Grešle

Grešle je historická drobná měděná mince, která tvořila důležitou součást mincovního systému v habsburské monarchii, zejména v českých zemích. Název pochází z německého slova "Gröschel" (malý groš) a označuje minci v hodnotě třetiny krejcaru nebo poloviny groše. Grešle prošla během své existence výrazným vývojem od původně stříbrné mince menších rozměrů až po větší měděný nominál, který se stal symbolem monetární politiky Marie Terezie a přechodu k modernímu peněžnímu systému, v němž kromě drahých kovů hrál klíčovou roli i měděný oběžný kov.

Historie

Grešle se poprvé objevila jako drobná německá stříbrná mince ražená od roku 1559, přičemž v tehdejším mincovním systému se jeden tolar rovnal 84 grešlím. V českých zemích se tento název uchytil až za vlády Ferdinanda II., který roku 1624 zavedl stříbrnou grešli raženou ve slezských mincovnách, zejména ve Vratislavi a Nise. Šlo o malou minci o průměru přibližně 16,4 mm a hmotnosti kolem 0,73 gramu. Její hodnota odpovídala třem čtvrtinám krejcaru, proto se jí někdy říkalo také "trojník" či "trojníček". Ražba stříbrných grešlí pokračovala i za vlády Ferdinanda III. a Leopolda I., jehož grešle ražené v mincovnách v Opolí a Břehu patří mezi časté nálezy v českých zemích. Zcela zásadní změnu v historii grešle představovalo rozhodnutí Marie Terezie, která v rámci své měnové reformy roku 1759 nahradila stříbrnou grešli měděnou o průměru 17,5 mm a hmotnosti 1,67 g. Protože se však tato drobná mince ukázala jako nepraktická, byla již o rok později nahrazena větší měděnou verzí o průměru 23,2 mm a hmotnosti 8,25 g. Poslední měděné grešle byly raženy v roce 1768 v pražské mincovně.

Popis a vlastnosti

Původní stříbrná grešle Ferdinanda II. měla na averzu (líci) zpravidla vyobrazení dvouhlavého říšského orla s panovníkovou titulurou po obvodu. Na reverzu (rubu) nesla říšské jablko s číslicí 3, což označovalo její hodnotu tří čtvrtin krejcaru. Tento design se s drobnými modifikacemi udržel i za následujících panovníků. Tereziánská měděná grešle z let 1759-1760 byla výrazně menší než její pozdější verze a nesla na líci rakousko-uherský znak a na rubu hodnotu "GRESCHL". Pozdější, větší měděné grešle z let 1760-1768 měly charakteristický vzhled s rakouským orlem nebo portrétem panovnice na averzu a hodnotou spolu s letopočtem na reverzu, přičemž byla častá kompozice s heraldickými zvířaty kolem hodnoty, včetně českého dvouocasého lva. Tyto mince byly raženy ze surové mědi bez příměsi stříbra, což bylo v době svého zavedení revoluční opatření, neboť představovalo odklon od tradiční vazby nominální hodnoty mince na hodnotu obsaženého kovu.

Význam pro investory a sběratele

Pro současné sběratele a numismatiky představují grešle zajímavou oblast specializace, zejména díky své bohaté historii a proměnám, kterými prošly. Nejvíce ceněné jsou vzácnější ročníky stříbrných grešlí Leopolda I. z konkrétních mincoven (například Opole 1672, 1674, 1683, 1684, 1692 a 1699; Břeh 1702) a také zlaté odražky těchto mincí, které byly raženy v minimálních počtech pro významné osobnosti a sbírky. Z tereziánských měděných grešlí jsou nejvzácnější ty nejstarší z roku 1759, označované jako "grešličky". Investiční hodnota těchto mincí je odvozena především od jejich numismatické vzácnosti a stavu zachování, méně již od obsahu drahých kovů. Hodnota dobře zachované grešle se na sběratelském trhu pohybuje od několika set do několika tisíc korun v závislosti na typu, ročníku, mincovně a stavu zachování.

Příklady

Mezi nejvyhledávanější příklady stříbrných grešlí patří zejména ražby Ferdinanda II. z mincovny Vratislav z období 1624-1627, včetně varianty se značkou mincmistra Hieronyma Riedela (H-R). Z období vlády Leopolda I. jsou ceněny grešle z mincoven Opole a Břeh, zejména pak ražby s iniciálami mincmistra MB (mincovna Břeh). Z tereziánských měděných grešlí jsou nejvzácnější a nejcennější ty z roku 1759, menší varianta označovaná jako "grešlička", která byla rychle nahrazena větší a praktičtější verzí. Tyto malé měděné mince se dochovali v minimálním počtu a v dobrém stavu mohou být velmi hodnotné. Naopak běžnější jsou větší měděné grešle z let 1760-1768, které se v relativně dobrém stavu zachovalo větší množství.

Zajímavosti

• Z grešle pochází dodnes používané rčení "nestojí to ani za zlámanou grešli", které původně odkazovalo na nízkou hodnotu této mince a postupně se stalo symbolem pro něco zcela bezcenného.
• Ačkoli grešle měla oficiálně hodnotu třetiny krejcaru, v lidovém povědomí byla často vnímána jako polovina groše, o čemž svědčí i její české označení odvozené od německého "Gröschel" (malý groš).
• Měděné grešle Marie Terezie patří mezi první mince v habsburské monarchii, které byly raženy čistě z mědi bez příměsi stříbra, což představovalo významný krok k modernímu peněžnímu systému, kde hodnota mince není nutně vázána na hodnotu kovu, z něhož je vyrobena.
• Zavedení měděné grešle bylo součástí širší monetární reformy, během které Marie Terezie zavedla také první papírové bankovky v habsburské monarchii, čímž položila základy moderního peněžního systému, který používáme dodnes.