zahrnovalo sochařství, malířství a umělecká řemesla. Portálové sochy katedrál zobrazovaly světce a panovníky. Iluminované rukopisy jako Très Riches Heures představují vrchol knižní malby. Deskové malířství se rozvinulo od byzantské stylizace k realismu. Zlatnictví vytvářelo relikviáře, monstrance a liturgické nádoby. Gotické umění vyjadřovalo středověkou mentalitu - víru, hierarchii, symbolismus.

Pozdní gotika 15. století přinesla flamboyantní styl ve Francii a vladislavskou gotiku v Čechách. Složitá kružba oken, síťové klenby a bohatá dekorace charakterizovaly závěrečnou fázi. Renesance postupně nahradila gotiku od 15. století v Itálii, ale v severní Evropě přežívala do 16. století. Neogotika 19. století obnovila zájem o středověké umění. Gotické principy ovlivnily moderní architekturu od Gaudího po art nouveau.

Gotika a mincovnictví

Gotické období přineslo revoluci v evropském mincovnictví. Pražský groš zavedený Václavem II. v roce 1300 se stal vzorem pro střední Evropu. Francouzský gros tournois Ludvíka IX. inspiroval grošové mince po celém kontinentu. Zlatý florin Florencie z roku 1252 a benátský dukát obnovily ražbu zlatých mincí v západní Evropě. Gotická ikonografie - heraldické štíty, koruny, lilie - nahradila jednoduché kříže románského období.

Městské mincovnictví rozkvétalo v gotickém období. Hansovní města razila vlastní mince s městskými znaky - lodě, klíče, orlice. Gotické písmo na mincích bylo propracované s ozdobnými iniciálami. Technologie ražby se zdokonalila - lepší slitiny, přesnější razidla, ochrana proti padělání. Bracteáty, jednostranné mince střední Evropy, dosahovaly umělecké kvality. Gotické mincovnictví položilo základy pozdně středověkých měnových systémů používaných do novověku.

Zajímavosti

• Název gotika původně znamenal barbarský, použili ho renesanční umělci pohrdavě
• Pražský groš byl tak kvalitní, že cirkuloval od Polska po Uhry
• Gotické katedrály stavěné po generace financovaly odpustky a poutní dary
• Templářský řád razil vlastní mince s gotickými kříži během křížových výprav
• Dante umístil falšovatele mincí do nejhlubšího kruhu pekla v Božské komedii
• Gotické okenní růžice inspirovaly design tolaru s rozetou