Havíř

HavířHavíř je horník, který v dole přímo dobývá nerost – ve středověkých Čechách především stříbrnou rudu, později i uhlí. Slovo pochází z německého Hauer, odvozeného od slovesa hauen – rubat, sekat. Havíři v Kutné Hoře a Jáchymově těžili stříbro, z něhož se razily pražské groše a jáchymovské tolary.

Původ slova německé Hauer
Patronka horníků svatá Barbora
Hornický pozdrav Zdař Bůh
Hornický symbol zkřížený mlátek a želízko
Horní zákon v Čechách Ius regale montanorum Václava II., 1300
Týdenní mzda havíře, 1. polovina 16. století 6 grošů
Týdenní mzda havíře, 1689 1 zlatý

Historie

V českých zemích je havířství spojené především s Kutnou Horou. Na počátku vlády Václava II. tam propukla stříbrná horečka a za prací do dolů přišlo několik tisíc lidí z blízkého okolí i ze vzdálených krajů, mnozí z německých zemí. Roku 1300 vydal Václav II. královský horní zákon Ius regale montanorum, závazný pro všechny doly v Českém království, který upravoval hospodářský, technický i správní provoz dolů. Navázala na něj mincovní reforma a ražba pražského groše z kutnohorského stříbra.

Po objevu stříbrných ložisek v Krušných horách v letech 1512–1516 vyrostl Jáchymov. Šlikové zde od roku 1520 razili z místního stříbra větší stříbrné mince, z nichž se vyvinul tolar.

Havířská práce byla tvrdá a mzdy nízké. V první polovině 16. století dostával havíř týdně 6 grošů, zatímco kutnohorský perkmistr 16 až 24 grošů. Roku 1496 se kutnohorští havíři vzbouřili kvůli mzdám a životním podmínkám; povstání bylo potlačeno a 13 jeho vůdců popraveno.

Patronkou horníků je svatá Barbora. Kutnohorský chrám svaté Barbory, stavěný od roku 1388, vybudovali na popud Bratrstva Božího těla kutnohorští měšťané na vlastní náklady. Tradičním hornickým pozdravem je dodnes „Zdař Bůh“.

Havíř a hornictví na mincích a medailích

Hornictví připomínají především výtěžkové ražby – mince ražené z kovu vytěženého v určitých dolech, na nichž je vyznačeno jméno nebo symbol dolu, například jeho patron. Velkou tradici měly v dolech saské strany Krušných hor. V Čechách k nim patří jílovské dukáty Josefa I. a Karla VI. ze zlata jílovských dolů, z nichž ražby Karla VI. z let 1725 a 1727 nesou svatého Jana Nepomuckého vznášejícího se nad hornickými výjevy a pražské tolary Karla VI. z let 1717 a 1718 a Marie Terezie z let 1758 a 1759, ražené z jáchymovského stříbra.

Ze stříbra dolu svatého Vojtěcha na Březových Horách u Příbrami byl roku 1875 ve Vídni ražen příbramský zlatník na památku toho, že důl jako první na světě dosáhl hloubky 1 000 metrů. Hornická města vydávala také výtěžkové medaile.

Symbolem hornictví je zkřížený mlátek a želízko, německy Schlägel und Eisen. Najdeme ho ve znacích řady měst, například Oseka nebo Havířova, a zkřížená hornická kladívka nesou pod císařským orlem i některé výtěžkové tolary z jáchymovského stříbra.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet